- Podle Eurostatu přispěla zemědělská výroba k hrubému domácímu produktu (HDP) EU v roce 2022 více než 215 miliardami eur, což je pouze zhruba 1,4 procenta celkového unijního HDP. Tento podíl zůstává v posledních 20 letech stabilní.
- EU dlouhodobě více zemědělských produktů vyváží, než dováží. Mezi státy, ze kterých EU dováží největší objem zemědělských produktů, je dlouhodobě na prvním místě Brazílie, následuje Británie a pak Ukrajina, která v roce 2022 vystřídala na třetím místě Spojené státy. Podle údajů Eurostatu činil v roce 2020 import zemědělských produktů do EU 122 miliard eur, o rok později se zvýšil na 130 miliard eur a v roce 2022 dosáhl výše 172 miliard (meziročně o 32 procent více). V roce 2022 se zvýšil import produktů z Ukrajiny o 88 procent oproti předchozímu roku. V období mezi lednem až listopadem loňského roku byl zaznamenán celkový dovoz zemědělských výrobků ze třetích zemí do EU za 146 miliard eur, meziročně o sedm procent méně.
- Do EU se ze zemědělských výrobků nejvíce dováží rostlinné produkty (39 procent v roce 2022), dále potraviny (32 procent), živočišné produkty (19 procent) a tuky a oleje (devět procent). Podle zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise v březnu 2023, vzrostl v roce 2022 meziročně dovoz zemědělských produktů ve všech oblastech. Největší nárůst zaznamenaly oproti roku 2021 obiloviny, kterých se dovezlo o 106 procent více, následovaly produkty pro technické účely (o 57 procent více) a olejniny a bílkovinné plodiny (o 41 procent více). Nejmenší nárůst byl u dovozu ovoce a ořechů (o sedm procent).
- V zemědělství pracovalo v roce 2020 zhruba 8,7 milionu lidí v EU na plný úvazek (4,2 procenta pracovní síly EU). Odhadovaná pracovní síla v zemědělství je ale mnohem vyšší (zhruba 17 milionů lidí). Nejvíce pracovníků v zemědělství je v Rumunsku (21 procent z celkové pracovní síly), v Bulharsku (17 procent) a v Řecku (10 procent).
- V EU působí na devět milionů zemědělských podniků, které obdělávají na 157 milionů hektarů zemědělské půdy. Zhruba 52 procent unijní zemědělské půdy je pod kontrolou farem, které jsou větší než 100 hektarů. Tyto farmy ale tvoří z celkového počtu jen čtyři procenta. Naproti tomu malé farmy, které jsou menší než pět hektarů, využívají pouze šest procent veškeré dostupné půdy, přestože představují 40 procent všech zemědělských podniků. Toto nerovnoměrné rozdělení vede k industrializaci zemědělství, kdy si velcí hráči mohou dovolit použití pokročilých technologií a metod, které přispívají k produkci plodin ve velkém měřítku a k jejich globálnímu prodeji.
- Průměrná rozloha zemědělské farmy je v EU 17 hektarů. Největší je v České republice (121 hektarů na jednu farmu), kde se však od roku 2010 o zhruba pětinu zmenšila. Nejnižší je na Maltě, kde činí jen jeden hektar.
- Ve struktuře zemědělství dominují rodinné farmy. Přes 86 procent lidí, kteří pravidelně pracují v zemědělství v EU, jsou jedinými vlastníky farem nebo rodinnými příslušníky majitelů. V některých členských státech ale tvoří většinu běžné pracovní síly zaměstnanci, kteří nejsou rodinní příslušníci. Nejvíce tomu tak je v Česku (61 procent), na Slovensku (58 procent) a ve Francii (54 procent).
- Společná zemědělská politika EU (SZP) zahrnuje soubor "dobrých zemědělských a ekologických podmínek" neboli takzvaných GAEC, které musí zemědělci splnit, aby získali dotace. SZP je jedním z nejvíce diskutovaných prvků politiky EU a je kritizována mimo jiné za své nevyvážené rozdělení (podle odhadů asi 80 procent dotací skončí v rukou 20 procent zemědělců) a za spornou účinnost (příjmy zemědělců zůstávají o zhruba 40 procent nižší ve srovnání s průměrnými mzdami v ostatních odvětvích v EU). Nejvíce unijních peněz směřuje na přímé platby zemědělcům, druhým pilířem SZP je program rozvoje venkova. Výdaje na zemědělství na období 2014 až 2020 dosáhly 408,3 miliardy eur (71,3 procenta na přímé platby; 24,4 procenta na rozvoj venkova a 4,3 procenta na tržní opatření). Celková výše prostředků na závazky v rámci společné zemědělské politiky na období 2021 až 2027 byla stanovena na 386,6 miliardy eur (76,8 procent na přímé platby a 23,2 procent na rozvoj venkova).
- Výdaje na SZP postupem času klesají. V roce 2022 tvořily 23,6 procenta z celkových unijních výdajů, což byl meziroční pokles o 1,2 procenta. V roce 2020 činily výdaje na SZP 34,9 procenta, zatímco v roce 2013 tvořily 39,6 procenta.
- Nejvíce prostředků v rámci SZP čerpala v roce 2021 Francie (17,1 procenta), následovaná Španělskem (12,5 procenta), Německem (11,2 procenta) a Itálií (10,5 procenta). ČR získala 2,25 procenta z celkového množství prostředků.
- Z předběžných údajů z konce loňského roku vyplývá, že index produktivity práce v zemědělství v EU po růstu v letech 2019 až 2022 v loňském roce meziročně klesl o 6,6 procenta. Tento pokles byl podpořen mimo jiné poklesem reálné hodnoty důchodu vytvořeného jednotkami zapojenými do zemědělských výrobních činností (důchod z faktorů) a dalším snížením objemu zemědělské práce. Přesto byla produktivita práce v zemědělství v EU v roce 2023 o téměř 35 procent vyšší než v roce 2015.
- Devatenáct zemí EU zaznamenalo v roce 2023 meziročně nižší produktivitu práce v zemědělství (měřeno indexem reálného důchodu faktorů v zemědělství na roční pracovní jednotku). Nejstrmější tempo poklesu bylo v Estonsku (o 58 procent), Švédsku (32 procent), Irsku (30 procent), Litvě (30 procent) a Bulharsku (29 procent). V sedmi zemích EU byla naopak zaznamenána vyšší produktivita práce v tomto odvětví. Největší nárůst byl v Belgii (o 31 procent), ve Španělsku (11 procent) a v Portugalsku (10 procent). Nárůsty byly způsobeny zejména nižšími cenami hnojiv a vstupů a vyššími cenami produktů, na které se tyto země specializují, jako je olivový olej, brambory nebo vepřové maso.
Zdroje: Eurostat, Evropská komise
vlp rmi
Zdroj: ČTK