V oblasti legislativní jsme poměrně velkou aktivitu vyvinuli okolo nového mysliveckého zákona.Naše komoditní rada pro lesy a myslivost připravila řadu pozměňovacích návrhů ,z nichž řada se dostala i do konečné, parlamentem schválené verze.Bohužel ne všechny naše návrhy posilující práva vlastníků a zemědělců byly proti dokonale organizované myslivecké lobby úspěšné.Původní verze předložená mysliveckým svazem však byla i naším přičiněním velmi citelně korigována.

Minulá valná hromada nám ,mimo jiné, uložila zabývat se problémem pozemkových úprav.

Právě zákon o pozemkových úpravách byl další důležitou legislativní normou, v níž se uplatnily naše podstatné připomínky.Podařilo se prosadit princip automatického skončení nájemních vztahů po schválení komplexních pozemkových úprav v katastru,což umožní nejenom racionálnější a přehlednější uspořádání pozemků pro hospodaření,ale zejména přístup k novým nájmům.Bez toho ustanovení je totiž prakticky nemožné dostat se k pozemkům,které mají v užívání bývalé socialistické podniky a to dokonce i tehdy,jedná-li se o pozemky vlastní. Problémem v této oblasti však i nadále zůstává výše peněžních prostředků plynoucích do pozemkových úprav ze státního rozpočtu.Současná vláda pozemkové úpravy se všemi jejich důsledky nikdy nepovažovala za svou prioritu, takže celková suma peněz za poslední roky místo růstu stále klesá .Bohužel se nepodařil prosadit ani náš návrh na povýšení těchto prostředků o zhruba 130 mil. Kč přímo ve Sněmovně.Tento stav znamená,že pozemkové úpravy probíhají pomalu a při současném tempu by v celé republice trvaly minimálně dvacet let.S tím se samozřejmě nelze smířit a jedním z našich nejdůležitějších úkolů v dalším období bude tento stav změnit. Prvním krokem musí být působení na rozhodující polické síly a politiky jako takové,aby pochopili,že bez pozemkových úprav není možné hovořit o dokončení transformace našeho zemědělství.Asociace tento problém presentovala mnohokrát na nejrůznějších úrovních včetně jednání s presidentem republiky či předsedou Poslanecké sněmovny a bude tak v neztenčené intenzitě činit i u nové vlády a Parlamentu.

Tradiční oblastí,v níž jsme se angažovali byla samozřejmě tvorba dotačních pravidel. V letošním roce se neočekávaly žádné převratné změny,ale my jsme se přesto pokusili prosadit nový dotační titul Agroturistika,který by pomohl zejména našim kolegům z horských a podhorských oblastí.Bohužel v zemědělském výboru Sněmovny jsme nenašli dostatek podpory,takže návrh nebyl přijat.

Paradoxem je,že ti poslanci,kteří návrh nepodpořili se v poslední době vyjadřují o tom,jak je tento dotační program nutný a perspektivní . Bohužel při hlasování pro něj ruku nezvedli a dokonce nás obvinili,že se jedná o datace pro několik připravených lidí z Asociace,kteří si za státní peníze opraví své domy.Takovéto argumentaci se samozřejmě můžeme jenom pousmát,ale důležité je, že se o tomto dotačním titulu alespoň otevřela diskuse.Považuji za reálné,aby se nám tento program podařilo prosadit tento rok,musíme však s jeho přípravou začít mnohem dříve.

Až do minulého podzimu jsme také mnoho aktivity věnovali dotačnímu titulu Podpora mladých začínajících zemědělců.Je všeobecně známo nejen že tento titul spatřil světlo světa právě z naší iniciativy,ale také to,že jeho realizaci provázela řada komplikací a obstrukcí ze strany ministerstva zemědělství.Byl zvolen takový mechanismus,který celý dotační titul posunul a jeho efekt podstatně snížil.Téměř zcela tak byla znehodnocena naše dohodnutá spolupráce s Waldviertler Sparkasse Jindřichův Hradec na zajištění rychlých úvěrů pro naše mladé členy.Přesto této dohody alespoň několik našich mladých kolegů k získání úvěru využilo.

