Obec Číhalín leží ve vyšší nadmořské výšce, než farmy většiny členů ASZ Třebíč, a to ve 489 m n. m., přičemž některé pozemky, na nichž rodina hospodaří, jsou až téměř o sto metrů výše. Kromě orné půdy, která se rozkládá na 142 hektarech, zaujímají zbylou část z celkových 195 hektarů obhospodařovaných rodinou trvalé travní porosty. Orná půda ale slouží i k pěstování pícnin a menší výměra také k pastvě masného skotu, který na farmě již roky reprezentuje živočišnou výrobu.
„Nebylo tomu tak ale, podobně asi jako na většině farem našich kolegů, hned od začátku. Nejprve jsme měli jen několik dojných krav s prodejem mléka ze dvora a také prasata, menší chov o počtu maximálně 14 prasnic s tím, že selata se prodávala, později i vykrmovala. To bylo prvních šest, sedm let. Pak přišlo rozhodnutí přejít převodným křížením českých strak na chov masného skotu plemene charolais a zaměřit se pouze na něj. Ve spojení s ekologickým režimem hospodaření ideální řešení,“ říká starší z hospodářů.
Nyní Holubovi pečují o stádo o počtu 33 matek tohoto plemene, poměrně nově ho doplňují i dva limousinští býci. „Jejich pořízení pomohlo ke snadnějším porodům, telata se rodí opravdu o něco menší,“ informuje mladý farmář. Skot pobývá celoročně na pastvině, respektive v zimovišti, praktikován je uzavřený obrat stáda, část zvířat si hospodáři ponechávají na jeho obnovu, zbytek je prodáván jako zástav.
Orná půda slouží k pěstování jak pícnin, mezi které patří hlavně jetelotrávy a různé směsky pelušky, tak i tržních plodin - pšenice, ovsa, žita, ječmene, pohanky a máku.
Aktuálně je již možné veškerou produkci uskladnit, a to v nové hale přímo na farmě, jejíž kolaudace proběhla na konci srpna loňského roku. Na její stavbu Holubovi využili 45% dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci podpory Spolupráce při sdílení zařízení a strojů, přičemž uznatelné výdaje činily šest milionů. „Šlo v podstatě o jediný dotační titul určený na pořízení haly vyloženě na skladování obilnin,“ upozorňuje mladší z hospodářů. Nebyla to nikterak administrativně snadná záležitost, projekt měl 300 stran, v několika momentech to dokonce vypadalo, že žadatelé neuspějí, nakonec ale vše dobře dopadlo a finanční prostředky určené na rozvoj venkova tak byly využity skutečně pro tento účel, což nebývá samozřejmostí.
Mladý hospodář působil několik let u společnosti ABCERT, která se zaměřuje na kontrolu ekologického hospodaření a bioprodukce. V praxi tedy zažil i případy, kdy rozhodnutí pro tento způsob sedlačiny nebylo ani tak z přesvědčení, jako spíše z dotačních důvodů. To ovšem není případ číhalínské farmy, kde je ekologické zemědělství praktikováno se stoprocentním smýšlením o jeho smyslu, což je znát jak na přístupu k chovu masného skotu, tak i snaze o zlepšování úrodnosti půdy zeleným hnojením, organickým hnojením, pestrými osevními postupy a jejím šetrným zpracováním.
A právě takový postoj nejen ke způsobu hospodaření, ale celkově i k životu a fungování v rámci obce, kde mladý farmář působí zároveň jako starosta, je jistou zárukou prosperity venkova, kterou by si určitě přály i jiné vesnice, než je Číhalín.
Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR