Podle zprávy Eurostatu, která spatřila světlo světa na konci minulého týdne (7. května), byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v nových členských státech, kde zaměstnanost v zemědělském sektoru klesla mezi lety 2000 až 2009 v průměru o 31,3 %. Ve starých členských tomu bylo jen o 16,7 %.

Určitou výjimku pak představuje Portugalsko a Polsko. V prvním případě se sektorová zaměstnanost snížila o 31,6 % a ve druhém o 11,3 %.

Zaměstnanost v zemědělství, která od roku 2000 klesla o 25 % (unijní průměr), tak podle Eurostatu představuje ztrátu 3,7 milionů pracovních míst (na plný úvazek) - ze 14,9 milionů v roce 2000 spadla na 11,2 milionů v roce 2009. Když ale přihlédneme k tomu, že spousta zemědělských pracovníků je v sektoru zaměstnána pouze v sezónním období, pokles není podle Eurostatu tak dramatický.

Podle Pekky Pesonena ze sdružení evropských farmářů Copa-Cogeca, „tento pokles v zaměstnanosti zemědělců poukazuje na vážnost situace v unijním zemědělském sektoru.“

„Pokud Evropská unie nepřijme patřičná opatření, můžeme počítat s dalším odlivem pracovních sil ze sektoru. To bude mít negativní dopad na celé zemědělství v Unii,“ varuje.

Nárůst příjmů o 5 %

Čistý příjem připadající na jednoho pracovníka v zemědělství se mezi lety 2000 až 2009 zvýšil o 5 % (v unijním průměru) s tím, že například v Lotyšsku stoupl o 140 %, zatímco v Nizozemsku poklesl o 28 %.

Lze tedy konstatovat, že rozdíl mezi novými (+61%) a patnácti starými (-10%) členskými státy je významný.

V letech 2008 až 2009 tento příjem (přepočítaný na jednoho farmáře) poklesl o 11,6 %. Eurostat to vysvětluje nízkými cenami zemědělské produkce.

Evropský statistický úřad k tomu poznamenává, že „zemědělský důchod“ představuje příjem ze zemědělských aktivit, a neměl by se proto zaměňovat s celkovým příjmem domácností zemědělců. Ty totiž ještě zahrnují výnos z nezemědělských činností: výplaty, sociální dávky a výnosy z majetku.

Zpráva Eurostatu také uvádí, že objem zemědělské produkce v Evropské unii byl v loňském roce o 4 % vyšší než v roce 2000. Přispěly k tomu především nové členské země.

Rozdíl v průměrné produktivitě mezi starými a novými členskými státy zůstává ale i tak stále propastný - v původní evropské patnáctce je šestkrát vyšší produktivita než ve dvanácti nových členských státech.

Zdroj: Euractiv.cz