Asociace soukromého zemědělství ČR

Nejde teď o stranu ODS jako takovou, ale především – a to je historická šance poprvé za posledních 20 let od politických změn v ČR – o zásadní změnu filosofie v přístupu k životnímu prostředí. Zatímco totiž dosavadní přístup k ochraně životního prostředí vycházel z emotivního jásotu nad existencí chřástalů, kůrovců, rysů či vzácných bylin a tyto organismy byly do přírody násilně a ze zákona (a nepřirozeně) vnášeny, skutečná ochrana přírody a biodiverzity spočívá především v zodpovědnosti těch, kteří se v přírodě pohybují, zejména pak ale v odpovědnosti těch, kteří v přírodě něco vlastní, především pak půdu. Je zcela zřejmé, což většina nadšenců z řad dosavadních ochránců přírody odmítá uznat, že vzácné druhy živočichů a rostlin existují v ČR například i proto, že byly po celou dobu součástí evoluce spojené s existencí člověka, který kultivací krajiny dokonce podmínky pro jejich existenci vytvářel. Samozřejmě se našli a najdou lidé, jejichž vztah k přírodě a krajině je ryze pragmatický a postavený na maximálním vytěžením všeho, co je nějak zpeněžitelné – ostatně, tento přístup preferoval předlistopadový režim a výsledky již po nějakou dobu vidíme. Samozřejmě také nelze generalizovat – nicméně v zásadě platí, že člověk má k přírodě tím lepší vztah, čím více je s ní spjat vlastnictvím. Nyní existuje příležitost, jak dokázat, že tato teze platí. Pokud nová vládní reprezentace posílí práva vlastníků pozemků, měl by takový krok přirozeně vyústit k zodpovědnějšímu vztahu lidí k přírodě a krajině. V programovém prohlášení vlády přitom  posílení vlastnických práv je. Pokud se tento slib naplní, lze tak také v praxi prokázat, že skutečná ochrana přírody stojí i v ČR (v zahraničí je to běžné) na odpopvědnosti vlastníků a ne na emocích nadšenců. To by byl dost významný počin jdoucí zcela jistě nad rámec obou v úvodu zmiňovaných ministerstev.

Petr Havel