O poznání horším krokem, který by negativně postihl všechny občany ČR, zemědělce nevyjímaje, je také zatím jen zvažované zvýšení DPH na vodné a stočné ze současných 10 procent na 21 procent. Opět je třeba podotknout, že samotné, zhruba desetiprocentní administrativní zdražení vody by nemuselo být zas takovou tragedií, kdyby se ale na obor vodohospodářství neřítily, zejména z EU, povinné mnohamiliardové investice, spojené mimo jiné se směrnicí o čištění městských odpadních vod, směrnicí o pitné vodě, požadavky na energetickou neutralitu nebo požadavky taxonomie. Kumulace těchto vícenákladů spolu s nárůstem DPH na vodné a stočné může pitnou vodu v ČR zdražit skutečně významně, a lze se tak oprávněně tázat, jestli tímto krokem nepáchá stávající vláda harakiri.
Pokud se týká vody jako takové, lze negativně hodnotit také, v současné době již oficiální úmysl Ministerstva zemědělství (MZE) odmítnout Nařízení EU o recyklaci vod. To pro změnu v praxi znamená, že v ČR nebudou po dobu šesti následujících let daná pravidla pro využití recyklované vody, ačkoli je k tomu připraveno nemálo projektů. S žádostí o vysvětlení se na ministra zemědělství obrátil dokonce i rektor VŠCHT Pavel Matějka, MZE ale svůj úmysl potvrdilo. Dodat lze jen, že ČR má v rámci EU jedny z nejnižších zásob vody na osobu a rok a opětovné využití vyčištěné vody by se proto i z těchto důvodů hodilo, a kromě toho je třeba konstatovat, že přijetím uvedené směrnice by se ČR k recyklaci jako takové nezavázala, ale pouze by měla k dispozici v Evropě platná pravidla. Ty nyní mít nebude, a recyklované vody tak bude možné nadále využívat pouze v objektech, kde vznikají.
Na MZE se tento čtvrtek podruhé sešla meziresortní pracovní skupina, jejíž deklarovanou ambicí je zamezit dalšímu růstu cen potravin. Některé potraviny přitom skutečně zlevňují, nakolik k tomu ale přispěly zvýšené aktivity tuzemských kontrolních a dozorových orgánů a samotná komise, je velkou otázkou. Klesají totiž ceny energií, pohonných hmot, většiny zemědělských surovin i spotřebitelská poptávka, což se muselo v tvorbě cen potravin dříve či později projevit. Jiná věc jsou ale dosavadní výsledky šetření kontrolních orgánů – ty totiž skutečně nevzbuzují příliš optimismu, je ale třeba připomenout, že zjištěná pochybení se jednak týkala zejména označování potravin, a také, jak uvedl šéf právního oddělení České obchodní inspekce (ČOI) Vlastimil Turza, takzvaného porušení poctivosti prodeje. To v praxi znamená, že maloobchod porušuje při slevových akcích povinnost počítat výši slevy z nejnižší ceny za posledních 30 dnů, a slevy počítá z jiných částek. Uvedenou povinnost přitom zavedla novela zákona o ochraně spotřebitele, platná od 6. ledna letošního roku, jejímž cílem je podle ČOI „zabránit tomu, aby byl spotřebitel lákán na slevu, která slevou ve skutečnosti není, nebo není tak výrazná, jak se jeví“. Tady maloobchod skutečně výrazně pochybil, to ale není informace, na kterou čekaly a čekají média, tedy informace o tom, kdo na cenách potravin nejvíc vydělává. Nová pravidla zveřejňování slev by si ale měli prostudovat i samotní zemědělci, pokud prodávají potraviny konečným spotřebitelům – jinak mohou čelit další z nekonečné řady sankcí vyplývajících ze změn – tentokrát tuzemské legislativy.
Okruh zákazů a tedy i možných sankcí z jejich porušení ostatně neustále rozšiřuje i sama EU. Europoslanci například tento týden navrhli rozšířit stávající seznam zločinů o páchání takzvané „ekocidy“, tedy záměrného poškozování životního prostředí. Jako myšlenka asi dobré, otázkou je, podle jakých kritérií by mělo být páchání ekocidy hodnoceno. Ekocidou jsou svým způsobem ostatně i škody působené přemnoženou zvěří, což by mohla a měla alespoň částečně řešit připravovaná novela mysliveckého zákona. Její přijetí se mimo jiné projednávalo na posledním jednání zemědělského výboru parlamentu, který požádal MZE o předložení novely do konce letošního září. K tomu lze jen dodat, že již včera bylo pozdě, a pokud MZE apel poslanců vyslyší a lze to docela důvodně předpokládat, je zcela zřejmé, že naše země v řešení škod působených zvěří ztratila další rok.
Petr Havel