I zde se musíme v dalších letech snažit o změnu mechanismu tohoto dotačního titulu směrem k větší efektivitě.

Koncem minulého roku dospěl ke svému konci také náš boj proti mléčným kvótám.Ústavní soud našemu návrhu na zrušení celého vládního nařízení o kvótách sice nevyhověl,nicméně alespoň zrušil omezení chovů s vazným ustájením.I to řadě našich členů ulehčilo situaci.

Myslím,že je třeba jednoznačně říci,že po ročním fungování mléčných kvót můžeme konstatovat jediný jejich efekt: nárůst byrokracie,zvýšený dozor státu nad soukromým podnikáním a masové,často dokonce samotnými státními orgány organizované,obcházení nesmyslného systému.Vliv na cenu či stabilitu na trhu nemají kvóty absolutně žádný.

Obdobně intenzivní činnost jsme vyvinuli také při zavádění systému cukerných kvót.Zde jsme od samého začátku prosazovali princip přidělení kvóty přímo na pěstitele.Bohužel lobby velkých zahraničních cukrovarnických společností ,v čele s ministrem Fenclem ,prosadila systém přidělení kvót cukrovarům,což znamenalo uvržení pěstitelů do jejich naprostého područí .Zcela jasně se to prokázalo v případě uzavřeného cukrovaru Modřany,kdy se pěstitelé zhruba 3.000 hektarů cukrovky ocitli bez odbytu doslova během několika minut.

Bylo mezi nimi i řada členů ASZ,pro které se podařilo zajistit odbyt v cukrovarech Český Brod a Vrdy a v případě cukrovaru Český Brod dokonce dojednat dlouhodobé smlouvy.

V současné době je u Ústavního soudu několik návrhů na zrušení vládního nařízení o cukerných kvótách,mezi nimi i návrh,na němž jsme intenzivně spolupracovali a jehož podání jsme zajistili prostřednictvím skupiny poslanců.Zároveň se Svazem nezávislých cukrovarů pracujeme na návrhu nového systému cukerných kvót.Jeho principem by mělo být rozdělení kvót sice mezi cukrovary ,ale podle jejich výrobní kapacity a zejména s podmínkou uzavření dlouhodobých smluv s pěstiteli a nepřevoditelnosti kvóty ani mezi cukrovary v rámci jedné firmy bez souhlasu zemědělce. Detailně tento návrh představíme během několika málo dnů.

Poměrně intenzivní a úspěšný byl minulý rok v oblasti jednotlivých programů,které umožňují našim členům v regionech čerpat nejrůznější slevy či jiné výhody . Poměrně slušně funguje program Česká farma, do nějž je ke dnešnímu zapojeno 86 firem z celé republiky,a to od dodavatelů pesticidů,přes poradenské firmy až po dodavatele pohonných hmot či mechanizace,přičemž tyto firmy poskytují našim členům výrazné slevy či jiné výhody.

Obdobný,ale kvalitativně na vyšším stupni spolupráce, je program s firmou Obnova Brno , díky němuž je možno nakupovat celý sortiment pneumatik s výraznými slevami přímo přes hlavní kancelář Asociace.

Problém v jak v programu Česká farma tak ve spolupráci s Obnovou je pouze jeden,nicméně pro mne velmi bolestný.Je jím ten fakt,že řada našich členů tyto doslova na zemi ležící peníze neumí zvednout.Zde musím důrazně kritizovat vedení většiny našich regionálních asociací,že nedokážou své členy dostatečně informovat o všech možnostech a firmách,které program Česká farma nabízí.Nejen,že je prakticky znehodnocena práce těch, kteří do programu domlouvají zapojení dalších firem,ale zejména našim členům zbytečně utíkají peníze.

A to je věc,která mne velmi mrzí.Navíc se dá odstranit pouze tím,že se naučíme pracovat s informacemi a umět tyto informace patřičně využívat.

