Podle údajů Českého statistického úřadu například před desetiletím bylo žen v zemědělství 29,1 procenta. V roce 2021 pak 27,0 procent. V celém agrárním sektoru je v průměru žen méně než v celém národním hospodářství, kde jich pracuje 44,3 procenta i než v evropském zemědělství, kde průměru činí 31,5 procenta. Podle údajů, které stát publikoval, se ženy nejčastěji staraly o hospodářská zvířata anebo sklízely sezonní zeleninu.
Zatímco v EU pak bylo ve vedení farem v 29 procentech žena, v ČR šlo o 12 procent podniků. Například v sousedním Polsku vedly ženy 29 procent zemědělských firem, ale třeba v Německu jenom 10 procent.
Žen ve vedení je víc
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka jsou ale údaje Eurostatu zavádějící, minimálně z hlediska tuzemských rodinných farem. „Právě ve vedení rodinných farem se z podstaty věci ženy uplatňují zcela přirozeně a nepochybně v mnohem vyšší míře, než uvádí Eurostat,“ uvedl předseda.
Podle něj může být jako představitel farmy uváděný muž, ale jeho žena je zcela plnohodnotnou partnerkou. „Ta mu vytváří pro zemědělskou činnost nezbytné zázemí a sama se na reálném chodu a vedení farmy aktivně podílí. Pokud mají rodinné farmy širší záběr, starají se ženy na takových farmách zcela samostatně, a obvykle bez účasti muže, o množství konkrétních aktivit, jako je třeba chov koní, drůbeže, vlastní výroba potravin, jejich prodej nebo zajištění chodu s hospodářstvím souvisejících agropenzionů,“ vypočítává aktivity Šebek.
Téměř každá manželka sedláka pak podle něj vede firemní účetnictví, což se dá brát za manažerskou pozici, na úrovni ekonomického náměstka. Je třeba podíl žen zapojených do zemědělství zvětšovat, legislativa by na ně měla speciálně pamatovat, například v připravovaném zákonu o rodinných farmách. „Je třeba si uvědomit, že bez žen na farmách nebude dlouhodobě ani mužů, natož nové generace,“ doplnil.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal sdělil, že v minulosti byly role mužů a žen více specifikované než dnes. Stále je ale pravda, že například na pozicích dojičů jsou spíše ženy, naopak v lesnictví je atraktivnější pro muže. „Ke změně přispívá mimo jiné mechanizace a digitalizace procesů, a výjimkou tak nejsou ženy pracující v lese nebo ženy-traktoristky. Ženy se ujímají také šéfování zemědělským podnikům, které pod jejich vedením dosahují vynikajících výsledků. V tomto ohledu má ale české zemědělství ještě co dohánět,“ dodal. V ČR jsou pak podle něj stále problémy s generační obměnou, většina pracovníků je spíše starších.
Klub manažerek a podpory pro mladé
Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha pak míní, že obor se sice charakteristický převahou mužů ve vedoucích funkcí, stavovské organizace se ale snaží o podporu žen. Připomněl, že letos vznikl pod svazem Klub zemědělských manažerek, jehož předsedkyní se stala Monika Nebeská, nová šéfka Zelinářské unie ČR a předsedkyně představenstva družstva ve Všestarech. Z vysokých pozic je taká známá šéfka českých drůbežářů a zároveň tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá nebo Lucie Bošinová z ekofarmy Bošina, ale i manažerka Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.
Stát se snaží obecně generační výměnu zrychlit, v zemědělství je 60 procent pracujících starších 45 let. Nabízí proto dva dotační tituly, jeden na zahájení činnosti, kde se dají získat peníze na nákup zemědělských pozemků i technologií. Druhým jsou doplňkové podpory do 40 let, kde se dá na hektar získat 2 600 korun, v minulosti se mladí zemědělci podporovali 1 600 korunami na hektar.
Autor: Jan Drahorád