Počátkem dubna přijal nový ministr životního prostředí zástupce Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) - předsedu Jaroslava Šebka, místopředsedy Jana Štefla a Jana Staňka, a také předsedu Svazu chovatelů ovcí a koz (SCHOK) Richarda Konráda. Mezi mnoha konkrétními tématy bylo například nastavení nových podmínek erozních ochrany, zvýšení motivace k budování trvalých krajinných prvků a úprava jejich váhových koeficientů v nové SZP, dále novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, novela zákona o myslivosti, stav notifikace náhradové vyhlášky týkající se zejména problematiky výskytu vlka, ale i možná řešení situace s přemnoženými hraboši.

Zpřísnění protierozní ochrany v rámci Strategického plánu SZP 2023-2027 vejde v platnost v roce 2024 a nyní se napříč resorty v rámci jednání a pracovních skupin dojednávají detailní podmínky pro obhospodařování erozně ohrožených ploch. Nově byly zpřísněny podmínky pro posouzení erozního ohrožení a v evidenci uživatelských bloků LPIS tak po jednání největších nevládních organizací s MZe i MŽP přibyla řada pozemků označených jako mírně erozně ohrožené (MEO1 a MEO2), což v praxi zasáhne další nemalé množství sedláků. Na jednání s ministrem upozornili zástupci Asociace, že v současném návrhu chybí řešení, která by byla vstřícná i vůči zemědělcům, jež nemají vybavení s půdoochrannými technologiemi. Těch je převažující množství a mnohým z nich se kvůli menším výměrám ohrožených pozemků absolutně nevyplatí investovat do drahých strojů s těmito technologiemi a měli by tudíž mít možnost zvolit si i jiná řešení. ASZ zde navrhuje, aby ke splnění podmínek v kategorii MEO bylo mezi přípustná řešení zařazeno například zmenšení půdních bloků na 10 ha s případným doplněním zasakovacích pásů. Ministr Hladík s tímto pohledem souhlasil, nicméně považuje za nutné znovu otevřít k tomuto tématu diskuzi.

MŽP také začátkem dubna vypsalo novou výzvu v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která je uzpůsobená pro realizaci přírodě blízkých opatření a zavádění půdoochranných technologií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu. Asociace u této výzvy ihned upozornila na limitující nastavení podmínek secích strojů, které bylo následně upraveno a nyní je možné zahrnout stroje s roztečí od 37,5 cm.

Dalším důležitým tématem jednání, kterého se mimo jiné účastnil i nový ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Michal Servus a ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pavel Zámyslický, byly krajinné prvky. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dokončuje v souladu s programovým prohlášením vlády novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla zdůraznit ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy před zábory pro rozsáhlé výstavby, ale také zvýhodnit krajinné prvky. Ministr zmínil, že se jedná o značný posun a chce, aby pozitivní změny, vedoucí k pestřejší krajině, byly opravdu vidět. Zástupci ASZ ČR tento krok vítají, nicméně zdůraznili, že je potřeba k půdním blokům započítávat nejenom vnitřní, ale také vnější krajinné prvky, protože mají pro krajinu stejný význam a státní správa by se měla snažit o jejich maximální zachovaní v krajině, stejně tak jako o budování prvků nových. Místopředseda Štefl také zmínil nutnost úpravy hodnotícího systému krajinných prvků v rámci nové SZP, kde mají momentálně trvalé krajinné prvky nízké koeficienty a zemědělci mohou proto upřednostňovat jednodušší varianty.

