Ministerstvo zemědělství schválilo další dvě metody hospodaření na erozně ohrožených plochách. Zemědělci budou moci nově ošetřit mírně ohroženou půdu, na které pěstují cukrovou řepu, podrýváním. Také na těchto půdách mohou využít pěstování směsi obilnin s bobem setým nebo se sójou. 

Evropská komise dočasně zakáže tři druhy pesticidů, neboť se obává, že škodí včelám, kterých v Evropě rychle ubývá. Oznámil to eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Tonio Borg poté, co se členské státy EU neshodly, jak s těmito pesticidy naložit. Při včerejším hlasování 15 zemí hlasovalo pro zákaz takzvaných neonikotinoidů. Čtyři země se zdržely, Česká republika a dalších sedm zemí bylo proti. Tyto pesticidy se používají ve stovce zemí světa, včetně ČR.

 

Razantní oteplení v posledních dnech umožnilo českým zemědělcům výrazný posun v jarních polních pracích. Přesto se například setí jarních obilovin oproti běžnému termínu v důsledku dlouho trvající zimy a ležícího sněhu zpozdilo až o pět týdnů. Zatímco u obilí, kukuřice či pozdních brambor nemusí opožděné setí a sázení představovat větší problém, pěstitelé raných plodin očekávají propad tržeb, řekli ČTK zástupci zemědělských organizací. 

Možnost splácet zemědělskou půdu nakoupenou od státu by měla zemědělcům zůstat i v případě, že tuto půdu převedou na své přímé příbuzné nebo na firmy a družstva, v nichž působí. Navrhla to skupina poslanců v čele s ministrem zemědělství Petrem Bendlem v novele zákona o Státním pozemkovém úřadu, kterou předložili ve Sněmovně. Chtějí také zrušit minimální nájemné za státní zemědělskou půdu.

Slabá úroda, zpožděná sklizeň jarní zeleniny, úhyny včelstev. Takové budou podle obav pěstitelů a chovatelů dopady letošní mimořádně houževnaté zimy, která se ani na počátku dubna nevzdává. Chladné počasí znemožňuje farmářům a pěstitelům zeleniny setí a sázení, bojí se poklesu sklizně. Včelstvům už docházejí zimní zásoby, dlouhotrvající mrazy je značně oslabují.

Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí. Rostou na nich domy, tovární haly a další objekty. Dokládají to právě zveřejněné údaje za loňský rok. Proti minulosti se číslo snížilo, od předloňska si totiž úřady účtují za patřičné povolení několikanásobně vyšší poplatky. Právě kvůli nim se objevují snahy plošně povolit výjimky a tím tempo zástavby zase zrychlit. 

Jihomoravští zemědělci loni zaznamenali jen o málo více než poloviční výnos u ozimé pšenice proti roku 2011, tedy u plodiny, která zabrala polovinu rozlohy obilných polí v kraji. Činil pouze 3,3 tuny na hektar. Celkově u obilovin klesl průměrný hektarový výnos o třetinu. Ještě slabší byl v meziročním porovnání výnos luskovin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Na vině je loňské počasí, především velké únorové mrazy, jarní sucho a ničivý mráz v polovině května.

 

Deset zájemců z jižní Moravy si chce ze státních rezerv půjčit čtrnáct tisíc tun krmné pšenice. Takový je zatím ohlas na vládní výpomoc zemědělcům postižených loňským suchem. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) přitom může na pokyn vlády mimořádně uvolnit sto tisíc tun obilí. O půjčky se mohou zemědělci hlásit do konce února.

Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. pořádá v pondělí 25. února v Podhradí u Náměšti nad Oslavou vzdělávací seminář pro zemědělce a zájemce o pěstování technického konopí (ekonomika a zlepšení půdních vlastností). Více informací v příloze.

Více než 60 farmářů momentálně hospodaří na nezalesněných plochách Šumavy. Snaží se starat o půdu, již lze používat jako pastvinu. Takzvané bezlesí zabírá zhruba 10.000 hektarů Šumavy, farmáři však z toho mohou využít jen 4500 hektarů. Zbytek území stále ještě pokrývají náletové dřeviny. Národní park Šumava chce v budoucnosti rozsah plochy pro hospodaření farmářů zvýšit, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Pavel Pechoušek.