Zatímco dosud platili zemědělci 2,2 procenta ceny půdy, od Nového roku to bude 5,8 procenta. „Jako řádný hospodář a největší správce státních zemědělských nemovitostí musel i Státní pozemkový úřad reagovat na fakt, že ceny zemědělských pozemků rostou. Jen od roku 2015 činí nárůst v průměru o 13 procent,“ uvádí ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

„Nově stanovená výše toto bere v potaz a navíc zohledňuje predikci vývoje cen zemědělské půdy do roku 2027,“ dodává. Úřad tak získá zhruba 200 milionů korun ročně navíc, které odvede do státního rozpočtu.

Komoře růst vadí, asociaci ne

Agrární komoře ČR se zvýšení cen za půdu nelíbí. Od státu navíc podle svého prezidenta Jana Doležala nedostala dostatečné informace. Odložení o zhruba půl roku je podle něj dobrým krokem, navrhoval ale roční odklad.

„A to z důvodu obtížné situace, v níž se nachází řada odvětví zemědělské prvovýroby. Zemědělci se potýkají s vysokými náklady, které nemohou promítat do výkupních cen. Současně dochází ke krácení zemědělských dotačních podpor, s nimiž již počítali, vynaložili náklady a plnili kritéria pro jejich získání,“ vysvětluje. Navíc se podle Doležala nedá u jednotlivých zemědělců hospodařících na státním majetku vyjednávat.

Komora apeluje na stát, aby se zvyšování koeficientu rozprostřelo do několika let. Třeba kvůli tomu, aby u kvalitnějších půd nedošlo k razantnímu zdražení. „Jednání také vedeme o systémových úlevách, kde vznášíme požadavek snížit či prominout pachtovné například na neprodukčních plochách s povinnými úhory,“ doplnil.

Naopak místopředsedovi Asociace soukromého zemědělství ČR Janu Šteflovi zvyšování pachtu nevadí. „Státní půdu mají dlouhodobě propachtovánu, většinou bez jakýchkoliv předchozích výběrových řízení, hlavně nástupnické organizace po bývalých socialistických zemědělských družstvech a státních statcích,“ uvedl. Podle něj se teprve zdražením podniky dostanou do blízkosti tržních nájmů, které jsou podle něj od 3 500 korun za hektar výš.