Nařízení zakazuje prodávat výrobky a potraviny, které k úbytku lesů přispívají. Týká se zejména komodit, jež se v Evropské unii nedají vyrábět, jako je kakao, káva, kaučuk nebo palmový olej. Na seznam se ale také dostalo dřevo a skot, který se pase i na českých loukách. V EU je přitom dlouhodobý trend opačný – za posledních třicet let vzrostl podíl lesů o devět procent, byť ubylo původních lesních porostů a biodiverzita se i vlivem globálního oteplování vytrácí.

Farmáři se nyní obávají zbytečné zátěže. Budou totiž muset prokazovat, že stáda v Česku k odlesňování nepřispěla. Zatím nikdo neví, jak se bude situace vyhodnocovat. Stát má na přípravu pravidel – respektive zjištění toho, kdo, jak a co přesně bude kontrolovat – čas do konce roku. „Zdali nedošlo například k vykácení lesů za účelem rozšíření pastvin, se bude kontrolovat pomocí geolokalizace, přesný mechanismus je také předmětem vyjednávání,“ popisuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Veterináři kontrolovat nechtějí

Resort zemědělství je za přípravu pravidel pro kontrolu zodpovědný a nyní zjišťuje, co bude muset přesně provádět. Odhady, jak vysoké náklady potřeba kontrol přinese, zatím nemá k dispozici – něco to ale stát bude. „Vzhledem ke komplexnosti a ambicióznosti nařízení bude nutné určité personální posílení,“ tvrdí Bílý.Toho se obávají i další úřady, které by mohly teoreticky kontroly zajišťovat, protože již nyní k farmářům chodí například Státní veterinární správa (SVS).

Podle jejího mluvčího Petr Vorlíčka je nařízení obecné a nekonkrétní a nechce po obchodnících z hlediska veterinární péče nic. Veterinární inspektoři podle něj nedokážou odborně posoudit, jestli se kvůli chovu skotu kácel les. Navíc kvůli tlakům na snižování rozpočtu v SVS by nařízení nebyli schopni účinně prosazovat, dodává. Šéf veterinářů Zbyněk Semerád proto na začátku měsíce ministerstvu oficiálně odmítl spoluzodpovědnost za výkon nařízení.

Podle nařízení se musí určit míra rizika jednotlivých států, z nichž půjdou produkty na evropský trh. U rizikovějších by se mělo kontrolovat devět procent obchodníků a farmářů, kteří uvádějí nebo dovážejí zboží na trh, stejně jako stejné procento relevantních produktů. Pokud půjde o státy s nízkým rizikem, budou kontroly povinné u procenta subjektů a procenta množství.

Z nových výkazů nejsou zemědělci příliš šťastní. „Nařízení považujeme za další příspěvek ke zvýšení byrokracie. V evropských podmínkách dlouhodobě dochází k nárůstu lesních ploch a změna využití i kontrola je řešena jinými legislativními kroky. Pokud dojde k naplnění nařízení, vznikne zřejmě další autorizační organizace, která bude kontrolovat, zda zemědělci při své činnosti nechovají skot nebo nepěstují některé plodiny na lesní půdě. Nebo se stane to, co je obvyklé v podobných případech, a zemědělci si budou muset zaplatit certifikaci, že neodlesňují lesní půdu,“ přibližuje mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

Podobného názoru je pak i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Rozumíme tlaku na kontroly zemědělských komodit dovezených ze třetích zemí, jejichž produkce může být spojena s negativními dopady na cenné ekosystémy. Je však třeba zdůraznit, že Česko v tomto ohledu vykazuje poměrně dobré výsledky. Míra zalesnění se u nás pohybuje na úrovni 35 procent, což odpovídá průměru Evropské unie,“ připomíná.

Přeje si, aby kontroly byly tak malé, aby k navýšení byrokracie a k vytváření nových nákladů nedošlo. „Proti kontrolám chovatelů skotu nebo producentů dřeva nemáme v principu námitky, protože si své povinnosti plní a o půdu a krajinu se starají. Máme však obavy, že administrativa spojená s těmito kontrolami opět padne na české zemědělce a lesníky a bude pro ně znamenat další náklady, které jsou již nyní u řady odvětví neúměrně vysoké kvůli požadavkům spojeným se Zelenou dohodou pro Evropu a dalšími environmentálními ambicemi,“ doplnil.

Podle agrárního analytika Petra Havla plošné uplatnění nařízení na evropské půdě postrádá logiku. Evropské právo je podle něj již nyní hodně přísné z hlediska ochrany životního prostředí. „Riziko kácení lesů a pralesů na jejím území s cílem navýšit zemědělskou produkci prakticky neexistuje. Takové riziko ale naopak hrozí zejména ve třetích zemích, zejména v Jižní Americe, kde se skutečně využívají plochy vykácených pralesů jako nové pastviny,“ řekl serveru iDNES.cz Havel.

Podle něj EU vztáhla nařízení i sama na sebe nejspíš proto, aby se nevykládalo jako netarifní překážka zahraničního obchodu. „Což samozřejmě představuje další nárůst byrokracie, která drtí zemědělce bez ohledu na velikost podniků, a také nárůst kontrol ze strany Státní veterinární správy, která na tyto účely nemá ani potřebný počet lidí, ani odborné kapacity,“ uzavřel analytik.

Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz