Satelity měly podle Komise zjednodušit zemědělské kontroly. Opak je pravdou. „Fond se nyní od Komise dozvěděl, že fyzických kontrol má být o 92 procent víc,“ uvedl generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Area Monitoring System (AMS) funguje tak, že satelity jednou za pět až šest dní nafotí Česko. Data z radarových a multispektrálních snímků v rozlišení čtverečků o hraně deset metrů pak předají fondu. Ten zhruba po deseti dnech zemědělce informuje, zda snímek odpovídá tomu, co farmář slíbil udělat – například posekat louky k určitému datu. V některých případech ale kontroloři jedou i na pole a zjišťují třeba to, jestli je oseté správnými plodinami.
„Původně měla být u monitorovatelných opatření ověřena výměra u vybraných pozemků, což byly zhruba jeden až dva pozemky u vybraných žadatelů, přibližně pět tisíc pozemků v rámci celé České republiky, a na těchto pozemcích ověřeno plnění podmínek způsobilosti,“ popsala mluvčí intervenčního fondu Eva Češpiva.
Nyní ale kontrolní pozemky vybírá přímo Komise a kontrol přibude. „Z pohledu SZIF jsou tyto požadavky a dopady v rozporu s cíli, se kterými Komise systém zaváděla. Je nutné vést jednání a tyto neočekávané a nechtěné dopady vyřešit,“ dodala mluvčí.
Slibům ohledně menší byrokracie nikdo nevěří
Česko stejně jako další státy požaduje, aby Evropská komise navrhla novou metodiku, která úřady a potažmo zemědělce tolik nezatíží. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy jde o naprostou absurditu, která dokazuje, jak evropská zemědělská politika nefunguje.
„Neustále se slibuje zjednodušování a omezování byrokracie, ale to je jen ubohé klišé, kterému už roky žádný zemědělec nevěří. Naopak je slibování politiků dokáže naštvat. Zavést nový systém, který měl zjednodušit zemědělcům práci a nakonec práci zvýší, je jako hláška z filmu: Pojedeme zkratkou. Je to delší, zato horší cesta,“ uvedl předseda. Ten se chce obrátit kvůli situaci přímo na eurokomisaře.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal připomíná, že systém měl problémy už letos v létě. Například nedokázal rozeznat vojtěšku od trvalých travních porostů, na které se dostávají odlišné dotace.
„V praxi to vypadá tak, že při zjištění ‚chyby‘ se musí pěstitel fyzicky dostavit na místo a pořídit snímek, aby doložil, že k pochybení z jeho strany nedošlo,“ popisuje Doležal. „Podobným problémům čelili zemědělci nejen v době bezprostředně po zavedení tohoto systému monitoringu, ale následně i celou sezonu. Státní zemědělský intervenční fond tak de facto přenesl monitorovací činnost na samotné zemědělce,“ dodává s tím, že podobné kontroly zemědělce neúměrně zatěžují, zvlášť při sklizních.
S novým systémem kontrol mají problém hlavně starší zemědělci, kteří nepoužívají chytré telefony. „Vzhledem k tomu, že se nacházíme v prvním roce platnosti nových pravidel podmíněnosti a že v řadě jiných členských států systém běží ve zkušebním režimu, by dle našeho názoru bylo namístě platnost systému odložit i s ohledem na možné zpoždění plateb, které si v době nízkých výkupních cen obilovin a olejnin na straně jedné a vysokých úrokových sazeb na straně druhé nemohou zemědělci dovolit,“ říká Doležal.
S větším počtem kontrol má problém i Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství ČR, podle něhož je současná situace neudržitelná. „Ať jde o sebemenší kontrolu, tak minimálně půlden nebo den strávíte tím, abyste se na ni připravil,“ popsal. Stehlík chce nyní prostřednictvím Antibyrokratické komise na ministerstvu tlačit, aby se omezily i jiné kontroly. Inspektoři z různých organizací chodí třeba i 14 dní po sobě a kontrolují stále tytéž věci.
Zatím se podle něj mapuje situace v okolních zemích, kde není tolik kontrol, které v Česku provádějí kromě SZIF také Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Plemenářská inspekce nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDNES.cz