Podle návrhu konsolidačního balíčku, který ve čtvrtek představila vláda Petra Fialy (ODS), výdaje státního rozpočtu během následujících dvou let klesnou o 78,3 miliardy korun. Nedalo se na výdajové stránce rozpočtu najít více škrtů?

Škrty jsou otázkou dohody v rámci koaličních stran. Zároveň byly vytipovány tak, aby neměly výrazně negativní dopad na některou ze skupin, aby neměly dopad na hospodářský růst, ale aby se stát zbavoval zbytných výdajů jak na straně provozu, tak aby ho to tlačilo k racionalizaci počtu zaměstnanců, aby měl motivaci prověřovat agendy, které jsou zbytné, které by se daly zrušit, a následně lépe ohodnotit své zaměstnance tím, že jich bude například méně, nebo rušit nevyužitá místa a tak podobně. To jsou hlavní motivace škrtů.

Druhou složkou úspor bylo rušení dotačních titulů. Ty byly procházeny napříč všemi resorty ve spolupráci s danými ministry. Ti navrhli ve svých resortech nějaké objemy, které jsou schopni v příštím a tom dalším roce ušetřit. Některé dotace jdou zrušit úplně, některé jdou nahradit evropskými penězi, kterých bude teď z fondu obnovy a modernizačního fondu více.

Dotace, které budou ponechány, tak pouze za podmínek, že budou opravdu naplňovat cíle, které naplňovat mají, jako je například omezování rozdílů mezi regiony nebo pomoc s tranzicí k ekologičtějšímu typu produkce, kompenzace nákladů, které stát na subjekty přenáší. Řada dotací funguje například v sociálních oblastech, na ty se vláda rozhodla nesahat. Zbytné výdaje ale budou osekány.

Co si pod tím má lajk představit? Máte nějaký typický příklad dotace, které se škrty dotknou? Pro občany, kteří se v dotacích úplně nevyznají, totiž vaše slova můžou být těžko představitelná.

Bude se to skládat z hodně částí. Jednotlivé návrhy představí resorty. Neznamená to, že se dotace škrtnou celé. Může to být kombinace snížení objemu na některé dotační projekty, někde to může být větší spoluúčast, někde mohou být zrušeny úplně. Nechci říkat konkrétní programy, protože se to bude ještě dolaďovat při přípravě rozpočtu.

Dotknou se škrty dotací na opravy infrastruktury? To by totiž asi neřešilo rozpočtový problém České republiky z dlouhodobého hlediska, protože by tak vznikal pomyslný dluh v těchto nutných opravách.

Nemělo by se to týkat investic. Může se to týkat racionalizace, aby například neprobíhalo to, co v minulých letech, kdy se opravovalo na pěti místech jednoho úseku dálnice a nedalo se tam projet. Toho se to týkat může, ale omezování investic do dopravní infrastruktury by to být nemělo.

Škrty v dotacích se nemusí líbit zájmovým skupinám například v zemědělství. Nehrozí, že jejich lobbingu vláda podlehne a škrty v dotacích nebudou tak razantní? Přece jen jsme viděli debatu o tichém víně, které nakonec nebude zatíženo spotřební daní.

Zemědělství je oblast, které se to dotkne relativně hodně. Tam by dotace měly poklesnout o necelých deset miliard. Mělo by to jít právě na osekání těchto investičních dotací pro velké podniky, které nezvyšovaly konkurenční prostředí, a naopak poškozovaly malé a střední podniky. Část zemědělské veřejnosti volala po tom, aby byly tyto dotační tituly zrušené, protože je dostávají jen někteří, a ostatní jsou tím poškozováni.

Že každá zájmová skupina, a je jedno, jestli v zemědělství nebo jiných oblastech, bude volat po tom, aby se jejich titul nerušil, očekáváme. To je jejich legitimní zájem, ale vláda musí brát v potaz zájem země jako celku a občanů.

Dalším možná sporným bodem konsolidačního balíčku je navýšení odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ. Živnostníkům vzrostou výdaje měsíčně o téměř dva tisíce korun. Nebojíte se, že si takto může zvláště ODS nebo TOP 09, což jsou nejspíš nejpravicovější strany koalice, odhánět vlastní voliče?

Ten bod byl hodně diskutován při přípravě balíčku, ale týká se jen části OSVČ, a to těch, kteří mají podnikání jako svoji hlavní činnost a zároveň platí na odvodech minimální částku, která je stanovena na zhruba 2800 korun měsíčně.

