Němečtí farmáři protestovali především proti úmyslu německé vlády „zrušit daňové výhody na naftu“, což je vlastně takzvaná „zelená nafta“, což je jinými slovy vratka spotřební daně z nafty spotřebovávané v zemědělství. Tato nepřímá zemědělská podpora funguje i u nás, a také v ČR byly v minulosti snahy zelenou naftu zrušit, ale byly neúspěšné. I nadále tak v ČR aktuálně platí, že úlevy na dani z nafty spotřebovávané v zemědělství v živočišné výrobě a při produkci takzvaných citlivých komodit činí 9 korun na litr, a z nafty spotřebovávané v rostlinné výrobě zhruba pět korun na litr. V Německu je přitom vratka spotřební daně nižší než v ČR, na úrovni nižší kategorie podpory v ČR. Němečtí farmáři také protestovali proti zrušení úlev týkajících se silniční daně. I tato úleva v ČR stále aktuálně platí, je však třeba říci, že jde o typ podpory, která je často zneužívaná ve stavebnictví, kdy se původní zemědělská technika (například, ale nejen, traktory) částečně upraví a deklaruje se pak jako zemědělský stroj, a díky tomu pak nemusí firmy platit silniční daň.
Zatímco v prvním případě (zelená nafta) německá vláda částečně ustoupila, v případě silniční daně nejspíš nebudou protesty farmářů úspěšné. Tak či tak je ale třeba konstatovat, že němečtí farmáři neprotestovali ani proti dovozům komodit z Ukrajiny, ani přímo proti Green Deal, jak se protest v ČR také interpretoval. Každopádně, teze o tom, že by se naši zemědělci k protestům německých farmářů připojili, jsou bezpředmětné – obě podpory, vůči nimž se v Německu protestuje, v naší zemi existují. Pokud se přitom týká úlev ze spotřební daně z nafty, pak je třeba poznamenat, že tato forma podpory nebude zřejmě dlouhodobě obhajitelná. Jak totiž už v roce 2017 uvedla ve svém oficiálním stanovisku OECD, „toto osvobození od daně je v rozporu s cíli udržitelnosti, odpojením poptávky po energii od signálů trhu a tím povzbuzením nadměrného používání pohonných hmot“. Vzhledem k tomu, že je udržitelnost zemědělského podnikání v současné době zásadním zemědělským tématem, nevypadá to pro „zelenou naftu“ do budoucnosti moc růžově, respektive „zeleně“.
Jsme-li u daňových úlev, pak větším tématem je aktuálně v ČR možnost úlev na důchodovém pojištění zemědělců, což potvrdil tento týden i ministr zemědělství Marek Výborný s tím, že v současné době probíhá proces notifikace u Evropské komise. Otázkou ale samozřejmě je, jak by taková úleva měla v praxi vypadat. Většinou se totiž v této souvislosti poukazuje na systém úlev z důchodového pojištění zemědělců v sousedním Polsku, k tomu je ale třeba podotknout, že v Polsku jsou součástí tamního systému také doprovodné instituce, a tedy zdaleka nejen úlevy. Ještě podstatnější ale je, že nižší platby pojistného v Polsku ústí následně do vyplácení nižších důchodů, a také, že se snížení pojistného násobně liší podle velikosti zemědělského podniku, takže jde o opatření, které je výhodné zejména pro nejmenší farmáře.
Zejména chovatelé ovcí a koz by mohla potěšit změna přístupu EU týkající se regulace stavů vlků, prostřednictvím změny statutu vlků z „zvláště chráněných“ živočichů na „chráněné živočichy“, což v praxi rozšiřuje možnost regulace populací vlků, i odstřelem. Jak přitom mimo jiné konstatovala i šéfka EU Ursula von der Leyen, je pokračující „koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech skutečným nebezpečím zejména pro hospodářská zvířata“. V ČR aktuálně vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) vyhlášku, která povoluje výjimku ze základních podmínek ochrany vlka obecného, která se ovšem týká jen území, která AOPK spravuje, přičemž podle mluvčí AOPK „nejde o paušální povolení lovu vlka“. O konkrétních opatřeních týkajících se regulace stavů vlků mají rozhodovat takzvané „pohotovostní štáby“, první z nich vznikl v závěru loňského roku na severu Moravy a ve Slezsku.
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR rozhodli popsat, jak se plastové částice šíří v zemědělství. Cílem je přitom vyvinout detekční platformu, prostřednictvím které by bylo možné analyzovat výskyt mikro a nanoplastů v potravní pyramidě, tedy v půdě, v plodinách pěstovaných na poli, v mase či orgánech hospodářských zvířat, a do budoucna i v lidském těle. Aktuálně se pracuje na vývoji takzvaného mikrofluidního čipu a analyzují se první vzorky.
Nakonec ještě podnět z organoleptického hodnocení odrůd jablek, které organizuje pravidelně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Předmětem odborného smyslového posouzení bylo 26 českých a 14 světových odrůd, přičemž v první dvacítce nejlépe hodnocených se umístilo 14 českých odrůd, z nichž byly tři novinky. Podle hodnotitelů je rozdíl mezi českými a zahraničními odrůdami v „udržitelnosti,“ zejména v odolnosti k houbovým chorobám, zvláště proti strupovitosti jabloně. Což by bylo žádoucí také sdělit tuzemským spotřebitelům.
Petr Havel
