V zásadě jedinou systémovou podporou mikro a malých zemědělců je přitom zvýšená sazba dotace na prvních 150 hektarů obdělávané půdy (redistribuce), to by se ale mělo podle středních a velkých zemědělců změnit. Aktuálně se uvažuje o rozšíření redistribuce na 450 až 550 hektarů. Takovému řešení je bohužel nakloněn i ministr Marek Výborný se zdůvodněním, že je nutné finančně pomoci středně velkým zemědělským podnikům v ČR, faktickým důsledkem by ale byl pokles stávající podpory mikro a malých sedláků zhruba na polovinu. Podle ASZ ČR proto není řešením změna redistribuční platby, ale zastropování dotací pro největší průmyslové zemědělské podniky, a to nejen v dotacích vyplácených na hektar obdělávané půdy, ale také v investičních dotacích a projektech, v Programech rozvoje venkova a v národních dotacích. Takto ušetřené peníze by pak mohly posílit ekonomiku středně velkých zemědělských podniků, neboť při stávajícím nastavení dotací v ČR „vyberou“ malým, ale právě i středním podnikům dotace ty vůbec největší podniky.
Sedláci z ASZ ČR nabízejí i další náměty ke zlepšení stavu našeho zemědělství, mimo jiné i nutnost snižování byrokracie, v čemž se shodují i s ostatními tuzemskými zemědělci a se všemi farmáři v EU. Asociace také mimo jiné požaduje dostatek finančních prostředků na komplexní pozemkové úpravy nebo zlepšení podmínek k zahájení činnost nových zemědělců, a další kroky k žádoucím změnám tuzemské zemědělské politiky.
Podporou zemědělství se ostatně zabýval i senátní podvýbor pro zemědělství, který vyzval Ministerstvo zemědělství (MZe), aby zvážilo možnost zvýšení objemu příspěvků do zemědělství o pět miliard korun a zvýšení maximální výměry pro redistributivní platby ze 150 hektarů na 500 hektarů. K tomu lze podotknout, že pět miliard navíc se podle všeho ve státním rozpočtu nenajde, takže pokud se redistribuční platba rozšíří na zmiňovaných 500 hektarů, dojde k tomu, co je konstatováno výše – výraznému poklesu dotací pro mikro a malé zemědělce. Podle posledních zpráv se ale zdá, že by současná podoba redistribuční platby měla být nakonec zachována.
Nejsou ale jen negativní zprávy. Jednou z těch pozitivních jsou tento týden prezentované výsledky agrárního zahraničního obchodu, jehož deficit se v loňském roce snížil o 19 procent, ze 47 miliard korun v roce 2022 na 38 miliard v roce 2023. Naši zemědělci a potravináři přitom loni zvýšili objem exportu jak do zemí EU, tak mimo Unii. Od středy tohoto týdne se pak mohou Pražané, ale také cizinci seznámit s tuzemskými potravinami regionálního původu z celé ČR, a to přímo na Václavském náměstí, respektive na adrese Štěpánská ulici č. 63, v prodejně „Naše síťovka“. Obchod nabízí potraviny od držitelů ocenění Regionální potravina, BIO produkty ekologického zemědělství nebo produkty se značkou KLASA. Podstatné ale je, že většinu prodávaných produktů spotřebitelé neznají z kamenných maloobchodních sítí, takže otevření prodejny lze považovat za žádoucí příspěvek ke spotřebitelské osvětě. Nejde přitom o žádný státní obchod, jak poněkud nepřesně informovala některá média, zásluhu na tom ale má MZe, a ministr také prodejnu slavnostně otevřel. Jenom by bylo dobré, aby takových prodejen bylo na „dobrých adresách“, jako je Václavák, více.
Na základě výjimky Evropské Komise se také tento týden rozhodlo MZe umožnit zemědělcům v ČR založit nižší procento neprodukčních ploch a uvolnilo pravidla pro jejich využití. Pro povinnost vyčlenění neprodukčních ploch tak pro letošní rok platí následující zásady:
- Vyčlenit alespoň 4 % (pro DZES 8) / 5 % (pro ekoplatbu) neprodukčních ploch.
- Zastoupení neprodukčních ploch není omezeno jejich druhem, může být naplněno plochami dusík vázajících plodin, meziplodinami, ochrannými pásy, krajinnými prvky či úhory, případně kombinací těchto ploch.
- V případě využití ploch s meziplodinami se použije přepočítací koeficient 1 (namísto dosavadních 0,3)
Tím, že se výjimka Evropské komise může uplatnit i pro ekoplatbu, což loni nebylo možné, se podle MZe dotknou zásady pro volnější postupy více než 20 tisíc žadatelů a přibližně 2,4 milionů hektarů orné půdy.
Nakonec ještě pozitivní zpráva z EU. Evropský parlament přijal opatření, které otevírá možnost šlechtit a komerčně pěstovat plodiny, které vznikly prostřednictvím nových genomických technologií (NGT), a to vyjmutím NGT z kategorie geneticky modifikovaných organismů (GMO). To by mělo umožnit produkci komodit šlechtěných prostřednictvím editace genů (CRISPR), což je technologie využívaná aktuálně ve všech částech světa kromě EU. Proti opatření se staví ekologičtí farmáři, což ovšem nemá tak úplně logiku. CRISPR totiž mimo jiné umožňuje snížit ošetřování hospodářských plodin chemickými prostředky proti škůdcům a prokazatelně zvyšuje možnost ukládání uhlíku do půdy. Obojí přitom patří mezi hlavní cíle udržitelnějšího zemědělství, které (správně) ochránci přírody i ekologičtí farmáři hájí. Využití CRISPR přitom může pomoci právě i ekologickým zemědělcům v tom, aby se od konvenční zemědělské produkce odlišili. Prostě tím, že suroviny na bázi CRISPR produkovat nebudou.
Petr Havel