Bohužel, když si platí takto nízkou částku, tak mají velmi nízkou penzi, když se dostanou do důchodového věku. Nyní je to něco kolem deseti tisíc korun, což by nebyl problém, kdyby tito lidé často nepadali do sociálního systému a nechodili si pro další sociální dávky, ze kterých je prostě vyloučit nelze. Tím navýšením, které by v důsledku mělo odpovídat tomu, co na sociálních odvodech zaplatí zaměstnanec, který pobírá zhruba minimální mzdu, dojde k tomu, že se zvýší důchody OSVČ a zároveň se trochu sníží deficit důchodového systému u OSVČ. Nyní na jejich důchody doplácejí zaměstnanci, protože to, co se na odvodech vybere, nestačí na platbu důchodů této skupině.

Mělo by to trochu narovnat celý systém. Nájezd bude postupný a je tam ještě jedna pojistka. Pro nové živnostníky, kteří začnou podnikat, bude nájezd také postupný. Ostatních, kteří podnikají, přiznávají příjmy, vydělávají částku, za kterou se dá normálně žít, která odpovídá příjmům zaměstnanců, se to nedotkne, protože už teď platí vyšší částky. Týká se to opravdu jen těch minimálně stanovených odvodů.

Není v tom konflikt mezi svobodou rozhodnutí a paternalismem státu?

Tam by ten konflikt mohl být v případě, že by živnostníci následně nechtěli po státu žádné další peníze. Kdyby řekli, že jsou spokojení s nízkým důchodem, který mají, a nechtějí po státu žádné další peníze v dávkách. To se ale neděje. Často ti, kteří odvádějí takové malé pojištění, následně zjistí, že mají malý důchod, ze kterého nevyžijí, a jdou si pro sociální dávky, na které se jim skládají lidé, kteří tyto odvody platili daleko vyšší. Solidarita nemůže být takto bezedná.

Součástí toho balíku jsou i změny v systému DPH. Kolik díky tomu získá státní rozpočet?

U DPH nebylo hlavní motivací vybrat více peněz. Hlavní motivací bylo zjednodušení toho systému, aby nebyly tři sazby, aby se neustále nežonglovalo s tím, co bude v jaké sazbě, aby tam bylo jednoznačně dané, že společensky žádané zboží a statky budou v nižší sazbě a zbytek v té základní. Proto se snižuje DPH na potraviny, farmaceutické výrobky, zdravotnické pomůcky, u kterých dojde k velkému poklesu z 15 na 12 procent. V nižší sazbě zůstává vodné a stočné, teplo pro domácnosti. Naopak do zvýšené sazby se přesunuly ostatní služby, například prodej řezaných květin, prodej točeného piva. To jsou věci, které nejsou nutně potřeba k životu.

Takže nemáte ani odhad, co by z toho plynulo pro státní rozpočet?

Dojde ke snížení příjmů veřejných rozpočtů o zhruba šest miliard korun.

Neměla by se pravicová vláda snažit více šetřit na výdajích státu, například v nadbytečných agendách, v počtu úředníků či policistů, kterých máme významně více na počet obyvatel než v mnohých zemích, spíše než na získávání dalších příjmů?

To se děje. Konsolidační balíček vznikal za podmínky, že úspory musejí převyšovat nové příjmy. Až v momentě, kdy stát uspoří na svém chodu, pak je nějaká možnost požádat občany a firmy o peníze. K tomu došlo, došlo k úsporám necelých 80 miliard, ale k navýšení příjmů v některých oblastech dojít muselo.

Co se týká počtu zaměstnanců, tak za této vlády došlo k poklesu úředníků o zhruba 850, čímž jsme se dostali na úroveň roku 2015. Dochází k revizi agend, ministerstvo financí ruší 77 finančních úřadů po celé zemi. I k tomu postupně dochází. Další motivací je snížení výdajů na mzdy, což bude další tlak na resorty a instituce, aby v tom dále pokračovaly.

Navrhujete zdvojnásobit daň z nemovitosti. ODS opakovaně před volbami odsuzovala nápady na zvyšování daní a slibovala voličům přímo ústy současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že zvyšování daně z nemovitosti nepřipustí. Jak tomu máme rozumět? Proč ta změna postoje?

Není to úplně změna postoje, nicméně balíček vznikal po dohodě pěti stran. Nebylo možné, aby všichni dosáhli všeho, co chtějí. Je to kompromis, který je teď pro všechny přijatelný. Někdo ustoupit musel.

