Jednou z významných aktivit ASZ ČR se stala realizace pomníku obětem kolektivizace. Valná hromada členů ASZ v roce 2001 ve snaze důsledněji se věnovat historii a odkazu selského stavu rozhodla o vybudování pomníku obětem kolektivizace.
Nejpříhodnější lokalitou k umístění se stalo prostranství před budovou ministerstva zemědělství v Praze Těšnově. Výběrová komise složená z významných architektů, historiků i zástupců kulturní obce vybrala, v umělecké soutěži z řady došlých návrhů, jednomyslně námět akademického sochaře Jiřího Plieštika. Ten představil sochu jako symbolický trs rašícího osení spoutaného ostnatým drátem. Jeho návrh velmi přesně vystihuje podstatu procesu páchaného komunistickou zvůli v druhé polovině 20. stol. na sedlácích. 6 metrů vysoké osení z nerezové oceli rostoucí i přes spoutání ostnatým drátem, symbolizuje nezlomnou sílu selského stavu čerpající ze vztahu k půdě a přírodě.
Na vybudování pomníku byla vypsána veřejná finanční sbírka, na které se během roku a půl sešlo od 750 dárců přes 1,1 milionu korun. Pro vysokou uměleckou hodnotu díla se na této akci rozhodl významně podílet také magistrát města Prahy, který citlivou úpravou celého pozemku zajistil důstojné okolí pomníku. Samotnému vybudování pomníku předcházelo značné úsilí spojené s vyřízením stavebního povolení, neboť pomník se nachází v chráněné městské zóně a v blízkosti řady důležitých staveb.
Slavnostní odhalení se uskutečnilo 23.května 2004 za účasti nejen řady významných představitelů pravicového politického spektra, poslanců, zástupců zájmových sdružení soukromých zemědělců i široké nezemědělské veřejnosti, ale především za široké účasti dosud žijících postižených sedláků a bývalých politických vězňů. Právě pro ně budiž tento pomník alespoň částečnou satisfakcí.
U příležitosti odhalení tohoto pomníku Asociace vydala zvláštní publikaci pod názvem „Kolektivizace - zločin proti venkovu“, která obsahuje jednak historickou práci doc.Karla Jecha „Strasti a naděje selského stavu“, mapující období kolektivizace a jednak seznam přispěvatelů ve veřejné sbírce na zbudování pomníku samého. Tato publikace s původními dokumenty odhaluje v celé nahotě zrůdnosti celého procesu kolektivizace, která ve své podstatě znamenala plošné státem řízené okrádání, cílenou likvidaci a poškozování jména selského stavu jako významné sociální i ekonomické vrstvy, která byla od nepaměti nedílnou součástí našeho venkova. Tuto zajímavou a jedinečnou publikaci si můžete objednat na adrese kanceláře ASZ ČR v Praze.
Během své vlády v letech 1948 - 1989 se komunistická moc a její přisluhovači pokusili zcela zlikvidovat český selský stav a násilím kolektivizovali venkov. Mnoho sedláků bylo popraveno, tisíce uvězněno, rodiny násilím vystěhovány ze svých domovů, děti vyloučeny ze škol, majetky rozkradeny a zdevastovány. Pachatelé těchto zločinů nebyli nikdy potrestáni. Po r. 1989 jejich následovníci vraceli ukradené majetky jen velmi neochotně a často na jejich neoprávněném držení založili své podnikání. Přesto dnes moderní soukromí farmáři opět hospodaří na více než 25 % české půdy. Český sedlák žije a nikdy nezapomene na utrpení svých předků!
Memento a odkaz do budoucnaAsociace soukromého zemědělství ČR je autentickou stavovskou organizací moderních českých sedláků, v dnešní terminologii farmářů. Většina z dnešních výkonných hospodářů již nezažila zločinné období kolektivizace na vlastní kůži. Málokterá z našich rodin však nebyla kolektivizací nějakým způsobem poznamenána. Téměř všichni naši otcové či dědové prožili právě onu dobu se všemi jejími důsledky hospodářskými i lidskými. Řada z nich zaplatila za komunistický teror svými životy, zdravím či roky strávenými ve vězeních. Jednou ze základních věcí, které dělají sedláka sedlákem je i úcta k předkům a jejich práci a utrpení.
Předseda ASZ ČR Ing. Stanislav Němec ve svém projevu při slavnostním odhalení mimo jiné uvedl: „ukazuje se, že takovéto memento je bezesporu nutné, protože snahu o relativizaci a zapomenutí bolševické zvůle můžeme sledovat prakticky na každém kroku. Jsou-li i dnes na ministerských postech bývalí komunisté, visí-li v kabinetu současného ministra zemědělství portréty jeho předchůdců právě z doby, v níž se děla největší kolektivizační zvěrstva, jsou pomník i tato publikace nanejvýš potřebnými.
Chceme, aby i naši následovníci věděli, čím byl jejich statek či farma vykoupen a aby nikdy nedopustili něco podobného. Všem pohrobkům a „omlouvačům“ komunistů a kolektivizace pak chceme dokázat, že český selský stav nebyl pokořen, žije a bude se rozvíjet.“
Jménem Asociace soukromého zemědělství ČR zde vyjadřujeme upřímný dík všem, kteří do finanční sbírky na pomník přispěli, či jinak napomohli jeho zbudování. I oni dokázali, že jim není lhostejná nejenom minulost, ale především budoucnost.