Programem,který měl alespoň částečně tento problém řešit ,byl další vloni realizovaný asociační program,a to program Internet na farmy.V této akci jsme zorganizovali pro naše členy hromadný nákup počítačů za zvýhodněné ceny.Celkem se takto počítač dostal na 56 farem,přičemž na každé počítačové sestavě byla úspora oproti běžnému individuálnímu nákupu zhruba 10 tisíc korun.Program běží i nadále a v podstatě se plynule začlenil do programu Česká farma.

Pozornost jsme v uplynulém období věnovali i vzdělávání našich členů.Vydali jsme publikaci Pastvinářství a ve spolupráci se zemědělskými školami jsme zorganizovali

rekvalifikační kurzy v Plzni a v Jihlavě ,které mohly sloužit například žadatelům o dotaci z programu mládí pro splnění podmínky odborného vzdělání.

Pro členy Rady ASZ jsme uspořádali seminář o rozšíření EU s ředitelem VÚZE ing.Douchou.

Jednoznačně se ukazuje, že chceme-li jako organizace uspět v jakémkoliv směru,musíme umět kvalitně presentovat nejen naše názory,ale i svou organizaci jako takovou i jednotlivé naše úspěšné členy.Proto jsme v uplynulém roce uskutečňovali několik akcí či aktivit ,které tento požadavek v různé míře naplňovaly. I tento rok jsme tedy pravidelně využívali spolupráci s časopisem Zemědělec,kde máme svou pravidelnou stránku, provozujeme i vlastní stránku internetovou , jejíž fungování a naplňování informacemi bude od příštího měsíce zajištěno profesionální firmou.

V srpnu loňského roku jsme uspořádali již tradiční asociační dožínky ,které jsme využili i k oficiálnímu jednání s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem v sídle ASZ.

Poprvé jsme měli svůj stánek na výstavě Země živitelka,který i když byl pojat velmi skromně, splnil svůj účel.Další zkušenosti tohoto druhu jsme získávali na regionální zemědělské výstavě v Přerově ,abychom je mohli plně zúročit na veletrhu Techagro v Brně. Zde jsme neměli pouze běžný stánek, ale uspořádali jsme oficiální den Asociace ,který byl zakončen seminářem o vstupu českého zemědělství do EU s ředitelem VÚZE ing.Douchou a předsedou PSP Václavem Klausem za účasti široké zemědělské veřejnosti i tisku.

Do této oblasti naší činnosti by se daly zahrnout i další dvě akce , to Pomník obětem kolektivizace a soutěž Farma roku.Mimochodem ,domnívám se,že málo co vystihuje kontinuitu českého selského stavu lépe,než právě tyto dvě akce takto vedle sebe.

První z nich-pomník obětem kolektivizace- vychází z usnesení minulé Valné hromady,která nám uložila důsledněji se věnovat historii kolektivizace a připomínat památku jejich obětí.

Na základě tohoto usnesení vznikla myšlenka zbudovat pomník,a to na tom nejpříhodnějším místě-před ministerstvem zemědělství v Praze na Těšnově. Rada ASZ tento záměr schválila a následně byla vypsána veřejná umělecká soutěž na návrh pomníku a zahájena veřejná sbírka na jeho zbudování. Odborná komise v čele s rektorem AVU doc.Kotalíkem poté vybrala ze šesti návrhů návrh ak.sochaře Jiřího Plieštika.Socha představuje symbolický trs osení spoutaný ostnatým drátem a velmi přesně vystihuje podstatu procesu násilí páchaného komunisty na sedlácích. Osení,které roste i přes spoutání ostnatým drátem,symbolizuje nezlomnou sílu selského stavu vyrůstající ze vztahu k půdě a přírodě.Ani komunistický teror nemohl zničit český selský stav,jako nic nemůže zničit sílu přírody.

