- Kofinancování rozpočtu SZP nad rámec minima vnímáme jako naprosto nezbytné a uvítali bychom jeho zvýšení na úroveň alespoň 80 %.
Výše kofinancování je zásadní pro úspěšné naplňování cílů a naší prioritou zůstává zajištění financování zemědělců z ANC oblastí, Ekologického zemědělství, generační obměny (tj. mladých zemědělců) a zajištění dostatečného rozpočtu na ambicióznější pojetí Ekoschémat.
ANC oblasti mají v mnoha případech poloviční až 2/3 produkci v porovnání s ostatními oblastmi a částka, která je aktuálně alokována na dorovnání přijmu je již dnes nedostatečná. Tento deficit se při narůstajících cenách vstupů a současně v konkurenci všech výrobních oblastí bude ještě prohlubovat. S ohledem na fakt, že většina zemědělců s chovem masného skotu hospodaří v režimu EZ právě v ANC oblastech, podfinancování ANC má zásadní dopad i na rozvoj ekologického zemědělství.
- Redistributivní platba – souhlasíme se zavedením redistributivní platby, resp. platby na první hektary ve výši 30 % pro všechny zemědělce. Naše kalkulace jednoznačně ukazují, že tato procentuální výše se pozitivně projeví u většiny zemědělců, což umožní spravedlivější rozložení finančních prostředků napříč všemi skupinami zemědělců. Současně povede k rovnoměrnější distribuci financí mezi intenzivněji i extenzivněji orientované zemědělce, kdy hlavní rolí prvně jmenovaných je primárně výroba potravin, úlohou druhých je pak zejména udržování krajiny v kulturním stavu a vylepšování environmentálních cílů, na něž klade nová SZP důraz.
- Ekoschémata – základní údržba TTP – požadujeme přesun opatření základní údržba TTP z navrhovaného I. pilíře zpět do II. pilíře, kde je třeba zajistit dostatek finančních prostředků k tomu, aby podpora ošetřování TTP (základní i nadstavbové managementy) byla ponechána minimálně na aktuální úrovni. Uvolněné finanční prostředky ponechané v I. pilíři je možné alokovat na zajištění ambicióznějších Ekoschémat (např. systémové podpory agrolesnických systémů, nové konturace krajiny a trvalých krajinných prvků), což ostatně požaduje i Evropská komise a široká veřejnost, tak budou mít skutečný environmentální dopad (tj. ocenění mimoprodukčních funkcí a zlepšení kvality půdy, zádrže vody, biodiverzity a ukládání uhlíku apod..). Úspory na financování TTP lze hledat v nově navržených intervencích II. pilíře (vakcinace prasat, animal welfare, investice do emisí NH3, biopásy, meziplodiny apod.).
- Ekologické zemědělství (EZ) Zajištění adekvátního rozpočtu pro podporu EZ vychází nejen zPP, ale i ze strategie Z farmy na stůl spadající pod Zelenou dohodu a Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 – 2027 (22 % zemědělské půdy v ekologickém režimu). Dostatečná alokace musí zajistit motivaci pro stávající i nově vstupující farmáře. Z našeho pohledu je třeba upozornit na zajištění dostatečné výše kompenzací na TTP, ale zejména orné půdě (minimálně 300 €/ha), protože právě orná půda je klíčová z hlediska požadovaného navýšení plochy, ale také produkce v EZ.
- Zastropování – pokud bude využit tento nástroj na zastropování BISS platby, tak pouze při zajištění odpočtu mezd.
- Propojenost podniků – v souladu s bodem PP souhlasíme s kontrolou propojenosti výhradně v rámci investičních dotací Programu rozvoje venkova (II. pilíř PRV) a v rámci Podpůrného garančního rolnického a lesního fondu (PGRLF) U plošných plateb by tento nástroj neměl kýžený dopad, naopak by jeho zavedení mohlo být často kontraproduktivní.
- Aktivní zemědělec by měl být kontrolován v rámci živnostenského listu, popř. dle registru zemědělců v souladu s bodem PP – snížení byrokratické zátěže zemědělců.
