Cesta ze začarovaného kruhu

Sdílejte článek
Cesta ze začarovaného kruhu

Pokud na počátku hospodaření chybí sedlákovi základní výrobní prostředek, tedy půda, snadno se dostane do začarovaného kruhu, ze kterého se těžko hledá cesta ven. To se stalo v případě zemědělského podnikání Jiřího Slámy z Blažimi, jehož rodina v minulosti nehospodařila, a tudíž se jí netýkaly restituce.

Slámovi bydleli až do roku 1986 v Mostě a tehdy zakoupili menší usedlost v obci Blažim na Lounsku. Měli zde poměrně malé drobnochovatelské hospodářství, k usedlosti ovšem nenáležely žádné pozemky. Když se před deseti lety rozhodl Jiří Sláma začít zemědělsky podnikat a chtěl koupit 1,4 hektaru státní půdy, která do té doby ležela ladem, narazil na problém. Nesplňoval podmínku provozování zemědělské výroby po dobu tří let na pozemcích o rozloze nejméně 10 hektarů v daném či sousedním katastrálním území.

Tehdy mi velice pomohl zakládající člen ASZ Louny pan Dostál, který tuto státní půdu zakoupil a následně mi ji prodal,“ vysvětluje Jiří Sláma. Postupně se mu podařilo dosáhnout výměry 12,5 hektaru a také pořídit menší oplocený areál za sousední obcí Výškov, kde chová několik kusů masného skotu a má uskladněnu zemědělskou techniku. Na pozemcích v jiné části katastru se ještě věnuje chovu ovcí.

„Stále se ovšem potýkám s velkými znevýhodněními plynoucími z faktu, že jsem malým zemědělcem. Kromě potíží s nákupem státní půdy mi byla v minulosti zamítnuta žádost o dotaci pro Mladého začínajícího, neboť jsem nesplňoval podmínku minimální výměry v registru půdy. Další znevýhodnění se týkalo čerpání podpory na chov telete masného typu. Teprve v loňském roce se mi podařilo zjistit další způsob řešení, jak čerpat tuto podporu, kterou jsem nemohl pobírat proto, že počet velkých dobytčích jednotek telat byl nižší než dvě,“ říká Jiří Sláma a dodává: „Jako takovou perličku ještě uvedu, že vzhledem k malé ekonomické velikosti podniku jsem byl vyřazen i ze zemědělské účetní datové sítě FADN, do které je zapojena většina kolegů z lounské asociace.“   

V budoucnu by pan Sláma rád vybudoval pastevní areál na před pěti lety zakoupeném pozemku, kde se nyní věnuje chovu menšího stáda ovcí, aby mohl začít hospodařit v režimu ekologického zemědělství. „A už jsme zase u malé výměry. Na zrealizování tohoto záměru bych potřeboval využít úvěr, ale ve chvíli, kdy se jakákoliv bankovní instituce dozví, že hospodařím na menší než 30hektarové výměře, nabízí mi pouze naprosto nevýhodný spotřebitelský úvěr,“ konstatuje pan Sláma a dodává: „Dle mého názoru u nás mají menší zemědělci neúměrně ztížené podmínky k podnikání, a to ve všech směrech. Není bez zajímavosti, že naprosto odlišná situace je v jiných členských státech EU, zejména Polsku. Tam si stát lidí, kteří se snaží sami uživit, váží a nehází jim zbytečné klacky pod nohy.“

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 575x