Menší rozpočet, spojení zemědělských fondů s regionálními nebo zastropování dotací podle velikosti farmy. To je jen několik výrazných novinek, které přináší návrh Evropské komise k podobě unijní zemědělské politiky po roce 2028.
Administrativa je stále problém
Navzdory snahám z posledních let o zjednodušení zemědělské politiky, volání po osekání byrokracie nemizí ani v souvislosti s budoucí podobou zemědělské politiky. Ta by měla podle ideálního plánu začít s rokem 2028.
„Zatímco stále hovoříme o zjednodušování administrativy, v současné zemědělské politice jí velmi přibylo. Snažíme se teď přijatou legislativu zjednodušovat skrze omnibusy, to ale není nejšťastnější postup. Snad bude nová zemědělská politika rovnou jednoduchá,“ uvedla na konferenci České priority v evropské politice Jaroslava Špalková (za Motoristy), náměstkyně ministra zemědělství.
Na druhou stranu, jak sama Špalková přiznává, Česko si si leckdy pravidla komplikuje i samo. „Jako Češi jsme mistři v goldplattingu (praxe, kdy si národní stát v legislativě vytváří sám dodatečnou regulatorní zátěž nad rámec požadavků EU – pozn. red.). Budeme se snažit, aby se to nestávalo, a abychom zrušili neaktuální věci a zjednodušili ty staré,“ uvedla.
Se zjednodušováním souhlasí i Tomáš Maier, odborník z České zemědělské univerzity v Praze. „Komplikování politiky začalo zhruba před 12 lety greeningem (dotace pro zemědělce dodržující klimatická a environmentální opatření – pozn. red.), jen připravit o tom dnes přednášku je šílené. Zemědělci by zkrátka po večerech neměli vyplňovat tabulky,“ uvedl.
Podle Moniky Nebeské, předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy, je dnes sice znát snaha Evropské komise citlivěji reagovat na realitu zemědělské praxe, měla by ale politiku založit více na důvěře ve farmáře.
„Administrativa stále zůstává náročná, pravidla se často mění v průběhu období a přetrvávající nejistota brzdí dlouhodobé plánování i investice. Zemědělská politika musí být předvídatelnější, jednodušší a více založená na důvěře v zemědělce. Ne na neustálém přidávání kontrol,“ vyzvala.
S nejistotou se v členských státech vyhlíží také to, zda se nová pravidla podaří včas schválit a implementovat. Současná podoba zemědělské politiky měla nastoupit do praxe v roce 2021, kvůli komplikovanému vyjednávání se ale současné období začalo realizovat se zpožděním – až v roce 2023. Zpoždění by mohlo podle Špalkové hrozit i tentokrát. „Debaty už se zase prodlužují. Takže už teď jsme v napjaté situaci, aby se vše stihlo do začátku období.“
Co chce Česko
Česko ve vyjednávání usiluje zejména o to, aby se v balíku peněz pro zemědělskou politiku příliš neškrtalo. Podle ministra Martina Šebestyána (za SPD) by navržené snížení prostředků mohlo přinést až 50% pokles oproti současné podpoře.
To je podle Nebeské velmi rizikové. „Případné snižování rozpočtu při současně rostoucích požadavcích je rizikem, které může Evropu připravit o vlastní produkci i potravinovou bezpečnost,“ uvedla.
Vláda také chce, aby zemědělská rozpočtová kapitola zůstala samostatná, jako doposud. Nikoliv, aby se stala součástí jedné národní obálky spolu s kohezní politikou a dalšími evropskými programy, jak navrhla Komise. Bylo by tak na státu, kolik peněz z národní obálky nasměruje do zemědělství a kolik do regionální politiky, EU by stanovovala pouze minimální podíl. Tato novinka proto vyvolává obavy. „Hrozí tím prohlubování rozdílů mezi členskými státy, což je v rozporu se smyslem skutečně společné zemědělské politiky,“ varovala Nebeská.
Mohlo by dojít k tomu, že se členské státy budou předhánět v tom, kolik z jedné obálky a svého národního rozpočtu do zemědělství „nalijí“. Pro Česko by to byla tvrdá konkurence, varoval Maier.
„Varoval bych do budoucna, aby zemědělská politika zůstala skutečně společná. Když vidím současné návrhy, je tady nebezpečí, že by se to mohlo zvrhnout v souboj národních rozpočtů. Česko v tomto nemá žádnou šanci. U nás hraje zemědělství daleko menší roli než třeba v Polsku,“ řekl.
A co potravináři?
Česko také chce, aby z nové zemědělské politiky a jejích podpor těžili i potravináři. „Chceme, aby se potravinářství vrátilo zpět do zemědělského balíku. Nové období ukazuje ještě větší oddělování zemědělství a zpracování. To je ale proti našim zájmům,“ uvedla Špalková.
Jak uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, v návrhu nové zemědělské politiky potravinářství vůbec není. Potravinová bezpečnost by přitom měla být jednou z priorit EU. „Potravináři jsou potřeba, surovinu musí někdo zpracovat. Přístup generálního ředitelství Komise pro zemědělství ale je, že pro nás žádnou podporu nemá. Snažíme se to vyjednat,“ uvedla.
„To znamená, že v rámci investičních podpor bychom museli soutěžit třeba s digitalizací nebo stavbou dálnic. To bychom asi nedokázali vyhrát,“ uzavřela.
Autor: Kateřina Zichová
Zdroj: Euractiv.cz
