Je ale také třeba konstatovat, že tlak protestujících zemědělců přinesl už některé úpravy povinností týkajících se tuzemských zemědělců, například v ekologickém zemědělství nebo byrokracie v chovech hospodářských zvířat. Uvedené úpravy nejsou zásadní, ale lze je chápat jako náznak politické vůle „alespoň něco“ řešit. Teď jde hlavně o to, aby se tato vůle nevytratila, přičemž jistý optimismus skýtají blížící se volby, byť „jen“ do Evropského parlamentu.
Ambici „něco řešit“ plošně má přitom také teze o nedanění zemědělských dotací. To je však teze minimálně sporná, neboť vychází z obecného tvrzení, že zemědělské dotace se v zemích EU nedaní. To ovšem, alespoň tak, jak se nedanění zatím veřejnosti předkládá, není pravda. Ve skutečnosti většina zemí EU zemědělské dotace daní, používá přitom ale celou řadu opatření, u nichž je otázkou, zdali je možné je zahrnout do pojmu „odpuštění daní“. V řadě zemí existují různé typy daňových úlev nebo skutečně i odpuštění daní (ale jen u některých dotačních programů nebo na některé činnosti), přičemž v každé zemi je systém odlišný. V některých zemích jsou dotace zatížené nižší sazbou daně, v dalších neplatí zemědělci daň z obhospodařovaných pozemků, jinde jsou zase daně z nemovitostí nižší u zemědělských staveb. Jako forma pomoci se také uplatňuje rychlejší proces odpisů či výše odpočtu z daňového základu. Odpuštění nebo snížení daní je navíc v rámci EU vnímáno jako sociální platba, která se má vztahovat na fyzické osoby, a ne tedy na podniky. Za nedanění zemědělských dotací kromě toho nelze považovat příklad Polska, v němž platí zemědělci odvody a daně do Zemědělského fondu sociálního zabezpečení KRUS, ale platí méně, než jsou standardní daňové sazby a poplatky. Jenže za nižší poplatky pobírají polští farmáři také nižší důchody.
Možná by bylo v té souvislosti vhodné porovnat, jak vysoké je daňové zatížení na hektar zemědělské půdy v ČR a EU. Podle dat z celoevropského šetření ekonomických ukazatelů zemědělských podniků v EU v systému FADN (které jsou součástí zatím poslední Zprávy o stavu zemědělství za rok 2022) je daňové zatížení na hektar zemědělské půdy v ČR (259 eur/ha) výrazně nižší, než je průměr EU (553 eur/ha), a mimo jiné je nižší než v Polsku (549 eur/ha) i Německu (763 eur/ha). Jinými slovy, s výší placených daní na tom naši zemědělci zas tak špatně nejsou.
Ještě ale k omezování byrokracie v naší zemi. Jedním z příkladů může být informace Generali Česká pojišťovna týkající se výměny elektronických dat mezi touto pojišťovnou a PGRLF. To podle Generali představuje pro klienty se zemědělským pojištěním komfort, významné snížení administrativy i rizik spojených s nedodržením rozhodných termínů.
I vzhledem k tomu, že v podnikání v zemědělství je velmi důležitá dostupnost zdrojů vody, by měli i zemědělci vědět, že od 19. března do 30. května letošního roku mohou obce žádat o dotace na výstavbu vodovodů, kanalizací a na opatření zmírňující sucho. Obce si mezi sebe rozdělí 700 milionů korun poskytnutých Ministerstvem zemědělství (MZe).
Současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně ohlásila úmysl ucházet se o stejný post v budoucím volebním období. Nejen to lze považovat za signál, že EU hodlá i v dalších letech pokračovat ve stávajících oborových politikách, včetně zemědělství. Již zveřejněné ústupky Evropské Komise jako důsledek protestujících zemědělců v celé EU, prezentované právě Leyenovou, mohou být ale na druhou stranu signálem, že se alespoň některé typy regulací a formy naplňování Green Deal mohou měnit, což by mohlo být pro zemědělskou praxi přínosem. Strategie Green Deal jako taková ale zůstane, což je v pořádku, neboť některé cíle v ochraně životního prostředí, jak je snižování rizik eroze nebo zatížení půdy chemickými prostředky, zvýšení biodiverzity (a tedy například počtu opylovačů), zvýšení schopnosti půdy absorbovat vodu nebo podpora produkce lokálních potravin jsou také, a v řadě případů zejména, v zájmu zemědělců.
Petr Havel