Tehdy již s invencí Jiřího Petra mladší, který se věnoval hospodaření až do roku 1999 při studiu, jež dokončil doktorátem. Významným mezníkem byl nejen tento rok, kdy se mohl do zemědělské praxe vrhnout naplno, ale i rok 1994, kdy rodina sdružením podílů od vlastníků z blízkého okolí převzala v sousední obci Podbřezí areál s porodnou a odchovnou prasat. V té době zde bylo 83 prasnic. „Chov prasat jsme zde úspěšně provozovali více než deset let, měli jsme okolo 120 prasnic a pět kanců. Vzhledem k poměrně radikálnímu snížení výkupních cen a také potížím s odběrateli se však již nevyplatilo udržovat porodnu v provozuschopném stavu. Proto jsme se zaměřili pouze na výkrm nakoupených selat. Těch u nás najdete 350, o hmotnosti 130 až 140 kg je dodáváme na menší soukromá jatka do Trutnova za aktuální cenu 34 Kč/kg,“ vysvětluje Jiří Petr.
Farma se vždy věnovala i výkrmu býků a je tomu tak dodnes – v množství asi 170 kusů nakupovaných jako zástav, část z vlastního chovu. Vykrmená zvířata dodává na jatka TORO Hlavečník za cenu 48 Kč/kg.
Před dvaceti lety Jiří Petr ukončil chov mléčných krav z důvodu malého prostoru chléva a také proto, že se mléko muselo dovážet na různá svozná místa a navíc každý měsíc v jiný čas. Proto se rozhodl pro chov krav bez tržní produkce mléka, v současné době jde o zhruba třicetihlavé stádo, které je celoročně venku. Jen pro zajímavost - v loňském roce bylo z 22 porodů sedm jaloviček a 21 býčků, tedy šestkrát dvojčata.
Rostlinná výroba je provozována na 180 hektarech, z nichž 100 zaujímá orná půda. Vzhledem k půdním podmínkám (převládají zde mělké žluté jílovité půdy s podložím opuky a s cenou dle BPEJ okolo 1,5 Kč/m2) pěstuje převážně ozimé obiloviny – pšenici, ječmen, triticale, dále pak řepku a z jařin hrách a oves. Většina produkce kromě řepky slouží jako krmivová základna. „Hrách ovšem používám i při zatravnění jako krycí plodinu. Velmi se mi osvědčila senáž z ovsa a hrachu, které seji po ječmeni a mám tak dvě sklizně,“ inspiruje Jiří Petr. Veškerou úrodu obilí a hrachu pro krmné účely skladuje farmář ve vlastní hale s provzdušňováním o kapacitě cca 350 tun.
„Jsem pyšný na to, co se nám se synem podařilo vybudovat. Obzvláště s přihlédnutím k tomu, že ve zdejší oblasti historicky žádné velké statky nebyly. Pouze záhumenky a tak většina lidí po druhé světové válce odešla hospodařit do pohraničí, zejména na Broumovsko, na statky opuštěné sudetskými Němci. Můj otec chtěl statek rozšířit už v roce 1947. Měl na to připravený i veškerý materiál, ale chybělo mu kování na vrata, a tak mu projekt úřady zamítly, že na to není pamatováno ve dvouletce a že by jim to nabouralo plány. Táta zemřel, když mi bylo 16 let a já musel při učení převzít hospodářství jakožto nejmladší z rodu, který na statku zůstal. A vůbec toho nelituji,“vypráví Jiří Petr starší.
Jiří Petr se kromě provozu své farmy snaží jakožto předseda regionální asociace pomáhat s rozvojem hospodářství i ostatním sedlákům. Inspiruje je k doplňkovým aktivitám a využití finančních zdrojů z dotačních titulů prostřednictvím Programu rozvoje venkova a vypracovává pro ně projekty. Dále je členem certifikační komise pro značení domácích výrobků – Orlické Hory originální produkt, jehož cílem je podpořit prodej konečných výrobků přímo spotřebitelům.
Od založení ASZ ČR je velmi aktivním členem, od druhého volebního období předsedou revizní komise a také zástupcem asociace v Monitorovacím výboru PRV, kde se účastní jednotlivých pracovních skupin.
„Snad se nyní, za nového ministra zemědělství, podaří prosadit více ve prospěch rodinných farem, které ze své podstaty pomáhají vytvářet venkov. Bude se o to velmi snažit i místopředseda našeho regionu David Smetana, který je nyní v jeho poradním sboru. Rodinné farmy by si to více než zasloužily,“ přeje si Jiří Petr.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