"Loňský rok byl pro ovocnáře příznivý. Na jaře nás nezasáhly jarní mrazy, které často ovlivňují výši úrody, a v závěru přišly i nějaké srážky. Bohužel se celý objem úrody nepodařilo sklidit," řekl ČTK k roku 2022 předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Ovocnáři podle něj měli zejména obavu, zda se náklady na skladování, zejména rostoucí ceny energií, odrazí v cenách ovoce. "Mnozí sklidili jen množství, na které jsou zvyklí a mají na ně kapacity," uvedl Ludvík. U jablek, kterých v sadech zůstalo nejvíce, byla důvodem i velmi nízká výkupní cena jablek na zpracování.

Díky příznivému počasí ve druhé polovině roku byla podle Krškové z dlouhodobého pohledu vyšší především sklizeň jádrovin, kam patří jablka a hrušky. Úroda jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni vzrostla o 26 procent na 138.150 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let to představuje nárůst o 20 procent. Úroda hrušek loni zůstala na nadprůměrných 7404 tunách.

Z jablek zůstaly nesklizené zejména méně barevné mutace odrůd skupiny Jonagoldu a dále odrůd Šampion, Braeburn a Rubín. Ceny jablek byly loni na podzim v obchodech v meziročním porovnání nejnižší za poslední dva roky, a zcela se tak vymykaly výraznému zdražování potravin v posledním roce. Důvodem zlevnění jablek bylo podle ovocnářů zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Výsledkem nízkých cen a z toho plynoucích ztrát bude podle ovocnářů další kácení sadů.

Nejvíce se v Česku z jablek pěstuje odrůda Golden Delicious, které se loni sklidilo přes 34.100 tun. Odrůd skupiny Jonagold se urodilo 22.400 tun, odrůda Gala loni dala sklizeň 21.200 tun.

Největší meziroční nárůst sklizně jablek loni vykázali ovocnáři v severních Čechách, a to o 37 procent na 23.800 tun. Sadaři ve východních Čechách zvýšili sklizeň o 36 procent na 25.700 tun a středočeští pěstitelé o 30 procent na 39.650 tun. V jižních Čechách a na jižní Moravě sklizeň vzrostla asi o pětinu a na severní Moravě o čtyři procenta.

Výrazný meziroční nárůst sklizně byl loni u švestek, a to o 52 procent na 10.343 tun. V porovnání s pětiletým průměrem nárůst činil 27 procent. "Švestky tentokrát neměly výraznější problém s jarními mrazy, nicméně významná část produkce byla poškozena krupobitím," uvedla Kršková.

Úroda třešní se meziročně zvýšila o 14 procent na 1484 tun, ale v dlouhodobém porovnání šlo o průměrnou úrodu. "Třešně z důvodu velké násady a letního sucha nedosahovaly na mnoha lokalitách požadovaného tržního kalibru a část jejich produkce byla místy poškozena i červnovými dešti a následným popraskáním plodů," uvedla Kršková.

Pokles sklizně u višní meziročně o desetinu na 4517 tun ústav přičetl zejména chladovému poškození u nejvíce pěstované odrůdy Fanal, které se projevilo velkým propadem plodů. Nejhůře v peckovinách dopadly broskve s celkovou sklizní 336 tun, což bylo 36 procent pod pětiletým průměrem. Broskve se v Česku přestávají pěstovat, od roku 2011 se jejich plochy snížily asi o 70 procent.

Sklizeň meruněk loni meziročně klesla o osm procent na 1704 tun. "Dubnové chladné počasí se projevilo negativně jen na některých odrůdách a v některých lokalitách. Například pěstitelská oblast Velkých Bílovic byla v době sklizně zasažena silným krupobitím, a část produkce tak byla znehodnocena," uvedla Kršková.

Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Například ceny jablek zásadně ovlivňuje produkce jablek v Polsku, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největších producentem jablek v Evropě.

Vývoj sklizně ovoce v produkčních sadech v letech 2010 až 2022:

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, ČTK