Je přitom zřejmé, že alespoň nějaké změny SZP jsou nutné, a řada evropských politiků také již část požadavků zemědělců akceptuje. Německo například ustoupilo od úmyslu snížit podporu zelené nafty, francouzský prezident avizuje odklad minimálně zemědělské části plánované obchodní dohody s jihoamerickým sdružením MERCOSUR, předsedkyně Evropské Komise mluví o odkladu povinnosti snižovat aplikaci pesticidů a povinnosti ponechat část půdy v klidu, mluví se také o změně metodiky, která by umožnila snížení počtu kontrol prostřednictvím družicového systému AMS, zjednodušení zemědělské politiky přislíbil také španělský premiér.
Právě zjednodušení SZP je přitom skutečně systémovou výzvou, neboť byrokracie s jejím prosazováním spojená nabývá až obludných rozměrů, a zdaleka nejde jen o důsledky Green Deal, i když mechanismy, jimiž má být dosaženo vytčených cílů Green Deal, se na růstu administrativy, a především různých typů regulací a omezení, také významnou měrou podílejí. I proto by bylo vhodné, aby se zemědělci a sedláci z rodinných farem aktivně podíleli na meziresortním připomínkovém řízení, které odstartovalo naše Ministerstvo životního prostředí 6. února v souvislosti a aktualizací Politiky ochrany klimatu. Podstatná je přitom skutečnost, že ochrana životního prostředí, a tedy samotný projekt Green Deal, je žádoucí. Problém je ale v metodikách, často vznikajících v kancelářích, u počítačů a notebooků, bez znalosti a vazby na reálné zemědělské prostředí, což podezřele připomíná předlistopadové heslo „poručíme větru, a dešti“, a nejnověji pokud možno celé přírodě.
Vývoj počasí je ostatně také aktuálně společenským a mediálním tématem, především jako důsledek zveřejněných statistik za loňský rok, který měl být vůbec nejteplejším za období, kdy se teploty cíleně evidují. Vidíme to ostatně i v naší zemi v podobě mimořádně teplé zimy, což mimo jiné vede k další expanzi hrabošů. ÚKZÚZ i proto aktuálně upravil zásady pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Důsledkem teplého počasí je i předčasné probouzení přírody, což bude podle všeho problém mimo jiné pro některé ovocnáře (například pěstitele meruněk), neboť se tím výrazně zvyšuje riziko poškození stromů jarními mrazy.
Do konce letošního roku by měli mít zemědělci v ČR k dispozici výsledky výzkumu z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, týkající se monitoringu výskytu plevelů prostřednictvím dronů. Pomoci by v tom měla umělá inteligence, ambicí je snížit aplikaci herbicidů v obilovinách o 30 až 80 procent, což by byla nepochybně nemalá úspora nákladů, ale také výrazný pokles zatížení polí zemědělskou chemií. Což je mimochodem příklad, že k redukci aplikací pesticidů není nutná celoevropsky vyžadovaná zákonná povinnost, ale spíše správně zacílené vědecké a výzkumné programy a jejich reálné použití v zemědělské praxi. Což je mimochodem také jeden z námětů k přenastavení podmínek dotačních programů – ten, kdo při svém hospodaření využívá prověřených a (nejen) pro přírodu přínosných výsledků vědy a výzkumu, by měl mít nějakou dotační výhodu.
Petr Havel