Evropská komise v pátek 15. března zveřejnila konkrétní ústupky směrem k protestujícím zemědělcům. Navrhla například úpravu standardů „Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy“ (DZES), což požadovali i čeští agrárníci.
Plnění standardů DZES je podmínkou pro čerpání evropských zemědělských dotací. Farmáře tak tlačí mimo jiné k tomu, aby na svých polích střídali plodiny nebo aby udržovali v půdě dostatek organické hmoty.
Dodržování podmínek je ale pro zemědělce náročné – zejména v časech, kdy musí řešit další problémy, jako jsou vysoké ceny energií, pohonných hmot či hnojiv, příval levných zemědělských produktů ze třetích zemí nebo dopady klimatických změn. Podmínky DZES jdou navíc mnohdy do detailů a farmářům se tak snadno může stát, že některou z nich nesplní.
Evropská komise proto v časech velkých zemědělských protestů přichází s návrhy, díky nimž by se měla některá opatření zmírnit.
Komise chce konkrétně revidovat DZES 8, který se týká neproduktivních prvků. Zemědělci sice budou muset na své půdě zachovat stávající krajinné prvky, jako jsou třeba remízky, nebudou ale muset nechat část orné půdy v neproduktivním režimu. Pokud tak ale učiní, měli by mít nárok na dodatečnou finanční podporu.
Další úprava je zaměřená na DZES 7, tedy střídání plodin na polích. Nově by měli mít zemědělci možnost se rozhodnout, jak budou střídat plodiny v závislosti na aktuálních podmínkách, kterým čelí – budou tak moci při sázení zohlednit například suché období či přívalové deště.
Větší flexibilita by měla provázet i DZES 6, který upravuje půdní pokryv během citlivých období. Jednotlivé země by měly mít dle návrhu více manévrovacího prostoru při definici citlivých období a postupů, které umožňují podmínku splnit.
„Vysíláme jasný signál, že zemědělská politika se přizpůsobuje měnícím se skutečnostem a zároveň se zaměřuje na klíčovou prioritu ochrany životního prostředí a přizpůsobení se změně klimatu,“ uvedla při prezentaci návrhů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Volnější ruce by měli mít nejen samotní zemědělci, ale i členské státy, které budou moci udělovat zemědělským podnikům různé výjimky z plnění standardů DZES. Výjimky ale budou muset zapracovat do svých strategických zemědělských plánů, které musely země vypracovat, aby mohly peníze z evropských fondů čerpat.
V extrémních případech spojených s nepříznivými povětrnostními podmínkami budou moci země zavést dočasné odchylky, které se budou vztahovat pouze na dotčené zemědělce.
Další ústupek se týká malých zemědělských podniků s rozlohou méně než 10 hektarů. Ty by měly být vyjmuty jak z kontrol, tak i sankcí souvisejících s dodržováním standardů DZES.
Zemědělci návrhy vítají, do ulic ale přesto vyrazí
Velké české zemědělské podniky si ústupky ze strany Evropské komise pochvalují, nic to ale nemění na jejich rozhodnutí pokračovat v protestech.
„Vítáme rozhodnutí Evropské komise, které ale bohužel přišlo pozdě vzhledem k načasování prací v zemědělství,“ řekla redakci tisková mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková.
„Tyto kroky Evropské komise mohou pomoci zemědělcům, ale situace je složitější a agrární sektor se potýká s řadou dalších problémů,“ dodala.
Čeští zemědělci se proto zapojí do mezinárodních protestů, které jsou naplánované na středu 20. března, tedy jen den před summitem Evropské rady v Bruselu.
Z předběžných závěrů summitu vyplývá, že lídři EU by mohli vyzvat k posílení evropského zemědělství. Vyhovět by mohli i v otázce dovozu obilí z Ukrajiny, Ruska a Běloruska. Podporu by mohl získat například návrh na opětovné uvalení cla na dovoz ukrajinských produktů či na zařazení ruské a běloruské produkce na sankční seznam EU.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz