Vážení hosté,

Antonín Švehla není pouze historická osobnost k uctění památky. Antonín Švehla k nám mocně promlouvá právě dnes. Jako ministerský předseda ve své přednášce o reformě půdy (Parlament III, 2, 98), řekl tato prorocká slova: „Jen ten stát a národ, jehož lid vlastní půdu své vlasti, spočívá na pevném, solidním a nepohnutelném základě“. Tato slova vycházela z historické zkušenosti pobělohorské doby. K prvnímu jejich naplnění došlo již v roce 1938.

Aniž si to plně uvědomujeme, právě nyní stojíme na prahu vážně dějinné události.

Od 1. 5. 2011 končí neúčinné prodlužování omezení nákupu půdy a lesů cizinci a začnou platit unijní pravidla pro volný pohyb kapitálu. Děje se tak v době pro nás nejzranitelnější. Vlastníci půdy ČR, kterých je téměř 3 mil., důsledkem násilné kolektivizace z padesátých let minulého století, většinou žijí mimo svoji vlastnickou obec. Najdeme je dokonce ve všech světadílech. Polistopadová transformace zemědělství nespojila vlastnictví půdy se zemědělstvím, jak jsme všichni očekávali. Zemědělství je z 90 % založeno na nepevných uživatelských vztazích. Nová generace vlastníků má většinou zpřetrhané citové vazby k půdě svých předků. K odcizení přispívá také nesrovnatelná cena a nájmy půdy. Vlastníci nemají obnovené hranice svých pozemků a nemají je většinou přístupné. Vlastníkům nebylo ani 20 let po listopadové revoluci, obnoveno plné pozemkové právo. Vlastníci se musí potýkat s mnoha problémy a zátěžemi. O naši půdu je velký zájem, nejen v Evropě. Nemá ji ovšem kdo bránit. Často slyšíme názor „vždyť je jedno kdo půdu vlastní“. Půdu nelze srovnávat s běžným kapitálem, který nezná hranic. Půdu nelze přestěhovat ani namnožit. Zde stojí opět Švehla, který nás varuje, „bez půdy není plnosti národního života“.

Přesto, že je již o prodeji půdy také cizincům v podstatě rozhodnuto, nelze složit ruce v klín. Proto Svaz vlastníků půdy ČR spojil své síly s Asociací soukromého zemědělství ČR. Chceme společně přispět k zmnožení a upevnění selského stavu, který byl před 70 lety zničen. Sedláci, svým generačním vlastnictvím usedlosti a půdy, jsou tou nejpřirozenější a nejúčinnější formou národní, vlastnické a ekologické ochrany půdy. Na to polistopadová transformace zemědělství zapomněla.
Drahý Antoníne Švehlo, my zde nestojíme jen proto, abychom na tebe vzpomínali. Jsme zde dnes, v této vážné době, především proto, abychom naplňovali Tvůj odkaz k ochraně naší národní státnosti.

V Praze dne 27. 10. 2010

Ing. František Janda

předseda Svazu vlastníků půdy ČR