Dalším inspirativním údajem je již schválený projekt cíleného a dobrovolného snižování používaných pesticidů za současné finanční kompenzace pro zapojené zemědělce, který v příštím roce odstartuje v okolí přehradních nádrží Římov (povodí Vltavy), Vrchlice (povodí Labe) a Opatovice (Povodí Moravy), s tím, že bude pokračovat také původně pilotní projekt se stejným cílem v okolí nádrže Švihov (Povodí Vltavy). V této souvislosti je třeba také připomenout, že pokud zemědělci hospodaří v pásmech I. a II. stupně ochrany vod, náleží jim oficiální finanční kompenzace za újmu ve výši 800 korun za hektar v případě pásma I. Stupně a 500 korun za hektar při hospodaření v pásmu II. stupně. Zdá se totiž, že to mnozí hospodáři nevědí.
Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval tento týden několik dalších materiálů, které potvrzují ne zrovna příznivé trendy tuzemského zemědělství. Tím důležitějším je pokračující pokles produkce masa, především pak vepřového, což lze podle všeho přičítat také postupujícím změnám stravovacích návyků, a nejen tedy vyšší ceně příslušných výrobků. Statistici nicméně zaznamenali mírný pokles produkce všech základních druhů mas, což už ale znamená strukturální problém našeho zemědělství v podobě obecného poklesu živočišné produkce. To má a bude mít také vliv na podobu naší krajiny a kvalitu půdy, a je tak zřejmé, že zastavit tyto trendy by měl být úkol také pro současného ministra zemědělství.
Pro majitele agropenzionů a poskytovatele ubytování na farmách je pak varující statistika týkající se návštěvnosti ubytovacích zařízení v letošním roce. Podle ČSÚ totiž přijelo ve třetím čtvrtletí letošního roku do ČR o 7,9 procenta hostů více než v loňském roce, přičemž návštěvnost hotelů se v období července až září meziročně zvýšila o 10,9 procenta a v penzionech se ubytovalo o 6,1 procenta více osob než loni. Zájem o ubytování v agropenzionech, které speciálně ČSÚ nesleduje, ale podle Svazu venkovské turistiky a agroturistiky mírně klesl. To zřejmě signalizuje na jednu stranu větší pohodlnost turistů očekávající služby, o nichž se domnívají, že jim je agropenziony nenabídnou, na druhou stranu se ale také ukazuje, že právě v marketingu mají agropenziony nemalé rezervy, a potenciální hosté o nabízeném spektru možností nevědí. Problematice se věnuje i listopadový videopořad Selský rozum, zdá se nicméně, že atraktivní forma prezentace agroturistiky je také jednou z činností, na kterou by neměli sedláci ve svých aktivitách zapomínat. Přece jen jde o možnost vytvářet přímo na farmách přidanou hodnotu, a to je velmi důležité.
I když se o tom zatím moc neví, ukončila nadnárodní potravinářská společnost Nestlé v ČR výrobu rumových pralinek. Důvodem je skutečnost, že produkt údajně nemá exportní potenciál a kupují jej pouze spotřebitelé v ČR a na Slovensku. I když jsou sice rumové pralinky zbytný potravinářský produkt, je třeba konstatovat, že šlo o výrobek, který svým dílkem spoluutvářel identitu tuzemské potravinářské produkce, což je přitom obecně podporovaný trend. Pokud by stejný přístup zvolili všichni globální výrobci čehokoli, nalézal by spotřebitel v regálech obchodů od Aljašky po Austrálii zcela stejné potraviny, což jistě není cíl, k němuž by měla výroba potravin dospět. Každopádně, kdo má rád rumové pralinky, má ještě posledních pár týdnů na to koupit si je do zásoby, neboť pak už je zřejmě nekoupí nikdy.
Jsme-li u potravin, pak je docela vhodné zmínit (a pochválit) přístup Itálie, která v tomto týdnu oznámila, že zcela zakáže takzvané syntetické potraviny. „Syntetické maso není maso, syntetické mléko není mléko. Hájím přírodní produkt a používat název přírodního produktu pro syntetický podle mého názoru není krok správným směrem,“ uvedl při odůvodnění návrhu italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida, přičemž poukázal na to, že Evropská komise vyčleňuje více než 6 miliard eur na podporu dobrých životních podmínek zvířat a obecněji na tradiční zemědělství. Důležité přitom je, že úmysl Itálie veřejně podpořil také eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. I když jde zatím jen o návrh, mohlo by jít o zárodek přístupu, který vychází ze zdravého selského rozumu, jehož použití je v poslední době stále méně časté.
Nakonec ještě poznámka k výši a spektru národních dotací pro rok 2024. Ty jsou aktuálně schváleny v celkové výši 2,5 miliardy korun (tedy vyšší, než tomu je letos po škrtech), přičemž struktura programů se prakticky nemění, až na dotační titul 13 na podporu velkých potravinářských podniků, který nebude. Pro někoho dobrá zpráva, pro jiné ne.
Petr Havel