Asociace soukromého zemědělství ČR

Téměř polovina zemědělské půdy v Česku je v současné době ohrožena erozí. Zabránit dalšímu masivnímu smývání ornice, zhoršování kvality půdního fondu i vod má pomoci novela vládního nařízení a rozšíření platnosti tzv. standardů GAEC i na mírně erozně ohrožené půdy. Novela by měla začít platit od 1. ledna příštího roku, jako jeden z konkrétních kroků v oblasti ochrany půdy, kterou ministr Ivan Fuksa považuje za své prioritní téma.

Světové zásoby pšenice podle amerického ministerstva zemědělství, které včera zveřejnilo jejich celosvětový odhad, prudce klesly. Může za to hlavně velké sucho a vedra v Rusku a Kazachstánu, a naopak silné deště na Ukrajině. Všechny tyto země patří mezi významné producenty a exportéry obilí. Letos by se ho mělo meziročně vyprodukovat o pět procent méně, přičemž zásoby klesnou o více než šest procent. To společně se zákazem jeho vývozu z Ruska tlačí cenu pšenice nahoru. Putinovo rozhodnutí nahrává momentálně Američanům a Australanům, kteří mají obilí dostatek a mohou ho prodávat dráže. "Propad světové produkce obilí podpoří prodeje americké pšenice a kukuřice," uvedl pro agenturu Bloomberg Roy Huckabay, viceprezident chicagské společnosti Linn Group.

Dosud se v Česku dělalo vše, aby následky příštích povodní byly ještě horší.. Změníme to? Kdyby tak vypadal scénář ke katastrofickému filmu, nejspíš by ho diváci odsoudili jako příliš vykonstruovaný. Rok co rok se obyvatelé Česka obávají ničivých povodní, jenže ty se pravidelně vracejí. Navzdory utraceným miliardám korun však boj s nimi není jednodušší.

Pozemkový fond ČR loni prodal, převedl či vydal zhruba 50.000 hektarů půdy. Vyplývá to z Výroční zprávy o činnosti fondu, kterou v pondělí projedná vláda. Ke konci roku 2009 tak zůstávalo ve správě fondu 272.809 hektarů. Pozemkový fond mimo jiné spravuje státní zemědělské nemovitosti a vydává restituentům náhradní pozemky.

Dne 1. července 2010 byla v evidenci půdy z důvodů zpřesnění aktualizována vrstva pro silně erozně ohrožené půdy (SEO půd). Nahradila tak vrstvu SEO půd, která byla užívána od 1. ledna tohoto roku. Od 1. ledna 2010 platí v ČR deset upravených a rozšířených standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Na plochách označených jako silně erozně ohrožené musí zemědělec mimo jiné zajistit, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny a porosty obilovin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setím do mulče nebo bezorebného setí (GAEC 2).

Dalo by se to nazvat oprava krajiny zbídačené zcelováním půdy za komunismu. V České republice se naplno rozběhl proces takzvaných komplexních pozemkových úprav, při kterých se jednotlivé pozemkové úřady snaží vracet do krajiny remízky, polní cesty, meze či poldry. Zkrátka všechny důležité předěly polností, které krajině vzala kolektivizace zemědělství v půli minulého století a které jimají ochránit před erozí půdy a povodněmi.

Evropská komise má 13. července jednat o návrhu, který jí umožní mnohem snadněji a rychleji schvalovat nové biotechnologické plodiny, což by mohlo v zemích jako Česká republika umožnit jejich velkoplošné pěstování. O tom, zda se budou plodiny v zemích pěstovat, pak už rozhodnou jednotlivé vlády.

Spor o pozemky, které brání dostavbě východočeské dálnice D11, může nabrat nový směr. Jaroslava Štrosová, spolumajitelka parcely, kvůli které se vláda rozhodla situaci řešit vyvlastněním, souhlasí s navrhovanou směnou pozemků. Vyplývá to z prohlášení, které zaslala společně se svým synem Davidem Štrosem, pražským advokátem, týdeníku Ekonom. V celé věci jde o relativně velmi malý pozemek, zhruba čtvrthektarový, s číslem 189/4, nacházející se v katastrálním území obce Vlčkovice u Praskačky. Štrosová jej vlastní napůl se svou sestrou Ludmilou Havránkovou, majitelkou všech ostatních problematických dálničních pozemků.

Vláda v pondělí přijala zlomové usnesení. Navzdory již sjednané dohodě o směně pozemků pro stavbu dálnice D11 hodlá vyvlastnit farmářku Ludmilu Havránkovou. Ta přitom na podmínky státu přistoupila. Úředníci se však nedohodli s její sestrou, což posloužilo jako důvod k vyvlastnění všech potřebných pozemků farmářky Havránkové. Naplnily se tak obavy, které farmářka již dříve vyjádřila - totiž, že vládě nejde o dohodu, ale že snaha úředníků směřuje k vyvlastnění.V den, kdy se její slova naplnila a vláda se usnesla na zabrání jejích pozemků, poskytla redakci Aktuálně.cz exkluzivní rozhovor. "Čekala jsem to, nejsem tím zaskočená," uvedla Ludmila Havránková. "Když mě chtějí vyvlastňovat, já jim přeji mnoho úspěchů. Ale já se budu bránit. Považuji se za slušného člověka. Nikoho jsem nikdy neokradla, jen jsem chtěla za své pozemky jiné, abychom mohli hospodařit." Zároveň uvedla, že pozemky, které byla připravena převést z aktivistů na stát, opět vrátí do jejich rukou.

EU přehodnocuje svůj postoj k pěstování geneticky upravených plodin a možná obejde těžkopádný a zdlouhavý proces revize příslušné legislativy. Informovala o tom agentura Reuters.