Na zdejší usedlosti, na níž se přiženil praděda dnešního mladého hospodáře, začal po revoluci hospodařit jeho otec, dlouholetý starosta této obce, křestním jménem také Jaromír. K navráceným 25 hektarům lesa a 44 ha zemědělské půdy si pronajal dalších dvacet a zaměřil se na chov mléčného skotu - českých strak. Mléko od zhruba třicítky dojnic bylo obden dodáváno do jihlavské mlékárny, v roce 2001 se však Křivánkovi po různých peripetiích právě při odbytu rozhodli zakoupit masného býka plemene charolais a přejít převodným křížením na chov skotu bez tržní produkce mléka.
Ten dnes tvoří gró živočišné výroby na farmě. Stádo 85 kusů skotu tohoto plemene bylo v letošním roce doplněno býčkem masným simentálem za účelem rotačního křížení. „Začaly se nám u krav objevovat potíže s končetinami a také se rapidně snižovala mléčnost, proto jsme zvolili toto řešení,“ vysvětluje mladý hospodář.
Při výměře 67 hektarů trvalých travních porostů z celkových 99 ha půdy činí zatížení 0,7 VDJ/ha. „Mívali jsme i více než 1 VDJ/ha, ale vzhledem k velkému suchu, které u nás panuje již po tři roky, nastal logicky problém s krmením. V loňském roce byl například výnos z první seče pouze 40 % oproti normálu. Jakmile musíme již v první půlce září začít přikrmovat, je to problematické, zachraňují nás pícniny na orné půdě,“ informuje Jaromír Křivánek.
Kromě krmných plodin jsou na orné půdě pěstovány pšenice, ječmen - zhruba polovina vychází ve sladovnické kvalitě, a také žito, kterému se tu daří velmi dobře. Zkušebně nyní Křivánkovi zkoušejí i množení svazenky.
Jakožto vlastníky 25 hektarů lesa je nyní velmi trápí kůrovcová kalamita. „Již několik let se snažíme se situací bojovat a předcházet včasným zásahem vzniku nových ohnisek. Nemůžeme ovšem bohužel ovlivnit to, jak situaci řeší, nebo spíše neřeší, ostatní vlastníci, a to jak soukromí, obecní, tak stát. Proto v letošním roce došlo během jediného měsíce k napadení dvaceti hektarů našeho lesa, kde byly smrkové a modřínové porosty starší dvaceti let, zůstane nám tedy pouze pětina z celkové výměry. Táta netušil, že bude muset sázet les dvakrát za život…,“ říká pan Křivánek.
I přesto ale nebere mladý hospodář situaci nijak tragicky a promyšleně plánuje, jak nejlépe farmu do budoucna rozvíjet - ani ne tak co do rozsahu, jako spíše celkovou optimalizací. Je z generace, která v soukromém hospodaření již vyrůstala, a na jeho vztahu a přístupu k farmě je to hodně znát. „Už jako devítiletý jezdil traktorem po poli a rozmetal hnůj,“ směje se pan Křivánek starší. Volba studia na Střední zemědělské škole v Třebíči a posléze na Mendelově univerzitě v Brně, kde si vybral obor všeobecné zemědělství, tak byla jasná.
V roce 2011 využil Jaromír Křivánek dotačního titulu pro mladé začínající zemědělce, a to na rekonstrukci stáje a pořízení krmného vozu, o dva roky později pak v rámci PUZČ farmu od svého otce převzal. Sám administroval i několik investičních projektů z Programu rozvoje venkova a prostřednictvím Místní akční skupiny.
Průběžně se svou rodinou citlivě rekonstruuje původní usedlost se záměrem zachovat ráz uzavřeného dvora. Rýsuje se i možnost koupě zbývající části odchovny pro masný skot, která je ve vlastnictví souseda, jenž nyní s hospodařením končí, a také její rekonstrukce. Vše tak, aby nebyl narušen charakter opravdu mimořádně hezké obce a její okolní krajiny.
„Máme velkou výhodu, že v naší vesnici vládne svornost. Lidé tu berou velmi pozitivně i naše hospodaření - vidí, jak se změnila struktura okolních polí a mají z toho radost. Pro nás zase není problém kdykoliv vypomoci technikou, provést údržbu komunikací. Letos v létě jsme tu měli sraz rodáků, kterého se zúčastnilo 140 osob, o naší obci byla vydána i kniha…,“ usmívá se pan Křivánek.
Vida, jak to jde. A určitě půjde i dál. Součástí rodiny se před rokem stala malá Ema, je jí všude plno. O důvod více plánovat a realizovat…
Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR