Jaký rozsah zemědělské půdy vlastní přímo biskupství nebo jednotlivé farnosti u vás v diecézi?

V naší královéhradecké diecézi máme celkem 4495 hektarů orné půdy a k tomu 1370 ha trvalých travních porostů. Z toho biskupství má něco kolem 716 ha orné půdy a 112 ha trvalých travních porostů. Zbytek vlastní jednotlivé farnosti.

Hospodaří na vašich pozemcích někde i přímo biskupství či jednotlivé farnosti, nebo máte všechno propachtované?

Nevím o tom, že by nějaká farnost samostatně hospodařila. Biskupství také nehospodaří samostatně, tudíž veškerá naše zemědělská půda je propachtovaná. V minulosti jsme si pohrávali a stále pohráváme s myšlenkou mít nějakou vlastní farmu. Zatím jsme však nic vhodného pro nás nezískali. Museli bychom buď nějakou farmu koupit, nebo ji založit na svých pozemcích. Problém je, že kolem sebe nemáme ucelené pozemky, tudíž by se na nich nevyplatilo hospodařit. Naše půda je rozesetá po celé diecézi, která je poměrně velká, zasahuje do pěti krajů.

To znamená, že hlavním důvodem, proč přímo nehospodaříte na své zemědělské půdě, je její rozdrobená struktura a ne například finanční náročnost založení nového zemědělského podniku?

Úvahy o hospodaření na naší zemědělské půdě jsou spíš takové fantazírování. Kdybychom měli rozsáhlejší a ucelenější celek zemědělské půdy, tak by nás to vedlo k větší úvaze založit nějaký zemědělský podnik. Jak jsem ale zmínil, ucelenější celek zemědělské půdy bohužel nemáme. Ale protože církev historicky půdu vždy obhospodařovala, tak jsme se touto myšlenkou zabývali a stále zabýváme. Do hospodaření bychom šli, pokud by se našla nějaká vhodná lokalita, nebo pokud by někdo zemědělský podnik či farmu prodával a ukázalo by se, že by daná koupě pro nás měla smysl. 

Jakým způsobem hospodaříte ve svých lesích?

Pan biskup (Jan Vokál, pozn. red.) založil firmu Diecézní lesy Hradec Králové s.r.o. Hospodaříme asi na 7000 hektarech lesní půdy. To jsou pozemky, které v drtivé většině vlastní farnosti. A jim Diecézní lesy vyplácí pachtovné.

Jaký nastavujete výši pachtů vašich zemědělských pozemků?

Na pachty se díváme tak, aby jejich výše odpovídala podmínkám dané lokality. Jiné částky jsou v Polabí, jiné v horských oblastech. V tomto směru se snažíme farnostem pomoci a být jim k dispozici ve chvíli, kdy smlouvu s pachtýřem uzavírají. Pochopitelně chceme, aby na pronájmu své zemědělské půdy netratily.

Lze říci, jaký podíl celkových příjmů celé diecéze a jednotlivých farností tvoří pronájem zemědělské půdy?

Je to jedna z důležitých součástí příjmů královéhradecké diecéze. Prostředky z pachtů patří do portfolia, kterým vykrýváme finanční prostředky, jež nám stát přestává dávat (v souvislosti s církevními restitucemi vyplácí stát každý rok církvím menší příspěvky na provoz, pozn. red.). Zmenšující se příspěvek od státu nahrazujeme více zdroji. Kromě pachtů zemědělské půdy se jedná např. o pronájmy kanceláří, bytů nebo právě příjmy z hospodaření v lesích.

Jaká je naopak struktura výdajů ve vaší diecézi?

Největší položkou jsou mzdy. Jedná se o platy kněží, pastoračních asistentů, zaměstnanců biskupství a lidí, kteří pracují v pastoraci. Pak z našich zdrojů financujeme pastorační aktivity, specificky například pastorace mládeže, seniorů atd.

Kolik zhruba lidí vaše diecéze zaměstnává?

Asi 400, z čehož zhruba polovinu tvoří kněží.