Velmi aktuálním tématem jsou nyní přemnožené populace hraboše ohrožující letošní úrodu zejména na Moravě, ale i v dalších regionech. Předsednictvo ASZ ČR se shodlo, že vedle aktuálního řešení je již nevyhnutelné vypracování systémového řešení s hospodářskými opatřeními ze strany zemědělců, které pomohou do budoucna alespoň částečně eliminovat tyto pravidelně se opakující hraboší kalamity. Ačkoli se ASZ nezříká možnosti co nejoperativnějšího omezeného nasazení chemických látek ve vybraných lokalitách v době nástupu kalamity, nepovažuje aktuální požadavky některých organizací na povrchové použití Stutoxu v době plně rozbujelého množení hraboše za smysluplné a efektivní řešení. Spíše je třeba se v mezidobích hraboších populačních explozí věnovat systémovým krokům, které také může značně podpořit právě resort životního prostředí. Jde o podporu budování krajinných prvků, které jsou útočištěm řady přirozených predátorů hrabošů (lasiček, lišek, sov, káňat, poštolek a dalších). Ministr doplnil, že vzhledem k současné kalamitě ministerstvo podpořilo nový projekt aplikovaného výzkumu, jenž by měl vyvinout nová účinná řešení, a zároveň plánuje vynaložit prostředky na aplikátory, jenž umožní zaplatit aplikaci účinné látky proti hrabošovi přímo pod zem, což je jedním z účinných řešení, jenž navíc minimálně ohrožuje další živočichy. Ve spojitosti se škodami způsobenými hrabošem bylo na jednání také otevřeno téma novely zákona o myslivosti, o které ASZ ČR se zástupci Českého svazu ochránců přírody jednala s místopředsedou KDU-ČSL Hladíkem již v loňském roce (viz článek). ASZ ČR spolu se skupinou sedmi dalších nevládních organizací, například s podporou Svazu vlastníků obecních soukromých a církevních lesů požaduje, aby byla v novele zásadně posílena práva hospodařících vlastníků pozemků (a pachtýřů) například zakotvením práva lovu spárkaté zvěře a přijata další skutečně účinná opatření k zajištění rovnováhy mezi početními stavy spárkaté zvěře a prostředím, tolik důležitá pro minimalizaci škod a obnovu pestrých lesů. Stejně tak je důležité, aby novela snížila velikost honiteb a odblokovala ta místa, kde spolupráce myslivců s vlastníky není dlouhodobě funkční. ASZ také ve shodě s ekologickými organizacemi požaduje aktualizovat seznamy druhů zvěře a znemožnila lov chráněných a ohrožených druhů zvířat (například pták roku 2023: polák velký), a naopak apelovala na omezení chovu nepůvodních druhů, které se kříží s geograficky původními druhy a ničí jejich genofond (týká se například invazního jelena siky, který se kříží s naším původním druhem jelenem evropským, viz článek).

V neposlední řadě se na schůzce projednávala náhradová vyhláška týkající se problematiky výskytu vlka, který řadu let ohrožuje a hospodářsky významně omezuje mnoho chovatelů ovcí, koz či skotu zejména v příhraničních oblastech a postupem doby i v řadě míst ve vnitrozemí, kam se vlk již stačil rozšířit. Již v loňském roce měli zemědělci získat slíbené kompenzace za škody na zvířatech způsobených vlkem. MŽP bohužel původní přímou dotační podporu v loňském roce zrušilo a navzdory novému řešení prostřednictvím upravené náhradové vyhlášky jsou zemědělci nadále vystaveni nejistotě a čekání, jak dopadnou notifikační řízení v Bruselu k tomuto řešení. Zástupci ASZ a SCHOK proto významně apelovali na představitele MŽP a předtím i na MZe, aby oblast náhrad a jejich dostupnosti chovatelům byla jedna z priorit obou resortů. Situace je mezi postiženými chovateli po letech opakovaných útoků od vlků již opravdu velmi vážná, a pokud by mělo dojít k dalšímu oddálení těchto kompenzací, bude to znamenat značnou ztrátu důvěry chovatelů ve sliby politiků a skutečně hrozí, že někteří skončí se zemědělským hospodařením.  

Věříme, že nový ministr životního prostředí Petr Hladík je reálnou nadějí pro uskutečnění alespoň některých potřebných změn. Zástupci ASZ ČR proto pana ministra požádali o osobní účast na některém z nadcházejících zasedání sedláků, kde by bylo možné přímo diskutovat se sedláky o prioritách nového vedení resortu Ministerstva životního prostředí.

Za hlavní kancelář ASZ ČR

Anna Chládová