Jeleni, mufloni či daňci si pochutnávají na mladých stromcích, které jsou nasazené po kůrovcové kalamitě, i na zemědělské úrodě. „Bez dočasného snížení stavů spárkaté zvěře se nám nepodaří obnovit pestré smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček tato zvěř spase,“ říká Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí Duha.
Pomoci vyřešit problémy s přemnoženou zvěří by mohla novela zákona o myslivosti, kterou ve čtvrtek projedná zemědělský výbor Sněmovny.
Podle posledních dat z roku 2015 zvěř poškodí v průměru více než 64 procent vysazených listnáčů a jedlí, na čtvrtině území to je téměř 100 procent. Přitom počet ploch, které je potřeba obnovit po kalamitní těžbě, narůstá. Podle Bláhy mizí „v žaludcích zvířat“ miliardy korun.
Chtějí bránit majetek
Novela zákona má umožnit plány lovu odvozovat od míry poškození lesa. Skupina organizací se domnívá, že to nestačí a navrhuje dát vlastníkům půdy více práv, jak ochránit své lesy či úrodu. Kromě Hnutí Duha je to třeba Asociace soukromého zemědělství nebo Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR.
Mezi návrhy je například myšlenka na rozšíření práv honitby pro vlastníky menších pozemků. Podle skupiny organizací je třeba legislativně propojit lesnictví a zemědělství tak, jak tomu bylo v minulosti.
Dále novela navrhuje třeba to, aby vlastník honebních pozemků nebo pachtýř, který na nich hospodaří, měl možnost výkonu práva myslivosti za splnění všech ostatních zákonných náležitostí, jako je lovecký lístek, zbrojní průkaz či pojištění.
Přemnožení jeleni sika nedaleko Líšťan na Plzeňsku:
Pokud práva lovu vlastníci využijí, nemohou žádat o náhradu škod a platí pro ně povinnosti a pravidla stejně jako pro jiné myslivce. A také žádají o zmenšení velikosti honiteb.
Myslivci mají pochybnosti
„Nejde nám o trofej, ale o to, aby vlastník pozemků mohl bránit majetek, na kterém mu vznikají výrazné škody,“ říká Daniel Pitek, předseda pracovní skupiny pro lesy a myslivost z Asociace soukromého zemědělství.
Myslivci o pozitivních přínosech pozměňovacích návrhů pochybují. Podle nich práva vlastníků dostatečně chrání už stávající zákon, vládní novela jejich práva dokonce posiluje. „Proto není třeba dávat vlastníkům právo vytvářet menší vlastní honitby. Zmenšení minimální výměry honiteb dle zahraničních zkušeností vede ke zvýšení stavů zvěře,“ říká Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.
Waic upozorňuje rovněž na to, že by úprava vedla k letitým soudním sporům tam, kde držitelé honiteb nebudou s odštěpením malých vlastních honiteb souhlasit.
Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl vítá novelu, ale nikoli pozměňovací návrhy. „Upřímně bych nechtěl mít dotčenou honitbu ve správě, až se do ní z okolí začne stahovat zvěř, která velmi rychle pochopí, že jí zde ze strany lovců nehrozí nebezpečí,“ říká.
Autorka: Kristína Paulenková
Zdroj: Idnes.cz