Je poměrně známo, že církev spravuje stovky kostelů ve městech i v malých vesnicích. Je údržba těchto sakrálních staveb plně hrazena z dotačních fondů, nebo na ni i vaše diecéze vynakládá nějaké prostředky?

Protože kostely jsou v naprosté většině kulturní památkou, tak se na jejich opravy snažíme získávat dotace, samozřejmostí je ale naše finanční spoluúčast. Zpravidla se jedná o prostředky, které vyberou věřící, nebo je spoluúčast hrazena lidmi, jež chtějí na konkrétní kostel přispět. To, co získáme z náhrad (finance vyplácené církvím za majetek, který nemohl být v rámci restitucí vrácen, pozn. red.), se snažíme smysluplně investovat dál. Cíl je, aby prostředky z investic do budoucna plně pokryly náklady na mzdy a provoz církve.

Rád bych se vrátil zpět k tématu zemědělství. Podle jakých kritérií se rozhoduje biskupství či jednotlivé farnosti o tom, komu pronajmou svoji zemědělskou půdu?

V naprosté většině vlastní půdu farnosti. Ty se na nás obrací s žádostí pronájmu konkrétnímu pachtýři. Já jsem generálním vikářem od roku 2019 a nevybavuji si případ, že by se na nás obrátili zástupci farnosti s tím, že neví, komu půdu pronajmout. V každé farnosti hospodaří soukromý zemědělec nebo zemědělská firma, kteří půdu obhospodařovali či měli zájem ji obhospodařovat. Je to výhoda, protože zástupci farností vidí, jak dotyčný zemědělec či zemědělský podnik na dané půdě hospodaří. Poznají, jestli daný zemědělec hospodaří s péčí řádného hospodáře, nebo jestli se snaží z půdy vytáhnout maximum jenom a pouze pro svůj zisk. Pokud by k tomuto docházelo, tak by po vypršení pachtovní smlouvy byla spolupráce rozvázána. Nebo by v případě špatného zacházení s půdou byl hospodář upozorněn, že nedodržuje konkrétní podmínky dané v pachtovní smlouvě a pak by se sjednala náprava.

Máte přímo na biskupství nějaký odbor, který by definoval, co to je péče řádného hospodáře?

Konkrétní podmínky péče řádného hospodáře jsou stanoveny v pachtovní smlouvě, kterou farnosti či biskupství uzavírají s uživatelem pozemku. Ve smlouvě je definováno, že pachtýř bude zabezpečovat protierozní ochranu pachtu a zachovávat jeho platnost. Za tímto účelem je povinen pravidelně střídat plodiny, hnojit půdu minerálními hnojivy v přiměřené míře a organickými hnojivy v dostatečné dávce, zajišťovat její ochranu proti škůdcům a plevelům podle zásad správné agrotechniky a správné zemědělské praxe. Jelikož je ve většině případů půda majetkem farností, tak nelze na sto procent potvrdit, že jejich zástupci neustále kontrolují dodržování podmínek pachtovních smluv. Ale z mé zkušenosti vím, že lidé z farností si všímají, když na té půdě dochází k něčemu, k čemu by docházet nemělo. Pokud by například zemědělec nedodržoval osevní postup, tak by se lidé z dané farnosti ozvali.

Pokud tedy člen ASZ ČR zjistí, že ve svém okolí má církevní půdu, tak na koho se má obracet?

V takovém případě se zájemce může obracet na místního kněze, který je statutárem dané farnosti a nese za ni i hmotnou odpovědnost. Nese odpovědnost i za půdu. V naprosté většině to probíhá tak, že danou věc kněží projednají s ekonomickou radou. Pokud se zemědělcem, kterému v současné době pozemky pronajímají, mají dobrou zkušenost a dobrou spolupráci, tak není moc důvod pachtýře měnit. Pokud s ním dobrou zkušenost nemají, tak se jedná o důvod navíc na danou záležitost se zaměřit a ke změně přistoupit. Pakliže například chtějí pomoci nějakému soukromému zemědělci a zrovna je období, kdy končí pachtovní smlouva a farnost by viděla, že pro obě strany je to výhodnější, tak to je určitě téma k projednání.

