Voleb se podle průzkumu určitě plánuje zúčastnit více než třetina dotazovaných, rozhodně nechce jít volit asi desetina respondentů. Volby do EP se uskuteční v červnu.

Rozhodně se voleb do EP plánuje zúčastnit 35 procent dotazovaných, dalších 30 procent odpovědělo, že se spíše zúčastní. Spíše neplánuje podle průzkumu volit 15 procent respondentů, určitě nechce jít k volebním urnám devět procent lidí. Zbylí lidé zatím nevědí, zda k volbám půjdou. Při posledních volbách do EP v roce 2019 byla volební účast 29 procent.

Lidé, kteří svou účast u voleb nevyloučili, považují za zásadní témata nejčastěji otázky migrace, vnitřní a vnější bezpečnosti a ekologie či klimatických opatření. „Hodně se bude řešit to, do jaké míry má být Evropa zelená, a to třeba na úkor kvality života střední třídy,“ vysvětlil Kormaňák. V případě výběru z konkrétních témat pak za důležité respondenti označovali nejčastěji problematiku bezpečnosti Česka a EU, konec dvojí kvality potravin a energetickou soběstačnost ČR. Při volbě se budou lidé nejčastěji rozhodovat podle osobností na konkrétní kandidátce nebo podle programu politické strany či koalice.

Z průzkumu také vyplynulo, že osm z deseti lidí ví, že se volby do EP letos konají, třetina znala i termín voleb. Více než polovina se o volbách dozvěděla z televize, 30 procent z internetových zpravodajských portálů a 17 procent ze sociálních sítí. Zhruba 60 procent dotazovaných si podle Ipsos nemyslí, že by pro ně osobně mohly volby do EP něco změnit. Asi polovina lidí se ale domnívá, že by volby mohly přinést změnu pro Českou republiku.

Průzkum agentury Ipsos se uskutečnil od 14. února do 20. února letošního roku, strukturovaný dotazník zodpovědělo 1010 obyvatel ČR starších 18 let.

Voliči budou v červnových volbách do Evropského parlamentu rozhodovat o obsazení 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů, jejich počet se měnit nebude.

Zdroj: ČTK