Podpora rodinných farem je klíčová pro stabilitu venkova a lokální produkci potravin

Anna ChládováAnna Chládová
Sdílejte článek
Podpora rodinných farem je klíčová pro stabilitu venkova a lokální produkci potravin

Předseda a místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek a Jan Štefl se koncem února sešli s ministrem práce a sociálních věcí (MPSV) a předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou. Současný šéf resortu MPSV má velmi úzký vztah k zemědělství, v minulosti byl ministrem zemědělství a zároveň farmaří na rodinném statku v Rokytnici.

Jedním z důležitých témat jednání byla diskuze o legislativním ukotvení rodinných farem. Rodinné farmy jsou klíčovým modelem evropského i světového zemědělství, přirozeně zajištují udržitelné hospodaření, produkují lokální potraviny, smysluplně utvářejí ráz krajiny a zásadně přispívají k posílení a životaschopnosti venkova. Rodinné farmy jsou relativně nezávislými a do jisté míry svobodnými subjekty, které se svou strukturou a fungováním značně odlišují od jiných typů zemědělských podniků. Především jejich propojenost s venkovem a pozitivní vliv na krajinu je dělá unikátními, ale zároveň je velmi složité tuto výhodu legislativně uchopit a ekonomicky zhodnotit. Proto by ASZ ČR chtěla prosadit návrh zákona o rodinných farmách, který by tak pomohl odlišit rodinné podnikání v zemědělství a zdůraznit jeho přednosti. V kontextu MPSV a MZe mohou rodinné farmy podpořit nejen zemědělskou soběstačnost, ale i odlehčit státní správě v řadě sociálních otázek.

Dále jsme ministra Jurečku, stejně tak jako předtím ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou, upozornili na problematiku daňových úlev ekologicky významných prvků (EVP) – neprodukčních ploch, na nichž se nacházejí krajinné prvky. Aby bylo možné uplatnit osvobození daně z nemovitých věcí, musí být tyto pozemky vedeny v systému LPIS. Bohužel ne všechny EVP plochy jsou v LPIS zaznamenány a v praxi pak dochází k paradoxní situaci, kdy stát vyplácí dotace, které podporují zakládání nových krajinných prvků, ale zároveň nejsou dostatečně podporovány a chráněny prvky, které v krajině již existují. V některých situacích dokonce dochází i k přetvoření či zničení takovýchto prvků, aby na ně bylo možné čerpat podpory.

V neposlední řadě jsme také diskutovali novou dotační politiku Strategického plánu SZP 2023+, její projednávání a intenzivní diskuse posledních týdnů. Během mediálních diskusí se často uváděly výše dotací v ostatních, především sousedních členských státech Evropské Unie, či další částky a čísla, která se týkala českého zemědělství. Nicméně mnohdy zmiňované informace byly často nepodložené či vytržené z kontextu a ve výsledku zkreslovaly výsledná sdělení a široká veřejnost tak dostávala nepřesná fakta o zemědělství a systému podpor. Asociace již v této souvislosti začátkem února poslala dopis ministrovi zemědělství se žádostí o vypracování a zveřejnění detailních dotačních analýz v českém, ale i evropském kontextu, aby se zemědělská i široká veřejnost mohla opřít o jasná fakta a předcházelo se tak dezinformačním kampaním.  

Zároveň bychom chtěli poděkovat KDU-ČSL a celé koalici SPOLU za podporu při prosazení potřebných změn v novém Strategickém plánu SZP. Jsme přesvědčeni, že tyto změny byly nezbytné a české zemědělství tak dostane novou šanci ke strukturálním změnám.

Ing. Anna Chládová, hlavní kancelář ASZ ČR

Přečteno: 1 619x
Katalog farem