V současné době probíhají jednání s magistrátem hlavního města Prahy potřebná pro stavební povolení a zejména sbírka potřebné sumy na vlastní výstavbu.Celkové náklady budou představovat cca 1,5 milionu korun .Ke dnešnímu dni bylo celkem vybráno 524.727 Kč.Dovoluji si tvrdit,že je morální povinností každého z nás,aby podle svých možností na uctění památky našich otců i dědů přispěl.

Druhou již zmíněnou akcí,zaměřenou tentokrát již do současnosti a budoucnosti, je soutěž Farma roku.K jejímu vyhlášení nás vedlo přesvědčení,že nastala doba kdy se musíme a máme čím a kým presentovat i pochlubit nejen jako čeští sedláci,ale i jako Asociace. Stejně tak jsme přesvědčeni,že nejlepší z nás je třeba ocenit a motivovat tak i ostatní.Proto vítězné farmy nedostanou pouze symbolické ocenění,ale také cenu finanční a to na prvních pěti místech částku 100,40,30,20 a 10 tisíc korun .

Do soutěže,jejíž vyhodnocení proběhne dnes odpoledne ,se přihlásilo prostřednictvím svých regionálních asociace celkem 22 farem z celé republiky.Podrobnosti o celé soutěži uvedeme při vyhodnocení soutěže samé,nejpodstatnější na celé soutěži je však poznání,že dostane-li český sedlák dostatek svobody a alespoň minimální podmínky pro podnikání ,dokáže vybudovat nejen prosperující podnik,ale také spokojeně žít.A to je věc nejcennější.

Jak již bylo řečeno,vstupujeme do období, které bude určovat podobu českého zemědělství a tedy i našich farem, na mnoho let dopředu. Jednání o vstupu do ČR do EU se blíží ke konci a kapitola zemědělství bude otevřena v několika málo týdnech.Nechceme.li pouze trpně přijmout diktát bruselských či našich úředníků,musíme se těchto jednání v maximálně možné míře účastnit na všech možných úrovních.Proto právě v této oblasti spočívala a spočívá jedna z nejpodstatnějších částí činnosti ASZ.

Snažíme se jednat jak na úrovni nevládních organizací,tak na úrovni státních orgánů u nás i v EU.

S kolegy ze Slovenska,Polska a Maďarska jsme členy Středoevropské rady rolníků ,v níž jsme byli velmi aktivní zhruba do podzimu loňského roku.Pokusili jsme se vytvořit z tohoto uskupení akceschopnou strukturu s jasnými pravidly a cíli .Navrhli jsme v tomto smyslu i změnu stanov a provozování společné kanceláře v Bruselu.Vedli jsme několik jednání na území všech čtyřech států,bohužel naši kolegové z různých důvodů skutečnou aktivitu nevyvinuli.V případě Slovenska to bylo především z důvodů ekonomických,v případě Polska a Maďarska pak navíc z důvodů politických,vzhledem k polským a maďarským parlamentním volbám.

My jsme však v aktivitě nepolevili a stali se tak první selskou organizací z bývalých socialistických zemí,která otevřela svou vlastní kancelář v Bruselu přímo v sídle COPA.Stejně tak jsme byli organizací,která měla možnost oficiálně se představit na jednání prezidia COPA.

Naši kolegové ze SRR v minulých týdnech a dnech opět projevili zájem o další spolupráci i o možnosti provozování společné kanceláře v Bruselu.

Na úrovni celoevropské jsme definitivně etablovali vstupem do CEA-Konfederace evropského zemědělství,kam jsme byli oficiálně přijati na kongresu CEA v září v irském Belfastu.

Celý rok jsme se účastnili i všech akcí souvisejících s programem PHARE a COPA,který nám umožnil nejen přímou účast na různých jednáních v Bruselu ,ať už na úrovni komoditní či všeobecné,ale zejména nám otevřel řadu nových kontaktů.Poslední akcí tohoto programu bylo veřejné slyšení v zemědělském výboru Evropského parlamentu v Bruselu tento týden,kde jsme spolu s ostatními kandidátskými zeměmi měli možnost prezentovat své názory na rozšíření EU .Při této příležitosti nám bylo rovněž oficiálně nabídnuto postupné začlenění do COPA.Mimochodem zároveň jsme byli pozváni k účasti na celoevropské demonstraci zemědělců 11. června ve Štrasburku,takže i o této věci musíme dnes rozhodnout.

