Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 4

Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 4

Z pohledu Asociace soukromého zemědělství ČR se stalo hlavní viditelnou událostí v uplynulém týdnu vyhlášení vítězů již šestého ročníku programu Pestrá krajina, pod patronátem (nepřítomných) ministrů zemědělství i životního prostředí, ale za účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila, v již tradičních prostorách auly České zemědělské univerzity v Praze.

Celkem pět oceněných farem opětovně demonstrovalo inspirativní příklady konkurenceschopného a zároveň stav krajiny zlepšujícího (udržitelného) zemědělského hospodaření, i tentokrát byl součástí doprovodné Konference Pestrá krajina křest knihy, tentokrát publikace s názvem „Malé lesy, velké starosti“ odborného lesního hospodáře Dušana Utinka. Zmiňovaná doprovodná konference přitom otevřela celou řadu palčivých témat, mimo jiné současné legislativní pojetí krajinných prvků a jejich nedostatečnou evidenci, také ale vztahy mezi vlastníky a nájemci půdy a jejich vztahy s obcemi. Je přitom smutnou skutečností, že zejména vlastníci půdy, což jsou zejména nezemědělci, se proti budování krajinných prvků na svých pozemcích brání, ačkoli zároveň většinově uznávají potřebu adaptačních opatření vůči extrémním projevům počasí. To má podle (nejen) vlastníků řešit stát (vláda), bohužel je nutné konstatovat, že bez vůle vlastníků nejsou žádoucí změny ve zvýšení pestrosti krajiny možné. Chtělo by to nějakou intenzivní, sofistikovanou, ale zároveň srozumitelnou kampaň…

Ještě předtím, v pondělí 22. ledna se uskutečnila videokonference ministra zemědělství Marka Výborného na téma, které se pro sedláky z rodinných farem stěžejní – totiž snižování byrokracie v zemědělství, konkrétně na téma počtu kontrol v systému AMS, který měl podle dřívějších deklarací byrokracii v zemědělství naopak snížit. Původně mělo být přitom na území ČR kontrolováno zhruba 5 000 pozemků, z rozhodnutí Evropské Komise a upřesnění metodiky kontrol se ovšem v reálu počet kontrol (5 250 v roce 2022) v roce 2023 (9 758 kontrol) zdvojnásobil. To chce MZE spolu s dalšími státy změnit (podporu v tom má podle ministra ve většině členských zemí), a příslušný návrh předložilo na únorovém jednání Rady ministrů EU. Ambicí je uskutečnit změny v metodice Evropské Komise do začátku zahájení jarních prací v letošním roce.

V kuloárech se stále více spekuluje o možné úpravě redistribuční platby v rámci deklarovaných změn v současném nastavení Strategického plánu SZP v ČR. Redistribuce jako taková by měla být podle dostupných informací zachována, stejně jako její výše 23 procent, měnit by se ale měl počet „prvních hektarů“, a to ze stávajících 150 na až 500 hektarů. To by ovšem byla zásadní změna, která by fakticky původní filozofii redistribuce zcela znehodnotila, neboť by snížila stávající sazby dotací pro nejmenší podniky do 150 hektarů zhruba na polovinu. Pokud má tedy být brána podpora malých a středních (pojem „střední“ je ovšem v podmínkách ČR fakticky oproti průměru EU „velmi velký“ podnik) zemědělců vážně, je třeba zatím jen uvažované změny v podmínkách redistribuce odmítnout.

Boom fotovoltaiky v ČR, včetně agrovoltaiky celkem logicky generuje množství doporučení, analýz a textů, které se uvedené problematice věnují, přičemž převažující vyznění je ve prospěch solárních panelů. To se týká i potenciálu solárních panelů v prevenci rizik prudkých dešťů, krupobití a dalších projevů počasí. Nový systém střešních solárních panelů švýcarské společnosti Megasol podle dosavadních výsledků zkoušek dokáže všem takovým projevům odolat, a i když je oproti konkurenčním panelům zhruba o čtvrtinu dražší, vrátí se taková investice podle uvedené společnosti do několika let.

Stejně jako cokoliv ale není ani fotovoltaika i agrovoltaika všespasitelná, zejména pokud by se tento způsob výroby energie nadměrně rozšířil. Poukazují na to (u nás prakticky neznámé) výsledky výzkumu vědců ze švédské Lunds universitet a čínské Guangdong Ocean University, podle nichž má produkce solární energie vliv na změnu klimatu. Jde totiž o to, že solární panely absorbují mnohem více tepla než okolí, třeba než pouštní písek, a pokud bude solárů velké množství, ohřeje se tím celá oblast, v nichž se budou nacházet, což ovlivní nejen místní klima, ale i klima ve velkých vzdálenostech od instalovaných panelů. I pro soláry tak platí úsloví, že nic se nemá přehánět, což sice zřejmě nebude problém naší země (i když – kdo ví?), ale i na klima u nás může mít boom solárů jinde na světě či v Evropě vliv. Podrobnější informace o tom lze nalézt ZDE.  

Petr Havel

Přečteno: 470x