Skutečná restrukturalizace
Z nově otevíraných programů považuje přitom ministerstvo podle vyjádření prvního náměstka Ivo Hlaváče za prioritní zejména tři, a to I.1.3 - „Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům“, I.1.4 „Pozemkové úpravy“ a III.2.1. „Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby - podopatření III.2.1.1 - Obnova a rozvoj vesnic“. Na tyto programy je také zcela správně nasměrováno nejvíce finančních prostředků, přičemž jejich správné využití by skutečně mělo výrazně pomoci startům nových podnikatelských aktivit, skutečné restrukturalizaci a v případě Osy III zabezpečit primárního sociálního prostředí týkající se zejména dobudování systémů čištění odpadních vod v malých sídlech.
Výroba potravin v zemědělských podnicích
Teoreticky nejméně významný program z uvedených tří se skrývá pod poněkud nešťastným pojmem „přidávání hodnoty“, ve svých důsledcích ale může jeho využití zabezpečit některým podnikům dlouhodobou ekonomickou existenci a především určitou nezávislost na prodeji zemědělských surovin zpracovatelům. Prostě proto, že vyprodukovanou surovinu si zemědělec zpracuje sám. Za tímto programem je tedy třeba vidět možnost vzniku drobných minimlékáren, výroben masných produktů nebo pekárenských specialit, jejichž ambicí ale nemůže být prodej potravinářských produktů do velkých obchodních sítí, ale buď takzvaně „ze dvora“, nebo do bezprostředního spádového území. V praxi tedy jde o podporu regionálních specialit, přičemž na podporu těchto výrobků se stále více v poslední době soustřeďují v rámci budování své identity také jednotlivé kraje. To umožňuje zájemcům o podpory využít různých synergických efektů, jinými slovy, samotná podpora z PRV nemusí být jediným veřejným zdrojem peněz, které je možné využít.
Žádoucí pozemkové úpravy
Z hlediska dalšího rozvoje a zejména stability zemědělského podnikání jde o klíčový podpůrný program v zemědělství vůbec, neboť jeho cílem je v příslušném území dořešit vlastnické a nájemní vztahy k půdě. Jeho realizace tak mimo jiné vede (nebo by měla vést) ke zpřístupnění veškerých pozemků, jejich účelnému zcelení a také ve finální fázi ke vzniku „společných zařízení“, což jsou jednoduché protipovodňové a protierozní úpravy krajiny. Podstatné přitom je, že v podmínkách pro žádosti o podporu na tyto účely není bodové zvýhodnění žadatelů v případě souhlasu uživatele pozemků v příslušném území, jak to požadovali zástupci Agrární komory či Zemědělského svazu ČR. Ministerstvo ovšem správně konstatovalo, že rozhodující pro žádost o podpory na pozemkové úpravy je stanovisko vlastníků, což je také zcela v souladu s platnými zákony. Přesto jsou pozemkové úpravy i v zájmu uživatelů - například kvůli průkazné evidenci najímaných, případně v budoucnu kupovaných pozemků. Stejně tak protierozní úpravy krajiny zvyšují bonitu půdy, respektive tuto bonitu nezhoršují.
Obnova vesnic
Nejdůležitějším skutečně aktuálním podpůrným programem je ovšem momentálně právě obnova vesnic, zejména z toho důvodu, že je v rámci tohoto programu možno dobudovat nebo vybudovat lokální čističky odpadních a splaškových vod. Podstatné je přitom, že ani tuzemská, ani evropská legislativa neukládá povinnost budovat tato zařízení na bázi klasických betonových čističek, ale připouští a dokonce preferuje jiné formy řešení problému odpadních vod. Ještě podstatnější pro obce je skutečnost, že alternativy k betonu a chemii, což byl dosud zavedený model, jsou výrazně, až několikanásobně levnější. Konkrétně pro zemědělské podniky to například znamená, že prostředkem k čištění obecních vod může být mimo jiné takzvaný biologický rybník nebo takzvaný půdní filtr. Podle údajů z ministerstva zemědělství je přitom v ČR řádově 1 000 malých obcí do 500 obyvatel, které nemají čištění svých vod vyřešeno, přičemž koncem letošního roku končí povolení k provozu stávajících zařízení. Sice je možné žádat o prodloužení existence nevyhovujících technologií, problém ale stejně musí malé obce co nejdříve vyřešit. Uvedený program v rámci druhého kola PRV k tomu poskytuje optimální možnost.
Petr Havel, zemědělský analytik
