Ministerstvo zemědělství totiž stále počítá, navzdory závěrům jednání představitelů koalice (takzvaná K 10) s vysokými limity dotační podpory na investice na jeden podnikatelský subjekt, dokonce vyššími (až 200 milionů korun), než činilo někdejší navýšení z původního limitu 30 milionů korun na podnik na 150 milionů. To by ve svém důsledku samozřejmě znamenalo, že značnou část dotací odčerpají průmyslové zemědělské a potravinářské podniky, což nejenže znamená zakonzervování současného nevyhovujícího stavu, především právě ve zpracování zemědělských komodit, ale situace menších a středních zemědělců se ještě zhorší, a omezí se také možnost vytváření přidané hodnoty například na rodinných farmách, což je jedna z cest ke kýženému zvýšení pestrosti na tuzemském trhu potravin.
Sedláci přitom musí, stejně jako prakticky celá podnikatelská sféra, čelit navíc důsledkům takzvaného vládního konsolidačního balíčku, jehož cílem je snížit vysoké deficity státního rozpočtu, bohužel je ale třeba konstatovat, že některé dopady balíčku postihnou malé a středné zemědělce nejen z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) více, než velké zemědělské subjekty a holdingy. Například v podobě zvýšení daní z nemovitostí, neboť členové ASZ ČR a obecně rodinné farmy obhospodařují výrazně vyšší procento vlastní půdy a jsou tedy také plátci příslušné daně. K návrhu opatření v konsolidačním balíčku také ASZ ČR vznesla celou řadu dalších připomínek, otázkou ale samozřejmě bude, co se sedlákům v současné nelehké situaci podaří prosadit. Pokud to ale vláda myslí s podporou malého a středního podnikání vážně, měl by se takový postoj odrazit jak v úpravách balíčku, tak v podmínkách Strategického plánu SZP.
Symbolicky na Mezinárodní den dětí oslavil mlékárenský obor také Světový den mléka a vyhlásil výsledky soutěže Mlékárenský výrobek roku. Při té příležitosti zazněl i odkaz na jeden z „potravinářských výroků“ Winstona Churchila z roku 1943, podle kterého „není lepší investice pro kteroukoli společnost, než dávat mléko dětem“. Ve stejný den také předal ministr zemědělství spolu s představiteli ovocnářů a zelinářů ocenění „Master“ za prodej českých jablek, cibule a brambor v ČR působícím maloobchodním sítím, pro někoho možná překvapivě zvítězil ve všech položkách řetězec Kaufland. Dlužno dodat, že spolupráce a komunikace s maloobchodem je jistě lepší strategie, než hloubení příkopů mezi výrobci potravin a jejich prodejci, čehož jsme byli svědky v souvislosti s cenami potravin v poslední době.
Mimo jiné také ceny potravin, respektive ceny zemědělských surovin se stále řeší také na úrovni EU, a to v podobě výše a struktury kompenzací pro zemědělce z členských států za újmu způsobenou exportem zemědělských surovin z Ukrajiny a následným poklesem cen některých komodit. ČR přitom na posledním jednání Rady ministrů zemědělství v tomto týdnu požadovala kompenzace také pro sebe, téměř jisté ale je, že na žádné finanční prostředky nedosáhne. To není žádné překvapení, jak už ale bylo v minulosti několikrát řečeno, řešení přebytku některých zemědělských komodit na trhu EU v citlivé době před blížící se sklizní, které EU zvolila, není zcela jistě správné, už proto, že prohlubuje dotační nerovnováhu v rámci EU jako takové. V současné době je navíc pět zemí sousedících s Ukrajinou chráněno evropským zákazem dovozu ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen, zatímco do ostatních členských zemí EU mohou tyto produkty z Ukrajiny nadále proudit, přičemž zmiňovaná pětice zemí může sloužit pro jejich transport. Uvedené opatření (jde zejména o zákaz dovozu do jmenovaných zemí) je platné do 5. června, komisař EU pro zemědělství Wojciechowski se ale již dal slyšet, že by chtěl toto opatření prodloužit do konce letošního roku. Pokud by ale bylo opět selektivní nebo pokud by k prodloužení nedošlo a zároveň by se zvýšily finanční kompenzace pro vybrané spektrum zemí, znamenalo by to výrazný zásah do deklarované jednoty evropského trhu. Poroste také riziko reexportů ukrajinské produkce do jiných zemí EU než těch, které jsou v současné době vůči dovozům z Ukrajiny chráněny, což by obecně nebylo nic proti ničemu – pokud by ale měly všechny členské státy EU stejné podmínky. A to by neměly. Takže uvidíme, jak to příští týden s vývozem ukrajinské produkce dopadne.
Petr Havel