V Zemědělském obchodním družstvu Rataje na pole rozmisťovali na začátku roku otrávené návnady Stutox II, aby snížili populaci přemnoženého hraboše. Zvládli to na zhruba 200 hektarech, na kterých pěstují řepku, vojtěšku a pšenici.
„Situace je po aplikaci Stutoxu lepší, akorát že nezničíte podstatnou část populace,“ přiblížil šéf družstva Josef Sedláček. „Stutox se navíc musí aplikovat za sucha a v době, kdy je nejúčinnější, tedy na začátku jara. To ale půda bývá vlhká. Stačí, že na ni látku vysypete a je brzy bez účinku, protože se rozloží,“ doplnil.
Navíc stojí peníze, v Ratajích za ni dali skoro čtvrt milionu s tím, že ji aplikovali ručně a výsledek byl nejistý. Dnes k mapování situace na polnostech používají dron. „Jsou vidět vyžraná kola hlavně v pšenicích. V řepkách už není nic, protože vyrostla a tvoří kompaktní porost. Hraboši škodí dál, ale jsou skrytí,“ míní Sedláček. Hladoví hlodavci okusují hlavně mladé šťavnaté části rostlin. Nechají jen krátké stonky trčící ze země. „Vypadá to, jako byste použili řezačku,“ řekl Sedláček.
O použití Stutoxu II uvažovali také v Agrodružstvu Postoupky, nakonec to ale neudělali. „Ještě na jaře se zdálo, že by situace mohla být dramatická, ale porosty vypadají velice dobře, alespoň u nás,“ hlásil ředitel družstva Jiří Šírek.
Podle jeho odhadu má hlodavec jinde lepší podmínky, vhodnější půdu i terén. Proto se například na Hané drží ve větším množství. „Jsme nejúrodnější oblast v kraji. A když tady mají hraboši krmení, je jich tady víc. Je to jako s prasaty nebo křečky, kteří se vyskytují tam, kde mají dostatek potravy,“ poznamenal Sedláček.
Problémem byla teplá zima
Nicméně to, že populace hrabošů se už nešíří takovým tempem, potvrzují statistiky. Průměrný počet nor na hektar v Česku byl letos v lednu 661, přičemž ve Zlínském kraji, třetím nejvíce postiženém, to bylo až 1 234 nor. Aktuálně je celorepublikový průměr 127 nor. Práh škodlivosti v jarním období je ale 50 nor na hektar.
„V Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji se hodnoty populací pohybují stále nad úrovní sedminásobku prahu škodlivosti a riziko škod hrozí především v porostech krmných plodin a mladých výsadbách stromků,“ upozornila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Ve Zlínském kraji spočítali 659 nor na hektar, čímž je práh škodlivosti překročený zhruba třináctinásobně. Proč se tady hraboši přemnožují více, není úplně jasné. „Významnou roli hrají klimatické faktory, tedy území s nízkým úhrnem srážek a vyšší teplotou. Většinou se jedná o plochy s dostatkem potravy a úkrytů, případně refugií, tedy míst, kde se hraboši množí a šíří do okolí, jde o remízky, meze, rumiště,“ nastínila Kršková.
Hraboši se na začátku roku přemnožili díky teplé zimě. Teď je za snížením populace deštivé a chladné jaro. Ani tak zemědělci vyhráno nemají. „Z květnových pozorování vidíme, že hraboší populace je stále velmi silná zejména v krmných plodinách. A bude důležité, v jakém rozsahu se projeví ve vzcházejících jařinách,“ podotkla Kršková.
Kde nemohou být návnady, může platit stát
V kraji jsou navíc oblasti, kde je přemnožení kalamitní a situace tam vypadá jako v roce 2019, kdy hlodavci působili na polnostech obrovské škody. Společnost Zámoraví z Břestu tehdy sklidila o 30 až 40 procent slabší úrodu a podobné by to mohlo být i letos. Loni na podzim tam napočítali 8 až 9 tisíc hraboších děr na hektar, dnes jich může být přes 12 tisíc.
„Nejvíce to odnesou obiloviny, ječmen a pšenice, poškozená je i řepka. Hraboši se začínají pouštět do cukrové řepy a uvidíme, jak jim stačí odrůst kukuřice,“ předestřel ekonom společnosti Zámoraví Martin Gabrhelík, který je i předsedou Agrární komory Zlínského kraje.
Stutox tam nemohou používat, neboť na polích žije chráněný křeček polní. Družstvo by tak uvítalo, aby jim stát kompenzoval škody. Pro zemědělce by bylo vhodné, kdyby mohli aplikovat jedovaté návnady hned, jakmile zaregistrují, že se hraboš začíná přemnožovat. Dnes použití návnad povoluje krajský úřad, což může trvat pár měsíců.
Podle ministerstva zemědělství lze v případě, kdy není možné aplikovat jedovaté návnady, požádat Agenturu ochrany přírody a krajiny o kompenzaci až 20 tisíc korun na hektar, podle rozsahu škod. Ministerstvo spíše propaguje agrotechnické postupy, které mohou populace hrabošů snižovat.
„Jde především o střídání plodin, orbu, eliminaci neudržovaných pozemků, instalaci bidýlek pro dravce. Pokud je situace nepříznivá, lze aplikovat rodenticidy do nor,“ vypočítal mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Autor: Milan Libiger
Zdroj: iDnes.cz
