Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 9

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 9

Několik týdnů trvající protestní akce zemědělců vyústily, jak se dalo předpokládat, k ústupkům Evropské komise (EK) prezentovaných na posledním jednání Rady ministrů zemědělství toto pondělí. Jde přitom o některá nová plánovaná opatření, z nichž většina míří správným směrem, je však otázkou, zdali budou zemědělské veřejnosti stačit. Sama EK totiž přiznává, že k realizaci řady ústupků bude nutné změnit legislativu EU, což samozřejmě nějakou dobu potrvá.

Jedním z příkladů, který lze považovat za zásadní, je EK avizované osvobození malých zemědělských podniků do 10 hektarů od kontrol podmíněnosti, což by se dotklo drtivé většiny zemědělců (v tomto případě především sedláků, i těch našich) v EU. Z dalších změn pak lze pak jmenovat třeba zrušení povinnost zemědělců vést záznamy o léčbě zvířat léčivými prostředky nebo zrušení povinnosti vést záznamy o využívání biologicky účinných látek při ochraně hospodářských rostlin. Každopádně – uvedené změny patří mezi střednědobá a dlouhodobá opatření, takže se jich zemědělci v EU nedočkají hned.

Naše Ministerstvo zemědělství (MZe) ale tolik času nemá – tento týden totiž uplynula lhůta, kterou dali vedení MZe zástupci Agrární komory ČR (AK ČR) a Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) k prezentaci ústupků na domácí zemědělské scéně. Ukazuje se ale (jak už bylo napsáno), že například idea nedanění zemědělských dotací není tak jednoduchá, stejně jako slevy na sociálním a důchodovém pojištění, které ministr zemědělství Marek Výborný poněkud ukvapeně a bez příslušné analýzy teoreticky přislíbil. Tím ale podle všeho k uklidnění situace nepřispěl. Protesty části zemědělců v ČR, zastupované AK ČR a ZS ČR, (naopak Asociace soukromého zemědělství ČR se protestů nezúčastní) tak budou pravděpodobně pokračovat, jasno o jejich podobě a intenzitě by mělo být v řádu hodin či dnů.

Jasno zatím není ani v dalším daňovém opatření, tedy zavedení spotřební daně u tichých vín. Jednání koalice tento týden zatím žádný závěr nepřineslo, a ve hře je tak několik variant řešení s tím, že k nějakému zdanění tichých vín pravděpodobně dojde. K výše zmíněným avizovaným daňovým opatření lze přitom uvést, že z obecného pohledu jsou daňové zásahy (úlevy) efektivnějším nástrojem státní politiky či pomoci než například dotace, neboť se na administraci daňových úlev nepodílí takové množství státních úředníků jako v případě, že se nějaké peníze nejprve vyberou, následně přerozdělí a následně se kontroluje, jak byly přerozdělené prostředky využity (a část peněz padne v tomto procesu právě na platy úředníků). Hlavním problémem daňových úlev ale je skutečnost, že zvýhodňují nějakou skupinu podnikatelů oproti jiným skupinám, a také otázka, nakolik jsou příslušné úlevy důsledkem úspěšného lobování, nebo naopak, nakolik naplňují nějaký veřejný zájem.

Vzhledem k tomu, že jedním z požadavků protestujících zemědělců je také ochrana evropského trhu před exportem levných ukrajinských komodit, není od věci uvést k tomuto problému pár poměrně překvapivých údajů. Tím hlavním jsou data Evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž se do EU stále dováží zemědělské komodity z Ruska, ačkoli je na obchod s Ruskem od počátku válečného konfliktu na Ukrajině uvalena embargo. Pokud by tomu ale tak skutečně bylo, není pokles evropských cen zemědělských komodit zdaleka způsoben jen ukrajinskými exporty, jak se obvykle uvádí, ale i ruskými. Data za poslední tři roky (2021 až 2023) navíc ukazují, že vyšší export z Ukrajiny se týká pouze sedmi komodit (vejce a proteiny, drůbež, cukr, pšenice obecná, mouka a pelety, slunečnicový olej, semena a moučka), naopak v dalších devíti sledovaných komoditách došlo v loňském roce buď k poklesu exportů z Ukrajiny na hodnoty z roku 2021, nebo dokonce k výraznému snížení vývozu z Ukrajiny do EU.

I zemědělce by mělo zajímat, že EK rozhodla o uvolnění dalších 17,9 miliardy korun pro ČR v rámci Národního plánu obnovy. Podle portálu České zájmy budou uvedené finanční prostředky využity na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnic nebo digitalizaci veřejné správy, ale podpoří se jimi také zalesnění 12 000 hektarů lesa zničeného kůrovcem či výstavba protipovodňových opatření. 

Jsme-li u vody, pak je vhodné připomenout blížící se Světový den vody (každoročně 22. března), který je spojen s řadou osvětových a atraktivních akcí pro veřejnost (neprobíhají jen v uvedený den), kdy je možné mimo jiné navštívit některé jinak nepřístupné přehrady, vodohospodářské laboratoře nebo pracoviště vodou se zabývajících organizací, například ČHMÚ. Seznam doprovodných akcí sestavuje každoročně portál Naše voda, s tipy na jednotlivé akce se můžete seznámit ZDE

Petr Havel

Přečteno: 303x