Podle výsledků průzkumu webu iROZHLAS.cz je v královéhradecké diecézi pronajatý ze všech diecézí v Česku nejmenší podíl půdy (asi 40 %) fyzickým osobám a s.r.o. Proč tomu tak je?

Po restitucích a navrácení majetků byly v naprosté většině uzavřeny smlouvy o pachtu s těmi zemědělci, kteří na půdě hospodařili před jejím předáním církvi. V naší diecézi se většinou jednalo o větší zemědělské podniky. Pokud s danými zemědělci byla dobrá zkušenost, tak se ve smlouvách pokračuje. Pakliže tam bylo něco nedobrého a zdálo se nám z biskupství, nebo lidem z farnosti, že by se měl změnit pachtýř, tak se k výměně pachtýře přistoupilo.

Vaše diecéze je rozmanitá ohledně přírodních podmínek - sahá od Krkonoš na severu přes Polabí tady v okolí Hradce až po Vysočinu na jihu. Liší se rozhodování o tom, komu pronajmout půdu podle toho, v jakých oblastech se půda nachází?

Nemáme dané žádné kritérium, kdy bychom například určili, že v Krkonoších se bude půda pronajímat jenom malému zemědělci nebo v Polabí pouze velkým zemědělským firmám. Radíme farnostem, aby měly nějakou osobní zkušenost s konkrétním zemědělcem, který hospodaří nebo chce hospodařit na té zemědělské půdě.

Jak vy osobně vnímáte rozdíl mezi soukromým hospodařením a zemědělstvím agrobyznysového typu?

Na tuto otázku se těžko odpovídá. Myslím si, že vše má svoje pro i proti. V žádném případě bych neřekl, že velká zemědělská firma je špatná a že se rovná špatnému zemědělskému hospodaření. Protože většinou ty velké firmy mají rostlinnou i živočišnou výrobu. Malý zemědělec má často pouze rostlinnou výrobu. Pokud se zástupci církve a soukromý zemědělec domluví na podmínkách výhodných pro obě strany, tak to je určitě otázka k diskuzi a k tomu, aby za daných podmínek byla církevní půda pronajata danému soukromému zemědělci. Ale nemůžu říct, že bychom měli vždy podpořit pouze malého zemědělce, nebo že bychom měli spolupracovat jenom s velkými firmami. Spíše bych se díval na individuální situaci, na jednotlivé zájemce v konkrétních lokalitách a na to, jaké jsou s nimi zkušenosti. Ať už pozitivní, nebo negativní.

Co podle vás může soukromým zemědělcům přinášet spolupráce s katolickou církví kromě toho, že si od církve mohou pronajmout půdu?

Církev může být pro soukromé zemědělce stálým partnerem. Přidanou hodnotu bych viděl v té časovosti. Pokud vše dobře funguje, snažíme se svých partnerů držet a stát za nimi.  

Jak byste si do budoucna přál, aby ve vaší diecézi vypadala spolupráce mezi soukromými zemědělci a katolickou církví?

Musím se přiznat, že jsem nad touto otázkou neuvažoval. Nicméně určitě si dovedu představit spolupráci v odborné činnosti, které zemědělec rozumí. To se může týkat třeba poradenské činnosti při případném zakládání a provozování zemědělské farmy přímo biskupstvím.

Jaký máte vy vztah k zemědělství a venkovu?

Já jsem na venkově vyrůstal. Pocházím z Hrochova Týnce, který je v současné době už městem. Myslím, že s půdou jsou lidé na venkově úžeji spjati a i koloběh ročních období více vnímají oproti občanům žijícím ve městě.

O Janu Pasekovi

Jan Paseka (*1980) vystudoval Katolickou teologickou fakultu v Praze a v roce 2006 byl vysvěcen na kněze. Poté působil jako kaplan a následně farář na několika místech východních Čech a také byl od roku 2011 do roku 2016 spirituálem Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči. V říjnu 2016 se stal biskupským vikářem pro pastoraci a od roku 2019 působí jako generální vikář diecéze královéhradecké.

Rozhovor vedl: Tomáš Zavadil

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 7/2022), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.