TZ ASZ ČR: Česká republika není potravinově bezpečná. Co s tím?

Sdílejte článek
TZ ASZ ČR: Česká republika není potravinově bezpečná. Co s tím?

Na rozdíl od celé řady jiných odvětví, která dlouhodobě následují osvědčené evropské trendy, se to ve dvou z nich doposud nedařilo. Strategická rozhodnutí v zemědělské i potravinářské politice šla po třicet let od změny režimu u nás poměrně nevhodným směrem. K určitým pozitivním posunům dochází až v letošním roce, a to započetím změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU (SZP). Přesto naše země není potravinově bezpečná, což je alarmující.

Proč Česká republika není potravinově bezpečná?  

Oproti západním a nejbližším okolních států EU nemá dostatečně rozvinutou lokální produkci a zejména lokální zpracování zemědělské produkce a lokální výrobu potravin.

Vinou dosavadní špatné zemědělské  politiky a nasměrování dotací hlavně v předchozích osmi letech není Česká republika schopná aktuálně zabezpečit ani  dostatečnou a odpovídající  potravinovou soběstačnost.

Ať hovoří čísla 

  • dlouhodobě potravinová soběstačnost 79 % při produkci 120 % celkové biomasy,
  • každoroční  setrvalý pokles produkce sektoru vepřového masa o 1 %  (za 30 let tedy o alarmujících 30 %), zajímavé je, že celý tento sektor je v rukou velkochovatelů,
  • soběstačnost v drůbežím mase okolo 70 % (vše hlavně velkochovy), vejce 80 % (z toho 30 % zajišťují malochovy),
  •  soběstačnost ovoce a zeleniny – zde je potřeba podotknout, že jejich výměra je celkem pouze 0,6 % z celkové výměry orné půdy, soběstačnost je do 50 % (50 % produkce zeleniny zabezpečují velkoproducenti).

V čem je problém?

  • Za posledních osm let, ale nejvíce za poslední tři roky minulé vládní garnitury docházelo k přesměrovávání zemědělských dotací v maximální možné míře od menších zemědělců k největším zemědělským podnikům, ovšem bez odpovídajících výsledků (produkce, potravinová bezpečnost a soběstačnost nerostou, penězovody tečou pouze pro velkochovatele a velkoproducenty, masivně se podporují velkopotravináři místo menších a lokálních potravinářů a zpracování zemědělských prvovýrobků na potraviny přímo u zemědělců.
  • Agrární komora a Zemědělský svaz (AK a ZS) dlouhodobě nezastupují všechny zemědělce, perspektivu totiž vidí a prosazují pouze u podniků s výměrami nad 1500 hektarů, kam chtějí opakovaně směřovat rozhodující míru dotací, naopak odmítají podporu farem o výměře do 150 ha, protože údajně nic neprodukují a nevyrábí. To je v příkrém rozporu s dojednanými cíli a podmínkami SZP ale také hlavně se skutečností. 
  • Vrcholným útokem na všechny zemědělce s menší výměrou než 1500 ha byl Strategický plán připravený v době, kdy šéfem resortu zemědělství byl Miroslav Toman (snížení dotací až o 1000 Kč všem zemědělcům a přesun těchto financí k velkochovatelům a velkoproducentům).
  • Opakované snahy AK a ZS nasměrovat v rozporu se SZP dotační toky opět pouze k zemědělským velkopodnikatelům (demonstrace, stávková pohotovost).
  • AK a ZS si neváhaly nechat udělat účelovou, zkreslenou analýzu od společnosti KPMG. Její závěry neodpovídají skutečným dopadům dotační politiky, protože jednak účelově hodnotí pouze dopady redistributivní platby bez souvislosti s ostatními rozhodujícími provozními dotacemi pro zemědělce a amatérsky chybně vyhodnocuje ekonomiku - rentabilitu  komodit, neboť byla zcela chybně použita vstupní data z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). (Vyjádření ÚZEI ke studii KPMG: Vyjádření_ÚZEI.pdf )

Řešení

  • Nové nastavení Strategického plánu přinese analýzami ÚZEI ekonomicky podloženou, potřebnou, chybějící  vyšší podporu menších zemědělských subjektů, podporu chybějící potřebné pestrosti zemědělských prvoproducentů a producentů potravin, podporu péče o krajinu, životní prostředí, podporu živého venkova a  podporu nárůstu potravinové bezpečnosti. To vše tak, jak bylo dohodnuto a je potřeba v rámci SZP.

Co Asociace soukromého zemědělství ČR navrhuje s cílem posílit potravinovou bezpečnost?

