Dvacetkrát více prasat…
Aktuální data Českého statistického úřadu pravidelně ukazují nárůst počtů spárkaté zvěře. Myslivci nasčítané kusy jelenů evropských se za posledních 55 let zvýšily již více než dvakrát (2,25krát), srnčí zvěře jedenapůlkrát (1,55krát), daňků více než desetkrát (10,1krát), muflonů téměř pětkrát (4,8krát) a nepůvodních invazivně se šířících jelenů sika dokonce více než devětadvacetkrát (29,57krát). Člověk ani nemusí chodit do lesa, i z této prosté statistiky je jasné, že česká krajina nemůže uživit takto obrovské množství zvěře, aniž by se to na ní negativně nepodepsalo. A to nemluvě o škodách, které způsobí divoká prasata (odhad jejich stavu je vyšší více jak 20krát oproti únosné míře), a to nejen na úrodě nebo rozrytých loukách, ale rovněž na decimování populací mnohých zvířat požíráním jejich vajíček či mláďat.
To byl zásadní důvod, proč v roce 2020 vznikla platforma nevládních a profesních organizací k prosazení novely mysliveckého zákona. Bylo to poprvé v novodobé historii ČR, kdy se dohodli ochránci přírody, lesníci a zemědělci. Tedy zájmové skupiny s mnohdy výrazně odlišnými názory. I z toho je vidět, jak potřebná novela je. A potřebnost novely mysliveckého zákona vyplývá i z programového prohlášení vlády: „Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze.“ „Budeme prosazovat opatření k omezení nelegálního zabíjení živočichů i k omezení nezákonného obchodu s nimi.“
Co se podařilo
Aktuálně návrh zákona opustil budovu Ministerstva zemědělství a je v připomínkovém řízení. A jaké body se Českému svazu ochránců přírody společně s Asociací soukromého zemědělství ČR, Sdružením vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR, Pro Silva Bohemica, Českou společností ornitologickou, Hnutím DUHA a Spolkem vlastníků honebních pozemků podařilo do novely zákona dostat?
- Plánování lovu podle míry škod
Plán lovu bude odvozen od míry poškození lesních ekosystémů. Posouzení míry poškození lesů, zejména přirozeného zmlazení a výsadeb, bude zjišťovat pověřená organizační složka státu (Ústav pro hospodářskou úpravu lesa – ÚHÚL). Uživateli honitby bude stanovena povinnost udržovat stavy zvěře tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesních ekosystémů. Tam, kde bude les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň únosného poškození zvěří stanovený vyhláškou, orgán státní správy myslivosti uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Limit tolerovaného poškození lesů zvěří musí být ve vyhlášce nastaven tak, aby bylo umožněno odrůstat přirozenému zmlazení a výsadbám v požadované druhé skladbě bez nutnosti oplocování či jiné nákladné ochrany. - Vypuštění myslivecky neobhospodařovaných druhů ze seznamu zvěře
V seznamu zvěře zůstaly pouze druhy, se kterými se myslivecky hospodaří a druhy invazivní. Ze seznamu zvěře byly vypuštěny všechny vzácné a chráněné druhy s výjimkou poláka velkého a chocholačky. Rovněž i druhy, které byly na seznamu uvedeny jako relikt myslivecké historie, ale v současnosti ani v budoucnosti již jejich myslivecké obhospodařování nepřipadá v úvahu (třeba poštolka obecná). Zároveň se ale počítá s případným odlovem problémových jedinců chráněných živočichů na základě rozhodnutí orgánů ochrany přírody. - Umožnění lovu hospodařícím subjektům
Zemědělsky a lesnicky hospodařícím subjektům bude umožněno za stanovených pravidel (1 povolenka na každých souvislých 30 ha) na svých pozemcích lovit spárkatou zvěř holou (srny, laně, danělky), jelena siku a prase divoké, a tím chránit svůj majetek před škodami zvěří. To ale neznamená, že si budou moci střílet, jak se jim zachce. Lovec bude podléhat pravidlům nastaveným příslušným uživatelem honitby a při uplatnění práva lovu ztratí hospodařící subjekt právo na hrazení škod zvěří. Ulovená zvěř bude i nadále patřit uživateli honitby. Pokud pravidla poruší, bude z lovu na 3 roky vyloučen. - Zmenšení minimální velikost honitby na 250 ha
Minimální výměra honiteb bude snížena na 250 ha (s výjimkou pozemků Vojenských lesů a statků, s.p.). To umožní vlastníkům i nájemcům lépe přizpůsobit velikosti honiteb vlastnické struktuře i geografické poloze. Tato úprava vyvolává ze strany myslivecké veřejnosti asi největší vášně. Podle mě ale zcela zbytečně. Pokud někde dojde ke změně velikosti honiteb, bude to jen v jednotlivých případech. A to buď na pozemcích LČR, kde dneska nemají lesy celých 500 ha a budou tam chtít nově samostatnou honitbu, nebo v místech, kde je jeden velký vlastník s výměrou 250–500 ha, který chce mít svoji honitbu. Vzhledem k tomu, že většina druhů spárkaté zvěře vyžaduje pro svůj přirozený vývoj výměru větší i než současných 500 ha minimální velikosti honitby, pracuje zákon s pojmem oblasti chovu. Ty by měly svou velikostí odpovídat přirozené potřebě zvěře a jejímu potravnímu zázemí. Jsou v řádech tisíců hektarů, tedy vždy několik honiteb najednou. A plánování lovu bude probíhat vždy pro celou oblast chovu.
Co se povedlo jen částečně:
- Vyloučení invazivního jelena siky z chovu ve volné přírodě
Naším původním záměrem bylo úplné vyloučení nepůvodního jelena siky z chovu ve volné přírodě a jeho chov jen v oborách. Důvodem je zabránění křížení s geograficky původním druhem jelena evropského a tím i ničení jeho genofondu. Tady se zatím povedlo pouze to, že jelen sika nebude mít stanoven minimální stav počtu kusů v honitbě, takže bude možné jeho stavy snížit na nulu.
Jak nakonec celá novela zákona o myslivosti dopadne a zda se ji podaří schválit do konce tohoto volebního období, se uvidí. Každopádně bez ní se stavy zvěře budou i nadále nekontrolovatelně zvyšovat a o pestré druhové skladbě v lese si budeme moci nechat jen zdát.
Zdroj: Ekolist.cz
