Rozdíl zkrátka nelze nevnímat. Nikterak prvoplánově vytvářené zdravé prostředí se ale hospodáři odvděčuje i velmi slušnými výnosy, vzhledem ke srážkově značně chudým podmínkám až nečekanými. Díky kombinaci produkce a zároveň provádění trvale udržitelných služeb ve prospěch životního prostředí se může Jiří Marek určitě směle zařadit mezi potenciální adepty na účast v novém programu ASZ Pestrá krajina.

Z únanovského statku pochází rodina maminky pana Marka, Přibylovi, kteří zde sedlačili před kolektivizací. Rodiče dnešního hospodáře se tu věnovali chovu menšího stáda mléčného skotu a výkrmu býků, spolu s obhospodařováním 15 vlastních a 40 pronajatých hektarů půdy od počátku devadesátých let až do roku 2006. Tehdy se jejich následovníkem, v rámci dotačního titulu Předčasné ukončení zemědělské činnosti, stal právě syn Jiří. Stál před rozhodnutím, jakým směrem se nejlépe vydat, aby se mu podařilo vybudovat ekonomicky stabilní hospodářství, na němž jednou bude moci najít uplatnění třeba i další generace. Jelikož chov skotu nebyl některými sousedy příliš vítán a přišlo nařízení o povinnosti snížit počet zvířat na 12 dobytčích jednotek, stala se farma v průběhu dvou let čistě rostlinnou.

„Asi to tak mělo být, jako všechno v životě. V té době jsme také prodali část stavební parcely obci, která o ni měla velký zájem, vzali si úvěr a nakoupili tolik potřebnou techniku - traktor, kombajn a secí stroj, což nás neuvěřitelně nastartovalo. Díky tomu jsem mohl začít přibírat další půdu a také poskytovat služby menším zemědělcům,“ říká Jiří Marek.

Dnes hospodaří již na více než třech stovkách hektarů převážně orné půdy, přičemž potenciál farmy vidí zhruba na 400 hektarů. Vypracoval se na schopného agronoma, který rozumí potřebám půdy a jednotlivých plodin, jichž pěstuje velmi širokou škálu, mnoho z nich prodávaných přímo ze dvora drobným chovatelům, hlavně okrasného a exotického ptactva. Kromě pšenice, ječmene a řepky jsou to zejména mák, slunečnice, hrách, čtyři druhy prosa, lesknice kanárská, světlice barvířská, nahý oves, krmná řepa hlavně pro potřeby chovaných ovcí, jetel inkarnát a tráva na osivo.

Přímo ze dvora je prodáván i balíčkovaný mák, který nabízí také různé farmářské obchody ve Znojmě a okolí. Obiloviny se daří odbytovat mimo jiné i do jedné německé rodinné firmy či do Itálie na výrobu těstovin.

Opravdu velký důraz klade Jiří Marek na technologii zpracování půdy. Snaží se zabraňovat jejímu nadměrnému utužování třeba i snižováním přejezdů, což se mu u řady plodin daří tak, že jsou pouze dva.

Únanovský statek sloužil několik let jako servisní středisko firmy Lukrom pro regiony Znojmo a Třebíč, probíhalo zde zaškolování obsluhy a předváděcí akce značky Horsch, na kterou hospodář nedá dopustit. Podmítá do hloubky 15 - 17 cm, aby měly srážky možnost zasáknout, kypří radličkami až do 25 cm, secí stroj pak umožňuje dávkování rovnou tří komponentů do různých míst a hloubek, přihnojování je možné přímo ke kořenovému profilu, což se velmi osvědčilo. Využíván je v rámci rostlinné výroby i kompost z obecní kompostárny, a to tisíc tun ročně.

Znát je tento přístup i na výnosech, které jsou na zdejší srážkově chudé podmínky velmi slušné. „U pšenice, kde je ekonomika nastavená na 6 tun z hektaru, míváme i osm, u máku většinou více než tunu z hektaru. Hodně špatný pro nás ale byl rok 2017, u řady plodin klesl výnos třeba na čtvrtinu. Jeden pozemek jsem musel přesívat dokonce třikrát, nejprve nevzešla řepka, po ní ani mák, nakonec jsem se rozhodl pro proso, to bylo však sotva na kombajn. Navíc v případě prosa ani nemůžete žádat o kompenzace za sucho, a to jsem ho měl na třiceti hektarech. To se ostatně týkalo i dalších mnou pěstovaných plodin, na kompenzace jsem dosáhl pouze u poloviny výměry, chyběl hrách, slunečnice, světlice, lesknice, vypadl oves. Kromě toho nám náhrady vyšly ve výši 1.600 Kč na hektar, velkým podnikům na více než dvojnásobek…„ informuje hospodář.

Mimo obhospodařování svých pozemků poskytuje Jiří Marek i služby - setí na zhruba 400 hektarech, postřiky taktéž, sklizeň pak asi na čtvrtině této výměry. Dříve se hojně zabýval i službami pro obce, zejména mulčováním příkopů. „Po změně podmínek výběrových řízení se však této činnosti ujaly nadnárodní firmy, co na tom, že za mnohem vyšší cenu,“ upozorňuje pan Marek.

Rozšíření výměry za účelem vybudování ekonomicky stabilnějšího zázemí, postupná rekonstrukce hospodářských budov, rozšíření přímého prodeje rostlinné produkce a pokračování v přírodě šetrném způsobu hospodaření, které zahrnuje i plánované založení dalších dvou hektarů biopásů, tentokrát zejména v blízkosti obytných zón, ale také hledání cest k omezení chemické ochrany rostlin a zlepšování struktury půdy i půdní úrodnosti za pomoci organického hnojení na celé obhospodařované výměře - to si Jiří Marek vytyčil pro blízkou i vzdálenější budoucnost. Není důvod, aby se mu to nepodařilo. Není na to totiž sám. Po celou dobu hospodaření mu pomáhá a také vytváří výborné rodinné zázemí jeho žena Marcela. Společně vychovávají čtyři syny ve věku od pěti do patnácti let. A to je velký důvod snažit se dál…

Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR