Setkání se uskutečnilo ve Znojmě, tedy v sídelním městě nově založené regionální organizace ASZ ČR. Díky tomu bylo možné na předchozí den naplánovat návštěvu rodinné farmy Markových, která byla již v roce 2019 oceněna zlatou medailí v programu Pestrá krajina. Právě rodinné statky se vztahem ke krajině jsou jedním z typů hospodářství, jejichž zájmy ASZ ČR obhajuje a prosazuje na politické úrovni a v mediálním prostoru.

Program byl zahájen zprávou Jaroslava Šebka, předsedy ASZ ČR, o nedávné činnosti organizace. ASZ ČR řešila v posledních týdnech s největší intenzitou především důležitá politická vyjednávání: zástupci Asociace prosazovali zájmy rodinných statků, malých a středních podniků na setkání s premiérem Petrem Fialou, během opakovaných schůzek s ministrem Markem Výborným, ale také na individuálních i skupinových jednáních se zástupci vládní koalice.

K tomu Jaroslav Šebek ve své shrnující zprávě poznamenal následující: „Návštěva Petra Fialy spojená s prohlídkou klasické rodinné farmy našeho člena v regionu ASZ Žďár nad Sázavou dala naději, že premiér pochopil podstatu hrozeb jdoucích z Agrární komory a také z některých návrhů, které šly do koaličních jednání, a především, že přijal naše postoje jako smysluplné. (…) Předali jsme koaličním politikům řadu našich materiálů a argumentů, které jsme připravili ve spolupráci s našimi ekonomickými poradci a také desatero strategických kroků, které považujeme za klíčové k tomu, aby se situace nejen v nastavení dotačních schémat, ale i v dalších oblastech reálně zlepšila.“

Celkově se ukazuje, že ASZ ČR dokáže identifikovat klíčová témata českého zemědělství a díky kombinaci expertních a praktických znalostí je schopna zajistit k nim relevantní podklady. Výsledkem je konstantní prosazování realistické, ale zároveň důrazné vize pro český selský stav. Příkladem může být i problematika redistributivní platby či středních podniků. Jeden z hostů zasedání, Štěpán Kala, ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, prezentoval data, která ze značné části potvrdila prognózy ASZ ČR. Mimo jiné se neprokázaly obavy z masového dělení podniků na menší subjekty z důvodu čerpání redistributivní platby.

Dalším častým argumentem proti redistributivní platbě je negativní dopad na střední podniky. Šebek k tomu zdůraznil, že „cílem redistribuce jakožto povinného dotačního nástroje není řešit situaci středních podniků, ale situaci malých podniků“. Nehledě na to je velmi pravděpodobné, že na evropské úrovni by takový posun stejně nebyl notifikován. Kritizování nastavení redistributivní platby se tak stalo zbytečně protahovanou debatou, protože současné nastavení je funkční, a to navzdory demonstracím, které si právě tento nástroj opakovaně vzaly jako své ústřední téma. Propočty navíc ukazují, že změna nastavení redistributivní platby ze současných 150 ha přibližně až na 450 hektarů by měla následující efekt: výsledek by byl mínus cca 1300 Kč/ha pro nejmenší zemědělce do 150 ha a přínos pro velké podniky by byl 180 - 200 Kč/ha, takže by byli nespokojeni všichni. Změna redistribuce by měla smysl pouze v tom případě, že by se zavedlo důsledné zastropování přímých dotací a peníze by se pak přesunuly především do základní platby BISS, která by se tímto pro všechny zemědělce navýšila. Faktem ale zůstává, že její zavedení jasně pomohlo výrazné většině zemědělských subjektů v ČR s tím, že pozitivní efekt této platby se projevil podnikům do úrovně 400 ha. Organizátoři demonstrací tedy pochopili, že jimi navrhovaná úprava redistribuce je neprůchodná, a tak z jejich požadavků zatím vypadla. Jediným přínosným výsledkem demonstrací je tak to, že koaliční vláda konečně začne pracovat na sledování propojenosti podniků a zastropování dotací. Na tyto záležitosti přitom ASZ ČR upozorňuje dlouhodobě. V současné době se zdá, že v tématu zastropování dotací nastal znatelný posun. Na prezentaci ředitele ÚZEI také zazněl i další důležitý aspekt, a tím je ekonomický princip o výhodách z velikosti, ze kterých těží velké zemědělské subjekty. Úspory z velikosti jsou obecně zřejmé a ještě se násobí v případě propojení podniků do velkých skupin.

Dalším diskusním tématem byla dostupnost pozemků, která se nejspíš brzy stane jádrem debat, konkrétně pak budoucí pronájmy pozemků ze strany státu. Ten by totiž měl v dohledné době nabídnout desítky tisíc (byť velmi malých) státních pozemků, které do konce září přejdou pod správu úřadu a způsob jejich využití může aspoň z nějaké části pomoci proměnit český venkov. Na zasedání Rady proto dorazila také Svatava Maradová, ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ), která mimo jiné informovala o vývoji realizace pozemkových úprav, které jsou jedinečným nástrojem s mnoha pozitivními přínosy, ale bohužel nejsou vládou dostatečně financované tak, jak bylo slíbeno ve vládním prohlášení. Ředitelka SPÚ zmínila, že v současné době probíhá aktualizace pachtovních smluv, nicméně SPÚ nebude tzv. tahounem ceny pachtovného. Šebek a Maradová jednali již před několika týdny, přičemž předseda ASZ ČR opakovaně zdůraznil, že je zapotřebí, aby stát dokázal při výběru nových pachtýřů upřednostnit lokálně hospodařící zemědělce a zejména zemědělce začínající.  

Dalším hostem byl Petr Dlouhý, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu. Představil nový vývoj týkající se AMS, tedy způsobu kontrol, který k monitoringu zemědělských ploch využívá družicový systém. Družice umožňují ověřovat, zda se na pozemcích uskutečnily zemědělské činnosti vyžadované ke splnění dotačních podmínek. Tento systém byl tématem nedávných jednání mezi ASZ a SZIF. Na březnovém setkání Petr Dlouhý potvrdil, že AMS měl sloužit k umenšení kontrol na místě, ale opak se stal pravdou. SZIF dělal v minulém roce kontroly podle jednotné žádosti, nicméně z evropské úrovně byla pozdě dodána relevantní metodika. Byl sepsán společný dopis napříč členskými státy EU, přičemž problém měli především ti, kteří měli nejvíce implementovaný monitoring. Komplikací bylo rovněž opakování kontrol, což SZIF s ministrem zemědělství začal řešit na konci minulého roku. Postupně byla získána podpora členských států a čeští zástupci absolvovali bilaterální jednání s Evropskou komisí. Ve výsledku byla metodika upravena ve čtyřech bodech a jeden z nich by měl být skutečně pozitivní: mělo by totiž dojít ke snížení počtu kontrol o 50 procent. Dlouhý upozornil, že tím dostává počet kontrol na původní stav, nicméně samotný objem práce se sníží. Kontrola na místě dříve trvala i dva týdny, kdežto nyní by kontrola měla být násobně jednodušší.

Důležitým hostem jednání Rady ASZ ČR byl také Petr Hladík, ministr životního prostředí. Ve své úvodní řeči apeloval na přítomné sedláky ohledně novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Hladík připomněl, že od Hospodářské a Agrární komory dostal dopis, aby jako ministr tuto ochranu půdy nezpřísňoval. Zdůraznil, že novela zákona by naopak měla přinést mimo jiné i řešení pro krajinné prvky. Nové znění odstraňuje nepraktická opatření – například to, že kvůli zasazení stromu je potřeba danou půdou vyjmout ze zemědělského fondu. Měl by s tím souviset i nový dotační titul na tvorbu a údržbu krajinných prvků.

Šebek připomněl ministrovi stavební zákon, tedy konkrétně nemožnost umisťování zemědělských staveb společně s bydlením farmáře a jeho rodiny v extravilánu obcí. Tato problematika se řeší už dlouho, jeden resort její řešení přehazuje na další resorty. Je potřeba tento zákon intenzivně řešit – sedláci totiž jinak nemají příliš možností se rozvíjet. V centru obcí již pro ně není místo, do krajiny sice můžou, ale problém je právě se stavbou obydlí. A sedlák potřebuje bydlet u svých zvířat a na svém statku. Přitom by stačilo v zákoně zrušit jedinou výjimku, aby se stav vrátil do situace, která byla platná ještě před pár lety.

