„V těchto krajích byla na 39 procentech sledovaných lokalit zjištěna populace hraboše na úrovni pětinásobného překročení prahu škodlivosti,“ uvedla v září mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Opakuje se tak situace z roku 2020, kdy šly škody do miliard korun. „Letošní dosavadní škody odhadujeme na 1,5 mld. Kč a stále rostou, teď hraboši zemědělcům žerou vyseté ozimy, takže je budou muset na jaře přesívat. A negativní je to taky u pícnin. Letos je málo krmení, hlavně kukuřice kvůli suchu, takže bude chybět,“ popsal předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Zatímco před pár lety mohli zemědělci použít zejména jed na hlodavce Stutox II rozhozem volně na půdu, letos na jaře stát dovolil pouze zvýšení dávek jedu aplikací do nor. Ministerstvo životního prostředí pro podporu tohoto pracného způsobu vypsalo dotační titul, ve kterém počítalo, že přerozdělí až 40 milionů korun.
Příliš mnoho papírování
Farmáři si v něm řekli podle mluvčí úřadu Lucie Ješátkové zhruba o sedm milionů, stát zatím proplatil 4,6 milionu korun pro padesátku podniků. Svaz už dříve poukazoval na to, že stát chce za podporu 500 korun na hektar příliš mnoho papírování a zemědělcům se přesto aplikace do nor pro svou náročnost nevyplatí. Zda přispěje zájemcům ještě nyní na podzim, není jasné. „Pokračování obdobné výzvy je aktuálně tématem jednání s ministerstvem zemědělství,“ dodala Ješátková.
Podle Pýchy je třeba sáhnout k rychlejším řešením, aby vůbec nedocházelo k hrabošímu přemnožení. Zemědělci proto volají znovu po možnosti dávat jed volně na půdu. Nové evropské předpisy, jako jsou například povinné neprodukční plochy, šíření hlodavců pomáhají, stejně jako snahy o omezení podzimní orby.
„Navíc povolovací procesy jsou dlouhé a kompenzace za škody jsou byrokratický nesmysl. V podstatě to vypadá, že stát, respektive MŽP, si hraje hru na schovávanou. Efektivní ochranu zakážeme a možnou kompenzaci tak zkomplikujeme, abychom zemědělce odradili o ni vůbec žádat a stát resp. MŽP tak ušetřilo,“ tvrdí předseda.
Navíc nyní už podle něj není ani přípravek Stutox ideální, v podzimním vlhku se rychle rozkládá. „Navíc stát trvá na povinnosti, aby každý pracovník, který granule sype, měl speciální školení. To je další absurdita, která ve skutečnosti nějakému použití brání,“ dodal předseda.
Proti pokládání jedu přímo na povrch země varují dlouhodobě ochranářské organizace, které se obávají úhynů čápů nebo sýčků, kteří hraboše žerou.
Až šest vrhů po šesti mladých
Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková doplňuje, že hraboši patří mezi nejobávanější zemědělské škůdce. „Jako býložravci se živí pícninami, travinami, semeny nebo kořeny rostlin, které okusují. Poškozují také mladé stromky. K přemnožení může dojít velmi rychle – za jeden rok má samice čtyři až šest vrhů, přičemž pokaždé porodí čtyři až šest mláďat. K šíření těchto škůdců přispívá především suché a teplé počasí jako právě během letošního podzimu,“ vysvětluje.
Podle ní je dobře, že funguje systém rychlého varování, protože čím dříve se s hubením začne, tím méně bude potřeba jedů. „Značnými potenciálními rezervoáry dalšího a opětovného šíření hrabošů i při jejich hubení na polích jsou silniční příkopy a neobdělávané či jiné extenzivní pozemky, které přiléhají k ošetřeným plochám,“ dodala.
Orba podle ní proti hrabošům může pomoci, pokud ale nejde už o kalamitní situaci, jako je v letošním roce. „Současně je třeba říct, že každý rok zažíváme více teplých dnů v roce než v minulosti. To přispívá k o to intenzivnějšímu šíření hrabošů. Jsme proto přesvědčeni, že by bylo dobré otevřít diskusi o nastavení stávajícího systému možných opatření k hubení tohoto škůdce a jeho případných úpravách,“ uzavřela.
Autor: drh
Zdroj: iDnes.cz