Celý uplynulý rok jsme se snažili vytvořit společnou zemědělskou reprezentaci směrem k EU s ostatními organizacemi,zúčastněnými v tomto projektu.Předložili jsme písemně několik variant od vytvoření nové právnické osoby až po volné sdružení.Vždy jsme však ctili princip rozhodování konsenzem a presentace pouze takto odsouhlasených stanovisek a princip pravidelné rotace v reprezentování tohoto uskupení. Nakonec jsme se se Zemědělským svazem , Svazem zemědělských podnikatelů a Společností mladých agrárníků shodli na vytvoření Zemědělské reprezentace ČR vůči COPA, jako sdružení bez právní subjektivity se zachováním výše uvedených principů.Jediný,kdo vytvoření takovéto struktury doposud vysloveně bojkotuje je Agrární komory,respektive její prezident.A to i přesto,že COPA jednoznačně požaduje společnou národní platformu nevládních zemědělských organizací.Podle prezidenta Hlaváčka by takovouto platformou měla být AK,což pro nás je a bude zcela nepřijatelné.Jsme svobodní sedláci ve svobodné organizaci a budeme s každým jednat jedině jako rovný s rovným.Zemědělský svaz a Svaz zemědělských podnikatelů to již pochopily a je třeba poctivě říci,že v poslední době jednají na této úrovni korektně.Jako členové AK si však musejí vyjasnit co vlastně chce komora.Zda chce skutečně společnou reprezentaci směrem ke COPA,tak jak jsme se s jejími vlastními členskými organizacemi shodli,či zda její reprezentanti budou jednání bojkotovat a snažit se uzurpovat vše pro sebe.

Do té doby ,než k tomuto jasnému postoji dojde,není z naší strany o čem jednat a také jsme to tento týden po jednání v Bruselu našim partnerům z AK jednoznačně sdělili.Věřím, jejich rozhodování nebude trvat příliš dlouho,protože EU ani COPA na nás čekat nebude.

Samozřejmě,že oficiálně budou podmínky vstupu vyjednávat čeští diplomaté a úředníci,a proto je třeba komunikovat i s nimi a presentovat jim naše názory a požadavky.

Zúčastnili jsme se jednání o problematice vstupu do EU u prezidenta republiky,zorganizovali jsme celodenní jednání s hlavním vyjednavačem P.Teličkou a jeho týmem přímo na farmách našich členů,účastníme se i jednání s ministrem Fenclem o české pozici vůči EU před otevřením kapitoly zemědělství.

Vážení kolegové,

Domnívám se že z našeho dnešního jednání by mělo zaznít jednoznačné stanovisko k podmínkám našeho vstupu do EU a zejména naše konkrétní představa těchto podmínek.Mají-li totiž naši vyjednavači,tedy de facto úředníci placení z našich daní,něco s Evropskou komisí vyjednat,musejí mít jednoznačné zadání.A toto zadání musíme pro sektor zemědělství formulovat právě my,protože právě nás se bytostně dotýká.

