Novinkou bude tzv. redistribuční platba na první hektary, do které půjde 23 procent tzv. přímých plateb. Peníze navíc se tak budou vyplácet na prvních 150 hektarů. Kdo si farmu rozdělí na menší podniky, aby dosáhl na více peněz, bude podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly hodnocen jako dotační podvodník.

Problém ale je, že není jasné, co se bude hodnotit jako účelové dělení, a co ne. Jak v úterý řekl ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý, fond přesný postup nechce zveřejnit, aby žadatelům nenapovídal, jak pravidla obcházet.

Pokud by ale letos přišlo žádostí o přímé platby více než těch zhruba 30 tisíc, které očekává, na možnost účelového dělení se zaměří. Dlouhý ale dodal, že nemá indicie o tom, že by k nějakému většímu podvádění mělo docházet. „Praxe přinese hodně kombinací, které nejsme schopni ani predikovat,“ dodal o důvodech, proč interní pravidla fondu nezveřejní.

Uvedl ale příklad: Pokud měli dva společníci 200hektarovou farmu a rozdělí ji nově na dvě 100hektarové, kde každý z nich bude mít 50procentní podíl, půjde podle něj o obcházení legislativy a tedy o podvod. Pokud ale vzniknou dvě farmy, kde bude mít každý z bývalých společníků 100procentní podíl, bude záležet na tom, jestli se pohádali a rozdělili, nebo jestli jde o účelové rozdělování.

Problém ale také samozřejmě bude, že stát bude muset obhájit to, že žadatelé neznají přesně podmínky hodnocení „transparentnosti“ podniků, případně před soudy. Za dotační podvod přitom hrozí až 10leté vězení, pokud jde o škody velkého rozsahu, a i příprava je trestná.

Snížení podpor pro velké podniky

Ministr Nekula také na tiskové konferenci mluvil i o druhé části zemědělských dotací, a to o investičních. V minulém programovém období bylo možné získat až 150 milionů korun na projekt, což zavedl současný předseda lidovců Marian Jurečka. Podle ministra byla tato výše kritizovaná, neboť peníze si přerozdělovala hlavně skupina velkých podniků. V současnosti tak bude výše podpory maximálně 30 milionů korun.

Na půdorysu vládní koalice se ale nyní rozhoduje o omezení žádostí pro velké koncerny, za celé programové období by tak mohly podniky pod jednou hlavičkou získat maximálně 100 až 200 milionů korun. Přesnou výši, například 150 milionů korun, ale nyní nechtěl Nekula potvrdit, ještě podle něj není rozhodnuto.

Problém také je, že například u drůbežářských podniků bude potřeba miliardových investic, aby se přešlo na neklecové systémy, což bude v ČR povinné od roku 2027. Stát plánuje tyto změny podporovat, je ale nutné, aby podniky mohly vůbec peníze čerpat, zvlášť pokud budou chtít peníze například na inovace u porodních boxů prasnic. Jak dohoda omezení dotací dopadne, tak zatím není jasné.

Autor: Jan Drahorád

Zdroj: iDNES.cz