Přestaňte už být konečně krajinotvorní!

Sdílejte článek
Přestaňte už být konečně krajinotvorní!

Zveřejňujeme reakci souhromě hospodařícího rolníka Jaromíra Šolastera na článek Petra Havla "Co takhle selský rozum", který se stal předmětem poměrně žhavé diskuse na našich stránkách.

Zachovejte rozměr českého zemědělství! Za každým litrem mléka je kus obdělané krajiny a zaměstnaný člověk na venkově. Jsme hospodáři v české krajině. Když slyším tato kázání z úst předsedy ZSČR a jeho kopíráku, prezidenta AKČR, naplňuje mě děs a hrůza. Vybízím oba pány, aby místo vypouštění podobných demagogií, větru v Jeníkově a na podobných seancích, zvedli své mozolnaté zadky a jeli se podívat na krajinu, co tvoří jejich učedníci - družstevníci a spol. Jak hospodaří na pronajaté půdě, stylem po nás potopa. Jenomže my už tu potopu máme dnes. Každoročně, v minulém měsíci 3x, se na nás díky této krajinotvornosti valí z polí voda s tunami bahna - ornice, hnoje a pesticidů. Pole jsou při tom minimálně svažitá až rovinatá. Nemusí být ani silný déšť.

Dne 28.9.2007 napršelo jenom 7,2 mm za 24 hodin a z pole tekl potok. Dne 20.8.2007 spadlo 27 mm srážek a z pole přes naše domy, zahrady, studny se přehnala dravá řeka asi 30 m široká. Poškodila budovy, odnášela stroje a jiné těžké předměty, zaplavila vše vrstvou bahna, čerstvě rozmetaným hnojem a herbicidy. To vše zanáší místní potok, který se následně vylévá a způsobuje další škody.

Vše je následkem oné tzv. krajinotvornosti, krajiny bez polní cesty, meze a z půdou uvalcovanou stroji podobajících se spíše Titanicu, než traktoru. Věřím, že na těchto polích mohou bez dalších úprav přistávat těžkotonážní AN 22. Zaplavená sousedka říká: To družstevní pole mi připomíná starou ženu, co nemůže udržet moč - stačí málo a počůrá se.

Tento týden nás navštívily dvě dámy, co se vrátily z Bavorska, kde sbíraly brambory. Vyprávěly, jak ještě k večeru po práci zůstaly na poli, aby se kochaly pohledem na půvabnou krajinu, pestrobarevná políčka prošpikovaná cestičkami a stromy. Ani mi nevěřily, že i u nás kdysi taková krajina byla. Já se za humny kochám pohledem na 100 ha lán řepky. Malíř by s takovým obrazem neměl moc práce.

A jaký je rozměr českého zemědělství na venkově? Jsou to dva uhonění traktoristé - valcíři polí a deset lidí v kanceláři, vyplňující zbytečná lejstra, aby měli práci ti nad nimi. Ostatní vesničané dojíždějí za práci do města. A ti chytřejší jsou na podpoře. K čemu je dobré zachovávat takový rozměr?

Máme- li v této krajině vůbec přežít, je nezbytné odstranit z ní komunistické stopy - zahájit pozemkové úpravy. Jeden krok zpět v tomto případě bude znamenat dva kroky vpřed. To vše je v moci lidí. Vymazat však komunistický software z mozků některých papalášů je úkol nadlidský. To dokáže jen ta půvabná anorektička s kosou.

Vím, že jsou družstva, která se chovají zodpovědněji ke krajině. Je mi také jedno jakou formou někdo podniká, pokud jeho kapitál má poctivé základy. Jen si myslím, že nikdo by svým podnikáním neměl ničit majetek, zdraví a životní prostředí ostatním.

Šolaster Jaromír, SHR, Větřkovice

Článek Petra Havla: Co takhle selský rozum?

Přečteno: 366x
Katalog farem