Je třeba hned v zárodku eliminovat názoru typu výroku komisaře Verheugena,který prohlásil,že přece nikdo nebude vážně uvažovat o blokaci vstupu do EU kvůli třem procentům obyvatel.Měli bychom panu komisaři,tedy také jenom úředníkovi,jednoznačně vzkázat,že jednak ona tři procenta mají také své rodiny, sousedy, dodavatele i zákazníky a jednak,a to hlavně,že nejsou o nic horší než jakýkoliv nabubřelý bruselský byrokrat.Samozřejmě,že jsme realisté a víme,že vstup do EU je i pro nás prakticky jedinou reálnou variantou budoucnosti.Nemůže to však být varianta taková,která bude znamenat naši likvidaci.Naše organizace nikdy nepoužívala příliš silných slov či katastrofických scénářů,ale návrhy Evropské komise na výši podpor a zejména výrobních kvót jsou právě tím,co by k naší postupné likvidaci vedlo bezesporu.Máme-li mít důvod odpovědět v referendu o vstupu do EU ano ,musíme pro sebe trvat na rovnoprávných podmínkách ,jako mají naši kolegové v současných členských státech. Nejde jenom o absolutní výši podpor které budeme dostávat,ale také o to,aby přijaté peníze skutečně zůstaly u zemědělce a pouze neprotekly směrem k vlastníkům půdy či dodavatelům vstupů.Jde o to,abychom byli schopni konkurovat tlaku farmářů z Německa či Holandska,kteří se rozhodnou připravit nás o půdu,jde o to,abychom na jedné straně nebyli tlačeni do jistě potřebné změny struktury zemědělství směrem k nižšímu zornění a na druhé straně nízkými kvótami a přímými platbami do intenzivní výroby v extenzivních oblastech.Jde o to,aby nám EU nebránila vyrábět i komodity pro nepotravinářské využití,jako je tomu v případě škrobu.

V tom svoji budoucnost spatřovat nemůžeme a musíme spojit všechny síly k tomu,aby tato situace nenastala.

Rozsah činnosti naší asociace je skutečně široký a o řadě aktivit není možné se ani zmínit.Co však třeba říci je,je to ,že práci v Asociaci ,a to zejména v regionech se věnuje čím dál více lidí.Čím dál více lidí bere tuto organizaci za svou,čím dál více sedláků chápe své členství v Asociaci a svou práci v ní jako nezbytnou součást svého podnikání a jako jednu z mála možných cest jak vyřešit řadu vlastních problémů. Svědčí o tom mimo jiné i to že za poslední rok vznikly tři nové regionální asociace,a to v Příbrami,Žďáře nad Sázavou a Pardubicích.Nejcennější je na této skutečnosti to,že asociace vznikají zcela spontánně,z pocitu nutnosti dát se ve vlastním zájmu dohromady při respektování vlastní selské hrdosti a samostatnosti. Řada regionů na těchto principu funguje ku prospěchu všech svých členů,množí se regiony s placenými pracovníky,rozvíjí se činnost hospodářská a obchodní.Mezi velmi dobře fungující asociace patří stále Litoměřice,Přerov,Jindřichův Hradec či Havlíčkův Brod,ale i řada dalších. O to více mrzí,že jsou i takové regiony,kde dosud fungují pouze na bázi debatního klubu,či téměř vůbec.Troufnu si říci,že ve sto procentech případů je hlavní příčina v absenci jednoho či dvou aktivních lidí,kteří organizaci rozeběhnou a ukážou tak členům,že jim asociace může být prospěšná.Bohužel mezi ony pasivní členy patří i někteří členové předsednictva ,kteří nejen že se jednání téměř nezúčastňují,ale ani nepřenášejí informace ke svým členům v regionu. Ti se pak samozřejmě nemohou účastnit různých programů,protože o nich prostě nevědí a členství v Asociaci jim pak nic nepřináší.Tento stav je třeba radikálně změnit posílením osobní odpovědnosti za jednotlivé úkoly uložené předsednictvem jeho členům.

Nic jiného než odpovědnost sama za sebe a vlastní snaha nám nemůže přinést dlouhodobý prospěch. Známe to všichni ze svých vlastních farem a platí i o naší stavovské organizaci.

Použiji-li příměr s našimi farmami,máme nyní vybudovanou jednoduchou stáj se solidní střechou, ve které však musíme každý den krmit a stlát,abychom z ní měli nějaký efekt.

A to za nás žádný jiný hospodář ani státní úředník z Prahy či Bruselu neudělá.Budujme svou českou selskou organizaci tak,aby byla našim důstojným reprezentantem nejen doma,ale kdekoliv v Evropě i ve světě!

Ing. Stanislav Němec