Evropské zemědělské dotace musí mít povinný strop na úrovni, která pomůže menším a středním farmám

Vladimír  MikešVladimír Mikeš
Sdílejte článek
Evropské zemědělské dotace musí mít povinný strop na úrovni, která pomůže menším a středním farmám

Nastavení evropských dotací v zemědělství není okrajovým tématem pro úzkou skupinu podnikatelů, ale strategickým rozhodnutím na dlouhou dobu dopředu s obrovským dopadem na budoucí podobu českého venkova. Evropská komise už od prvního návrhu nové Společné zemědělské politiky (SZP) EU navrhuje zastropování přímých plateb pro největší podniky, aby se podpora dostala k farmám, kterým je určena. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) upozorňuje, že povinný strop u části přímých plateb, spojený s degresivitou a případnou redistributivní platbou je jediným funkčním nástrojem, který umožní cílenou podporu menším a středním zemědělským podnikům. Aby tyto nástroje skutečně fungovaly, musí platební agentury sledovat také propojenost podnikatelských subjektů, které jsou příjemci zemědělských dotací. ASZ ČR proto v zájmu tuzemských menších a středních lokálních farem zaslala dopis se svým stanoviskem všem evropským institucím, které se aktuálně nastavením evropské zemědělské politiky na další programové období zabývají.

Projednávání nové Společné zemědělské politiky EU pro období od roku 2028 vstupuje do rozhodující fáze. ASZ ČR již loni vyjádřila jasnou rámcovou podporu nové koncepci evropské zemědělské politiky, která byla Komisí zveřejněna v červenci 2025. Na této podpoře ASZ ČR nadále trvá i po sérii nově projednávaných návrhů vzniklých v rámci irského předsednictví. Návrh Komise odpovídá širším ekonomickým, politickým, bezpečnostním i environmentálním výzvám a je současně postaven na nástrojích, které odpovídají nejrozšířenějšímu modelu hospodaření především na bázi rodinných a lokálně působících zemědělských podniků. Vzhledem k tomu, že právě v těchto dnech se klíčové parametry nové SZP v evropských institucích projednávají, ASZ ČR zaslala v minulém týdnu dopis se svým stanoviskem Evropskému komisaři pro zemědělství Christophe Hansenovi, předsedkyni Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronice Vrecionové, ale také Evropské komisi, Radě pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH), poslancům Evropského parlamentu a Generálnímu ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI).

Nejdůležitějším opatřením nového přístupu k SZP je povinné zastropování části přímých dotací, a to za jasně daných podmínek sledování majetkové propojenosti podniků. ASZ ČR proto žádá, aby veškeré dotace a zejména přímé platby byly jasným způsobem pro všechny spravedlivě omezeny, a to na jednotné a neměnné úrovni naprosto stejně v celé EU, včetně stanovení postupu předchozí povinné degresivity plateb. „V případě, že by došlo k nepovinnému či dobrovolnému zavedení stropování, jsme zcela přesvědčeni o tom, že dojde k podobnému efektu jako ve stávajícím programovacím období, kdy byly stropy zavedeny v zemích s takovou strukturou zemědělských podniků, že na ně toto opatření mělo jenom malý vliv. Na druhé straně v zemích, kde by zastropování zamýšlený efekt mělo a plnilo, zavedeno nebylo – příkladem je právě Česká republika,“ píše v dopise předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Podle rámcových propočtů ASZ ČR by byla nejvhodnější původně navrhovaná varianta výše stropu 100 tisíc EUR, která by v českých podmínkách pozitivně dopadla na nejširší skupinu podniků, a to až do výměry cca 1000 hektarů. V případě posunu stropu například až na 500 tisíc EUR by byla paradoxně podpora na hektar menším a středním podnikům oproti aktuálnímu období podstatně snížena a k paradoxnímu navýšení by došlo u velkých zemědělských podniků. Podniky do velikosti 350 ha by byly oproti současnému nastavení v ČR dokonce poškozeny a měly podporu menší, což by se týkalo zhruba dvou třetin podniků. Nastavení by bylo naopak výhodné pro podniky od této výměry zhruba do velikosti 4300 ha. Obdobně u zastropování na úrovni cca 300 tisíc EUR dojde k velkému poškození menších zemědělských podniků oproti současnému nastavení. Ani tento návrh tedy nemá podporu ASZ ČR. „Návrhy zastropování nad rámec 100 tisíc EUR nemají racionální základ, ale základ jednoznačně lobbistický. Pokud budou prostřednictvím SZP EU dotačně podporovány neustále zvětšující se podniky, které svým založením lokální úroveň nerespektují a nevyužívají ji, může to narušit základní podstatu a sílu zemědělství. A právě to se stane, pokud bude zastropování nepovinné pro všechny státy EU nebo bude strop nastaven na příliš vysoké úrovni. Následně s tím pak souvisejí i další dopady na vylidňování venkova, potravinovou bezpečnost, chybějící mladou generaci v sektoru a další závažné problémy pro celý venkov a společnost,“ shrnuje předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Přímé platby a promyšlené a citlivé a současně efektivní způsoby jejich distribuce vnímá ASZ ČR jako prakticky jedinou možnost jak jednoduše, a přitom reálně pomoci menším subjektům, kterých je stále ještě naprostá většina. „Pokud začneme podporovat podniky, které nejsou lokálně a generačně ukotvené, a tudíž ani předvídatelné, jakákoli nastavení budou fungovat hůře. Také proto je třeba zajistit, aby SZP EU měla jasná a vynutitelná opatření, která budou všem společná. Pokud nebudou plošně a povinně nastavena základní opatření pro potřebnou životaschopnost všech kategorií podniků, ztrácí se charakter společné SZP a porostou rozdíly, se kterými si bude EU těžko vědět rady. Není totiž žádný přínos podporovat tímto způsobem velké podniky, k tomu veřejné peníze nemají sloužit,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR

Přečteno: 118x