Celkově je propojenost zemědělství a ochrany životního prostředí zásadním tématem, které bude v dalších letech ještě intenzivněji probíráno v médiích, na politické úrovni i ve veřejné debatě. K tomu podotkl Jaroslav Šebek ve svém projevu následující: „Mám za to, že se dnes potvrzují postoje ASZ ČR, že zelená dohoda v rozumných mezích je nezbytnou budoucností společné zemědělské politiky EU. Ovšem s tím, že cesta k obraně proti klimatickým změnám spočívá ve svobodných rozhodnutích sedláků, jak budou potřebná adaptační a mitigační opatření ke zvyšování odolnosti polností a vůbec farem realizovat, a to vždy s ohledem na jejich možnosti a konkrétní přírodní i jiné podmínky.“

Další relevantní oblasti bylo možné probrat také díky Kateřině Bělinové, ředitelce Odboru přímých plateb Ministerstva zemědělství ČR. Na jednání hovořila o změnách v nastavení přímých plateb a podmíněnosti pro rok 2024 + a představila důležité změny. Právě s přímými platbami souvisel i jeden z bodů usnesení, na kterém se Rada shodla, a sice podpořit a požadovat navýšení evropského rozpočtu na přímé platby o 10 %. Dále se Rada usnesla na prosazování zvýšení kompenzace za úhor na orné půdě a například zrušení daně z příjmů u pouhé směny pozemků. Rada se jasně shodla také na požadavku, aby vláda prosazovala zavedení sankcí, popřípadě cel na zemědělské komodity z Ruska a Běloruska, a aby vláda razantně snížila byrokracii v zemědělství, zejména pokud se týče národních povinností, včetně zásadního snížení počtu kontrol.

S tím souvisí i usnesení týkající se podpory odstranění administrativních překážek v rámci podmínek pro ekologické zemědělce, včetně zpětného zařazení úhoru do ploch s nárokem na platbu za ekologické zemědělství. Zásadní je rovněž prosazování zastropování přímých plateb při současném sledování propojenosti podniků. Rada ASZ ČR vyjádřila nesouhlas se zvýšením daně z nemovitosti s tím, že zástupci ASZ ČR se obrátí na zástupce samospráv, aby využily možnost snížení daně z nemovitostí u zemědělské půdy prostřednictvím koeficientů. V neposlední řadě ASZ ČR požádala ministerstvo zemědělství o předložení analýzy daňové zátěže zemědělských pozemků v rámci EU. Dalšími úkoly je prosazování podpory konkrétním dotačním titulům v národních dotacích, či možnost vyplácet evropské dotace v Eurech. To jsou některé z cílů, na kterých ASZ ČR pracuje a bude pracovat pomocí důsledného vyjednávání s politickými představiteli.  

Celkově zasedání Rady prokázalo, že ASZ ČR vystupuje v debatách o zemědělské politice způsobem, který je racionální a odpovídající expertním údajům. Opatření, která ASZ ČR dlouhodobě prosazuje, se postupně ukazují jako efektivní, rozumná a založená na praktických i odborných znalostech. Možná i to je jedním z důvodů, proč se členská základna rozrůstá, jak zdůraznil i Jaroslav Šebek ve svém projevu. V současné době je tedy důležité, aby ASZ ČR dokázala vyjednat s politickými představiteli, konkrétní kroky, které vyústí v naplnění vládního programového prohlášení, a přestože se nyní objevuje řada komplikací, budoucnost zemědělství je potřeba řešit u stolu, nikoli na ulici.

„Jistě nás všechny trápí neprodané obilí na našich sýpkách, jeho naprosto mizerná cena, a ještě mizernější vyhlídky do další sezóny. Jistě nám vadí levnější dovozy, a to nejen z východu, a spousta dalších věcí. Je ale také otázkou, které z nich lze reálně zařídit tlakem na vládu, a co už je tlakem, který může současnou garnituru, již jsme po předchozí úplně katastrofální politice jasně podpořili, naopak položit. Je třeba si uvědomit, že řada líbivých požadavků z jiných organizací má hlavně za cíl zdržovat naplňování vládního programu, který je naopak naladěn naším směrem,“ zdůraznil Šebek ve svém projevu. Splnění vládních slibů by totiž znamenalo výrazné posílení tuzemského selského stavu. Dosavadní aktivity ASZ ČR dokazují, že tato organizace má energii a zkušenosti vytvořit v tomto směru řadu pozitivních efektů, které zlepší celkový stav českého zemědělského sektoru.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR

Veškeré prezentace z jarního jednání Rady a zprávu předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka naleznete ve vnitřní sekci webu ASZ.