Výhrady bude mít téměř jistě například Polsko, které již avizovalo, že si hodlá vyjednat výjimky z aplikace Green Deal. Vyjednávání je již v běhu, jak potvrdil náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Argumentem pro potenciální výjimky je skutečnost, že Polsko je velkým zemědělským trhem v blízkosti Ukrajiny. Výjimky by se týkaly „všeho možného, jak v rámci Green Dealu, tak přílivu (dovážených) produktů, které by způsobily trvalé narušení trhu jedné nebo více zemí,“ řekl Szejna. I vzhledem k tomu, že Polsko představuje velmi významného evropského hráče v oblasti zemědělství a potravinářství, je žádoucí průběh jednání Polska s vedením Evropské Komise bedlivě sledovat.
Sledovat (nebo alespoň o nich vědět) je ale také vhodné výsledky výzkumu Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), které by měly být známy již na konci letošního roku. Jde o společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které je možné získat bioplyn. Suroviny k tomu je přitom dost – podle statistik se jen v roce 2020 vyprodukovalo v ČR přes 970 000 tun gastroodpadu. Kombinace gastroodpadu s čistírenskými kaly byla zvolená s ohledem na čistírny odpadních vod, které už teď kaly ke zvýšení energetické soběstačnosti využívají, jejich spojení s gastroodpadem totiž umožní získat více energie. „Předpokládáme, že jeho přidáním k odpadním kalům dokážeme navýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 70 až 80 procent,“ konstatoval Pavel Suchý z AF MENDELU. Aktuálně přitom čistírny získávají z kalů zhruba polovinu potřebné energie. I vzhledem k tomu, že gastroodpad nevzniká jen v domácnostech spotřebitelů nebo v restauračních zařízeních, ale i v řadě zemědělských provozů, je nejen z hlediska energetiky zřejmě žádoucí intenzivnější spolupráce zemědělců a vodohospodářů. Ostatně, fosfor z čistíren odpadních vod může být využit právě na zemědělských pozemcích, jak už dříve „Týden podle PH“ informoval.
Jeden z legislativních evergreenů, totiž povolení porážky skotu na pastvě, se možná konečně blíží k řešení, zřejmě i kvůli deklarované snaze Ministerstva zemědělství (MZe) snižovat stávající byrokracii. Podmínky porážky na pastvě by měly být totiž nově vtěleny do novely veterinárního zákona, a pokud se tak stane, bude to přínosem jak pro hospodařící zemědělce, tak pro chovaná zvířata, a dokonce i pro konečného spotřebitele, neboť porážka hospodářského zvířete bez stresu má prokazatelně pozitivní vliv také na kvalitu masa.
Naopak novou výzvou je podoba nakládání (nejen) s pozemky, které získal Státní pozemkový úřad (SPÚ) od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V praxi by mělo jít o zhruba 60 000 pozemků, z nichž minimálně některé by mohly posloužit k zahájení činnosti nových zájemců o zemědělství, pro které je dosud zásadní bariérou nedostatek vhodné půdy. Nejde ale „jen“ o nové zájemce o zemědělství, ale také o způsob hospodaření na půdě, což by měla být pro SPÚ důležitější priorita při pronájmu těchto ploch než výše nabídnuté ceny. Zdali se bude nové vedení podle takových principů chovat, se ukáže již v letošním roce. Zemědělských pozemků se také týká další z kroků MZe vycházející vstříc některým požadavkům zemědělců – MZe zavedlo výjimku, kterou umožnila Evropská komise, a upravilo povinnosti ve standardu DZES 8. Změna spočívá ve snížení procenta neprodukčních ploch na 4 procenta (v ekoplatbě minimálně procent) a zejména v rozšíření struktury neprodukčních prvků také o dusík vázající plodiny a meziplodiny bez dalších omezení a limitů. Zemědělec bude moci povinné procento naplnit například tím, že pole oseje plodinami vázajícími dusík. Ostatních podmínek pro neprodukční plochy se výjimka netýká, stále tak platí zákaz používání pesticidů a hnojiv nebo dvouletý závazek zelených úhorů.
Nakonec ještě dva, ne nevýznamné signály z potravinářsko-gastronomické oblasti. Prvním z nich je rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který povolil pravomocným rozhodnutím společnosti Kofola ČeskoSlovensko a.s. získat výlučnou kontrolu nad Pivovary CZ Group a.s. a FONTÁNA PCZG s.r.o., uvedené pivovary vyrábí například piva značky Holba a Zubr. Zejména v souvislosti s rostoucími cenami potravin v předchozím období se přitom spekulovalo o tom, že by ÚOHS neměl napomáhat ke koncentraci potravinářských podniků, byť v tomto případě jde o fúzi týkající se dvou trochu odlišných segmentů, tedy nealkoholických a alkoholických nápojů. Pro rozvoj venkova, ale třeba také i pro pěstitele sladovnického ječmene je pak dobrou zprávou, podle níž v letošním roce v ČR již nehrozí další vlna uzavírání hospod. Vyplývá to alespoň z výsledků průzkumu, který si nechal udělat Plzeňský Prazdroj na celkem reprezentativním vzorku 3 400 hospod. Uzavřít letos provozovnu podle něj plánují pouze dvě procenta provozovatelů.
Koho zajímají statistiky, může si zcela zdarma na webu ČSÚ stáhnout aktualizovanou verzi publikace Česko v číslech, kterou zpracoval a nabízí Český statistický úřad. „S určitou nadsázkou lze říci, že nikde nenaleznete ve zhuštěné a zároveň graficky atraktivní formě tolik informací o Česku, jako právě v této publikaci,“ konstatuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Petr Havel