ODS slibovala, že nebude zvyšovat celkové daňové zatížení, což se nějak zásadně neděje, protože v minulých letech došlo ke snížení daní zhruba o 30 miliard korun a ve stejném objemu se teď navyšuje. Zároveň je daňové zatížení občanů daleko nižší, než bylo před zrušením superhrubé mzdy. Dopad na občany by neměl být nijak zásadní.

Zároveň ODS slibovala, že bude konsolidovat veřejné rozpočty, že bude snižovat deficit, a do toho přišla válka na Ukrajině a vysoké ceny energií, kde bylo potřeba pomoci občanům a firmám. Některé sliby dostaly větší přednost, protože si to vyžádaly okolnosti.

Slibovali jste tedy před volbami jako koalice SPOLU něco, co se nedalo splnit?

Slibovalo se to, co v daném čase bylo realizovatelné, ale za tu dobu se změnily podmínky. Změnila se mezinárodní a ekonomická situace. Na to musí každá zodpovědná vláda reagovat, nemůžeme se tvářit, že se nic nestalo.

Minulá vláda taky nečekala, že přijde covid, musela na to nějak reagovat, my jsme netušili, že přijde válka na Ukrajině a budeme se muset energeticky odstřihnout od ruských surovin, že budeme muset pomáhat občanům a firmám s cenami energií a tak dále. Události nejsou stabilní a v čase se mění. Správná vláda na to musí nějak reagovat, a to i tak, že některý ze svých slibů upřednostní před nějakým jiným, protože to bude pro občany v danou chvíli lepší.

Jedna věc je mezinárodní situace, ale na druhou stranu neriskujete to, že voliči už nebudou věřit stranám koalice SPOLU, když v praxi dělají opak toho, co slibují před volbami?

Voliči pochopí potřebu dávat dohromady veřejné finance, snižovat státní dluh. Nepořádek, který tady minulá vláda zanechala, tak jednoduše řešit nejde. Hned po nástupu této vlády jsme snížili výdaje státního rozpočtu o další 80 miliard korun. Úspory probíhají už ve druhé fázi – 80 miliard před rokem a teď dalších 80 miliard – to jsou obrovská čísla úplně v protikladu s tím, co dělala minulá vláda. Věříme, že naši voliči to pochopí, protože stav země bude daleko lepší, než v jakém jsme ji převzali.

Je přitom zvýšení daně z nemovitosti tak zásadní pro konsolidaci veřejných rozpočtů?

Je to zásadní, protože zároveň musíme vydávat více peněz na obranu, a druhou velkou oblastí, kde je potřeba udělat změny, je zvýšení kvality vzdělávání, lepší odměňování učitelů a na to bude potřeba více peněz. Je to jediné vhodné řešení, které koalice a vlády domluvily.

Ve vztahu k tomu, co jste právě říkal, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci prohlásil, že zachováváte bezplatné školství a zdravotnictví. Nejsou ale právě toto oblasti, kde by se pravicová vláda měla snažit reformovat způsob financování? Myslím například právě placené školství s odloženým školným jako ve Spojených státech či získávání peněz z nadstandardů ve zdravotnictví?

Pokusy tady byly a většinou to dopadlo pádem vlády. Tato vláda půjde cestou nějaké přirozené evoluce. Ministr školství Mikuláš Bek má teď za úkol připravit změny ve vzdělávacím systému tak, aby reagoval na moderní potřeby a aby byl ekonomicky udržitelnější. I v této oblasti změny proběhnou.

Součástí těch opatření jsou také změny v důchodovém systému. Ekonomové se shodují, že nejde o velkou důchodovou reformu, kterou jste před volbami slibovali. Chyběla vám k tomu odvaha?

Neříkal bych, že to není velká reforma. Pod slovem reforma si každý představí něco jiného. Nezavádí se tady další pilíř jako před 12 lety, ale tehdy tento typ změn dlouho nevydržel. Vláda jde taky spíše způsobem evoluce a úpravy systému, na který jsou všichni zvyklí, ale jeho parametry nejsou dlouhodobě udržitelné.

To znamená, že se modernizuje, upravuje tak, abychom v tomto systému byli schopni financovat důchody i za 30 let. Kromě úpravy prvního pilíře dochází ke změnám i ve třetím pilíři. Tam už jsou zákony v legislativním procesu a ta kombinace by měla zajistit, že bude na důchody i pro mladší generace a nebude potřeba tento systém výrazně sanovat z ostatních daní.

Ale nějaká sanace tam stejně bude?

Bude záležet na ekonomickém vývoji v jednotlivých letech. Deficit ale nebude 300 miliard důchodového účtu, ale daleko nižší.

Autor: Vojtěch Laštůvka
Zdroj: Forum24.cz