Hutárkova farma začala maso dodávat i restauracím a po republice instalovat na různá místa ledničky s čerstvými produkty.

 

Trend nákupu přímo „ze dvora“ zesílil v posledních dvou letech, kdy se lidé kvůli vládním omezením začali více obracet na lokální výrobce a pěstitele. Potvrzuje to i Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje téměř osm tisíc farmářů. Přímý prodej využívá už zhruba polovina z nich a neustále jich přibývá.

 

„Tento trend sílí nejen kvůli rostoucím cenám potravin v supermarketech, ale i proměnám ve společnosti, kdy zejména mladší generace stále více vyhledává autentické potraviny od konkrétního člověka, kde vidí, za jakých podmínek vznikají,“ říká předseda asociace Jaroslav Šebek.

 

„Poptávka mezi spotřebiteli roste. Stále víc je zajímá původ a kvalita zeleniny, ale také její cena. Ta je u pěstitele většinou nižší než na pultu obchodu či řetězce,“ potvrzuje předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

 

Přímý prodej zákazníkům je výhodnější i pro farmáře, kteří se na jedné straně potýkají s růstem nákladů, na straně druhé s požadavkem zpracovatelů i řetězců na co nejnižší výkupní cenu. „My sami nic nezdražujeme, u mléka jen akceptujeme cenu nám sdělenou zpětně mlékárnou, maso a pšenici se snažíme prodávat nejvyšší nabídce,“ popsal MF DNES Pavel Krejsa, předseda představenstva Zemědělského družstva Trstěnice, a dodal, že mlékárny v dubnu vykupovaly mléko od 10,47 do 10,90 koruny za litr.

 

Při prodeji napřímo se ušetří i na obalech a přepravě. Než totiž zmíněný litr mléka dorazí na pulty, každý si k jeho ceně něco přirazí. „Koncové ceny jsou ovlivněné různou úrovní marží zpracovatelů i obchodníků. Ty závisí i na tom, jak vysoké mají náklady na mzdy, energie, logistiku či obaly,“ říká předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Konkrétně již zmíněné obaly – ať už papírové, plastové či hliníkové – za poslední rok podražily až o sto procent.

 

Někteří prvovýrobci, kteří nechtějí nebo už nemohou akceptovat cenu diktovanou řetězci, dostávají od velkoodběratelů „padáka“. Nezbývá jim proto než hledat jiné cesty, jak prodat. „V květnu s námi některé řetězce cenu neuzavřely, neobchodují s námi a dávají přednost vejcím z dovozu,“ popsala Kateřina Komárková ze společnosti Česká vejce CZ. Ta vykupuje vajíčka od farem za 2,30 až 2,50 koruny. „Tato cena ale stále nepokrývá veškeré navýšené vstupní náklady. Pro některé z farem to začíná být likvidační,“ dodala.

 

S rostoucím tlakem ze strany zpracovatelů a obchodníků se potýkají i chovatelé skotu, vepřů a drůbeže. Stále více farmářů proto zavádí podobně jako již zmíněná farma Doupov vlastní prodej. Například hovězí kližka z vyzrálého masa vyjde v Doupově přibližně na 225 korun. V supermarketu za ni zákazník zaplatí podstatně víc – podle serveru Kupi.cz, který sleduje ceny v řetězcích, stojí hovězí kližka v neslevových cenách průměrně 315 korun.

 

Někteří farmáři prodávají rovnou po bedýnkách. Pokud si zákazník objedná například desetikilovou bedýnku vyzrálého hovězího masa, vyjde ho na cenu okolo dvou tisíc, tedy 200 korun za kilogram. „Objednáváme si pravidelně na grilovačku, jsou v tom steaky, maso na guláš i kosti na polívku, takže hody pro tři rodiny. Díky tomu za celé léto ušetříme i několik tisíc,“ řekl MF DNES Jan Bareš z Kolína.

 

Farmáři začali hojněji inzerovat také na sociálních sítích. Lidé si je hledají například přes server Najdizemědělce.cz, kde lze dohledat nejbližšího producenta masa, mléka, ovoce či zeleniny.

Zelinářská unie Čech a Moravy zase provozuje Mapu pěstitelů, kde lze najít lokální producenty zeleniny. Zemědělci také nabízejí, že vybrané produkty lidem dovezou. Začaly se objevovat i masomaty. S nonstop výdejnou čerstvého masa přišla loni farma Basařovi z Vrchlabí, další ji od té doby následovaly.

 

Podle farmářů přibývá lidí, kteří chtějí ušetřit na celém řetězci od výrobců přes zpracovatele a dodavatele po prodejce. „Zvýšený zájem jsme zaznamenali již v době covidu a nárůst poptávky pokračuje,“ tvrdí Mošnová. Zákazníci si z čerstvě nadojeného mléka ve větší míře vyrábějí také vlastní jogurty a sýry.

 

Podle zelinářů roste i zájem o samosběr. „Prodej sklízené zeleniny nebo samosběr ale nestačí. Aby pěstitel přitáhl dostatek zákazníků, musí mít v blízkosti větší město, musí často přizpůsobit a rozšířit nabídku a hlavně musí spoléhat na věrné zákazníky,“ upozorňuje Hanka.

 

Například farma Kala z Lubného dosud pěstovala česnek, melouny, brambory a nabízela vejce od slepic z mobilního kurníku. Letos přidala i květák, dýně, okurky a papriky. „Největší problém vidím v prodeji vajec. Cena krmných směsí roste raketovým tempem. Tím pádem roste i cena vajec, což někteří zákazníci nechtějí akceptovat,“ sdělil MF DNES majitel farmy Tomáš Kala. Pochvaluje si však rostoucí zájem o samosběry, zejména o česnek.

 

„Zvýšení našich nákladů je momentálně nejvíce dáno rostoucí cenou nakoupených krmiv, energií, nafty a hnojiv,“ popsal Krejsa ze zemědělského družstva Trstěnice. Nejvíce „mimo“ jsou podle něj nyní hnojiva, kde došlo k několikanásobnému zdražení. Například nejběžnější dusíkaté hnojivo ledek amonný s vápencem loni nakupoval kolem pěti tisíc korun za tunu, nyní se cena vyšplhala na 19 tisíc za tunu.