Kvůli suchému počasí v posledních letech stoupá potřeba zjistit, jak a kde klesají hladiny podzemních vod. Obvyklým způsobem jsou monitorovací vrty, ke kterým je třeba mít stavební povolení a nelze je udělat všude. Komplikované je to například v přírodně nebo historicky cenných lokalitách nebo v zastavěných územích. "Při našem měření není třeba žádných vrtů. Přístroj se základnou 60 krát 60 centimetrů a vysoký 130 centimetrů přivezeme na místo. Během několika hodin uskutečníme měření a můžeme zase odjet, zůstanou po nás nanejvýš vyjeté koleje v trávě, které zase zarostou," popsal Drozda. Náklady na měření za několik let jsou obdobné jako u vrtů.

Gravimetrická metoda neurčí, jak hluboko pod terénem je hladina podzemní vody, ale zachytí její gravitační účinek. Při opakovaném měření po čase ukáže případné změny parametrů, a tedy i vývoj zásoby podpovrchových vod. "Jsme schopni vypočítat, jak se množství podpovrchových vod v okolí do 500 metrů změnilo, například jestli došlo ke změně, která odpovídá nárůstu či poklesu hladiny podzemní vody o jednotky centimetrů," doplnil Drozda.

Metodu by podle vědců bylo možné použít například k monitorování podzemních vod kolem polského uhelného dolu Turów u hranic Libereckého kraje. Hejtmanství a obce se zde kvůli zahloubení dolu pod povrch obávají odlivu vody z českého území. Uzavřená česko-polská mezivládní smlouva počítá s klasickými monitorovacími vrty.

Gravimetry jsou přístroje založené na měření vzdálenosti a doby pádu tělesa ve vakuové trubici. VÚGTK má nejpřesnější gravimetry současnosti, které dokážou určit i to, jak jsou hodnoty tíhového zrychlení ovlivněny aktuálním množstvím vody pod povrchem. "V naší geodetické observatoři na vrchu Pecný u Ondřejova máme vrty k měření podzemní vody a podle stavu vody v nich zpřesňujeme měření našimi gravimetry. A tentýž postup umíme použít i obráceně - podle změn tíhového zrychlení určíme, jak se na kterémkoli místě měření změnilo množství vody," vysvětlil ředitel VÚGTK.

Autor: sbe, dvd
Zdroj: ČTK