  1. Především požadujeme skutečnou aktivizaci státu na snižování zbytečné administrativní zátěže, která je opravdu enormní a poškozuje hlavně menší podniky. Zejména požadujeme co nejrychlejší dokončení příprav SZP a prosazení přechodných podmínek, aby se zemědělci vůbec stačili připravit. Požadujeme uvolnění podmínek k větší míře zpracování
  2. Požadujeme více peněz do PGRLF a úpravu jeho podmínek, které musí být dostupné pro všechny. Současná pravidla považujeme za diskriminační a složitá. Podpora PGRLF formou podpory na splátky úroků je nejjednodušším a nejefektivnějším využitím státních prostředků a několikanásobí jejich množství, které jde do zemědělství. PGRLF je dlouhodobě vnímán jako nejlepší nástroj pomoci pro zemědělce.
  3. Požadujeme úpravu dotačních pravidel s cílem jejich efektivního využívání správným směrem - zastropování plateb pro největší podniky, sledování majetkové propojenosti u žadatelů o dotace, zásadní revizi finančních alokací a hlavně podmínek národních dotací. Hlavním cílem je zabránit příliš rychlému tempu koncentrace podniků, které se kvůli dotačním podmínkám skupují mezi sebou, je třeba zajistit, aby peníze daňových poplatníků mířily na pomoc skutečným farmářům a nikoli na jejich vyvádění mimo venkov a na posilování oligarchických struktur, které zemědělství jen škodí. Tento cíl je v zájmu všech zemědělců a společnosti. Tyto peníze musí zůstat v místě života farmáře a zapůsobit zde opakovaně pozitivně. Podporujeme však také systém podpor pro střední či větší podniky – například podporou precizního zemědělství, specializovaných technologií apod. Požadujeme změny ve stavebním zákoně, který dnes zakazuje vybudovat farmu společně s bydlením, což je v ČR proti ostatnímu světu naprosto ojedinělá absurdita. 
  4. Je třeba také posílit menší a střední zemědělské podniky v jejich snažení o vyšší míru zpracování a prodeje ze dvora. Zjednodušit příslušnou legislativu a využít přirozené nutnosti každého farmáře, který chce prodávat, budovat dobré jméno a tím nabízet jen prvotřídní kvalitu, čerstvost. Jde také o způsob, který garantuje jasný původ potraviny a takový prodej zajišťuje zvyšování ekonomické životaschopnosti venkova.
  5. Podporujeme řešení energetické nezávislosti farem z OZE a tím i další cestu ke zvýšení potravinové bezpečnosti.
  6. Jako menší vlastníci lesů podporujeme zásadní novelizaci lesního zákona, který musí být založen na svobodnějším rozhodování vlastníků, jak v lese hospodařit a musí být u lesa oceněna i jeho environmentální funkce.
  7. Požadujeme zásadní novelizaci mysliveckého zákona, která bude respektovat práva vlastníků lesních i nelesních pozemků a zemědělců a pomůže přepracovat dlouhodobě nefunkční systém lidové myslivosti a převést jej na moderní výkon myslivosti, který je funkční v jiných zemích. Současná opatření neřeší narůstající škody na soukromém i státním majetku (viz škody okusem na 45 % vysazených porostech ve státních lesích), které jsou enormní.
  8. A konečně chceme doplnit a posílit současnou zemědělskou strukturu o podniky, které mají nesporný multiplikační a víceúrovňový přínos pro zemědělství, životní prostředí, venkov i v sociální oblasti – konkrétně navrhujeme legislativní ukotvení rodinných farem jako základního modelu provozu zemědělství. Tato legislativa se může opírat o zkušenosti s danou legislativou v řadě jiných zemí EU. Celý koncept navrhujeme jako dobrovolný a nediskriminační s tím, že bude svou definicí vycházet z hlavní podstaty tohoto modelu, kterým je nejen podnikání, ale i spokojený život v rodinném kruhu na venkově, v místě svého hospodaření a s předpokladem generační návaznosti. Vítáme, že pan ministr i předseda zemědělského výboru sněmovny vyjádřili opakovaně zájem toto téma řešit. ASZ ČR uspořádá za tři týdny velkou mezinárodní konferenci, kde představíme konkrétní oblasti tohoto zákona.

 Závěr

Hlavním cílem všech těchto opatření a tohoto zákona je zvýšit motivaci mladé generace, aby se nebála jít do zemědělství – to je totiž ten největší problém, který české zemědělství řeší a jenž vyžaduje velmi promyšlené a citlivé řešení, které bude složeno z celé řady opatření. ASZ ČR si zakládá na komplexních řešeních, která pomáhají sektoru jako celku. Pro ASZ ČR je také typické, že nikdy neprosazovala politiku podpory pouze vybraných komodit, vybraných chovů ani typů podniků. Stejně nám v těchto návrzích nejde jen o zájmy našich členů - menších zemědělců, ale o to, aby mohl dobře fungovat celý sektor včetně návazných oblastí, jako je potravinářství, venkov, les. Správná řešení se skrývají v komplexním a vyváženém přístupu. Vždy jsme tyto věci říkaly, nyní dochází na naše slova. Jsme rádi, že se s námi ministerstvo zemědělství i vláda více baví a řadu z těchto věcí mají v programu prohlášení vlády. Věříme, že představená témata v podobě námi prosazovaných návrhů pomohou českému zemědělství jako celku.

Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR

Přečteno: 1 107x