Naši síťovku totiž provozuje soukromá společnost Sohors, která prodává zboží pod značkou Naše Farma. „Je to historická chvíle, protože otevíráme první obchod, který se soustředí čistě a výhradně na podporu značek kvality českých potravin,“ popsal ministr. Obchod tak nabízí zboží oceněné státními značkami Klasa, Regionální potravina a biopotraviny.
Výborný dodal, že výše marží by v obchodě měla být kolem 35 procent. „Nejdeme nikde pod cenou, ale nebudeme to šponovat jako zahraniční řetězce,“ řekl MF DNES politik.
Podle generálního ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petra Dlouhého měl doposud z hlavních obchodních řetězců největší podíl regionálních potravin COOP, který ale má marže kolem 70 procent. Pronájem za zhruba 80 metrů čtverečných obchodní plochy a další desítky metrů se zázemím budou státní instituce inkasovat podle Dlouhého zhruba desítky až stovky tisíc korun měsíčně.
Zboží se bude často měnit
Podle ministra však podle něj o čistě komerční provoz. „Obchod neprovozuje ani ministr zemědělství, ani ministerstvo zemědělství, a už vůbec ne stát. Ten tu skutečně není od toho, aby provozoval obchody. Nicméně jsem projekt jako ministr inicioval a jsem rád, že jsme se dokázali rychle dohodnout,“ vysvětluje. Ministr předpokládá, že zhruba 80 procent sortimentu budou potraviny oceněné značkami kvality, 20 procent pak budou ostatní farmářské sezónní produkty od lokálních dodavatelů. „Nechci, aby tady byl jeden sortiment celý rok, chci dát prostor co nejvíce producentům,“ popsal Výborný.
Něco se tak podle něj vyprodá za den, něco za týden, ale zboží od malých producentů, kteří často nemají přístup do supermarketů i právě kvůli nedostatečné výrobní kapacitě a tedy nemožnosti zásobovat větší množství obchodů.
O tomto problému hovoří i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, podle něj jsou obchodní řetězce na regionální produkty připravené. „Problém však není v jejich označení, ale v dostupnosti v dostatečném objemu a kvalitě,“ popsal.
Předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina důvodům pro vznik státem podporovaného obchodu nerozumí. „Jeho otevření považuji za čistě marketingovou aktivitu, která bude s velkou pravděpodobností v konečném důsledku hrazena z peněz daňových poplatníků. Každý, kdo se v maloobchodě s potravinami pohybuje, dobře ví, že ekonomicky nedává smysl svážet z celé země produkty a zásobovat jimi jeden konkrétní obchod,“ říká předseda asociace.
Podle něj by měla být státní podporu českých a regionálních potravin hlavně systémová, otevření obchodu je pak jenom líbivý krok odvádějící pozornost od reálných problémů. „Pokud by navíc snad tímto krokem chtělo ministerstvo zemědělství poukazovat na podle jeho názoru vysoké marže komerčních subjektů, bylo by na místě zveřejnit i detaily hospodaření celého projektu,“ doplnil.
Podle prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové je podpora kvalitních potravin důležitá, mezi spotřebiteli je o značky kvality zájem. „Je ale nutné, aby byly co nejvíce dostupné na pultech našich obchodů, a to nejen v Praze, ale i v ostatních městech. Je třeba jednat i s obchodníky, obchodními řetězci, aby věnovali pozornost regionálním produktům z konkrétních regionů a výrobky od místních producentů tak mohly být lépe dostupné,“ sdělil MF DNES. Podle ní je třeba snížit požadavky obchodníků, aby potravináři nemuseli dodávat tak velké objemy.
Značky kvality čekají změny
V letošním roce by měl stát i ve spolupráci právě se SOCR nebo Potravinářskou komorou ČR přehodnotit marketingové aktivity na propagaci značek kvality. Už v letošním roce ministerstvo rozhodlo, že místo více než 200 milionů korun půjde na jejich propagaci 150 milionů Kč, navíc se v posledních letech u těchto programů nezohledňuje inflace, takže objem kampaní reálně klesá. Část aktivit má nově dělat přímo SZIF.
Podle Prouzy je reforma propagace nutná. „Pokud má ale stát skutečný zájem podpořit malé zemědělce a producenty potravin, musí se soustředit na podporu takového tržního prostředí, které vytvoří spravedlivé podmínky pro každého, bez ohledu na velikost,“ dodal.
Březina připomněl, že stát už do značek kvality investoval několik miliard korun. „Plošné a obecné kampaně, které jsou typické hlavně pro značku Klasa, však nikomu reálně nepomáhají. Tyto a podobné projekty by měly být ministerstvem zemědělství více diskutovány se zástupci výrobců potravin, zemědělců ale i maloobchodu s cílem najít nikoliv efektní, ale efektivní řešení,“ míní předseda.
Podle něj jsou smysluplné projekty, které usnadní cestu lokálních produktů k zákazníkovi pokud možno přímo v oblasti, kde se potraviny vyrobí. „Je to složitější a pracnější, než dělat celostátní kampaně, ale pouze taková podpora může něčemu reálně pomoci. Snižování nákladů zejména na podporu značky Klasa při současném stavu projektu ničemu neublíží,“ uzavřel.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDNES.cz