Pestrá krajina

pestra_krajina_finalRemízky, aleje, drobné vodní nádrže a další opatření v krajině jsou jednou z dlouhodobých priorit naší organizace, ačkoliv jejich zavádění je často kvůli různým byrokratickým požadavkům a podmínkám velmi nesnadné a mnohdy nepřináší prvoplánový ekonomický přínos. Právě proto je ale potřeba dobrovolnou realizaci těchto opatření propagovat jako velmi přínosný krok, který pomáhá obnovit původní přirozené prvky ve venkovské krajině. Rada ASZ ČR proto schválila pro členy Asociace nový program s názvem Pestrá krajina, zaměřený na toto téma s cílem propagovat již zrealizovaná opatření a motivovat další sedláky, aby se o něco podobného pokusili také na svých pozemcích. Do přípravy programu jsme zapojili kromě členů ASZ ČR také mnoho externích odborníků na problematiku životního prostředí, krajinotvorby, zadržování vody v krajině, ochranu půdy apod. 

Foto28Do programu Pestrá krajina se můžete přihlásit pomocí přihlášky, kterou najdete níže, termín uzávěrky je 31. května daného roku.  Poté zahájíme hodnocení jednotlivých přihlášených projektů a první zařazené farmy našich členů zveřejníme během podzimu a program Pestrá krajina bude mít samozřejmě místo i na prosincovém slavnostním vyhlášení Farmy roku.

O co se jedná?

Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci, který ASZ ČR garantuje jednoduchými pravidly a spočívá v dobrovolném zapojení bez pobírání dotací. Hlavní myšlenkou je poukázat na fakt, že řešení problémů v krajině může spočívat zejména v návratu sedláka na vesnici. V podstatě pouze ten může odpovědně, s dlouhodobou vizí a podle znalostí lokality uplatňovat konkrétní vhodná řešení.Foto32
Pravidla programu vypracovala ASZ ČR ve spolupráci s odborníky na související témata, základem je nebyrokratické hodnocení skutečného přínosu opatření na danou lokalitu (půdu, vodní režim, krajinu,…). Cílem je uchopit program nejen jako propagaci šetrných postupů v krajině, ale zároveň jako zdroj teoretických, srozumitelně podaných informací a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat. Tyto příklady budou dostupné na webu programu s konkrétními odkazy na realizace, s fotodokumentací a popisem standardních informací, aby sloužily jako příklady dobré praxe.

Jak program funguje?

Sedlák, člen ASZ ČR, se může přihlásit do programu zasláním přihlášky (ke stažení níže) se stručným popisem zrealizovaných opatření, které provedl na pozemcích, které vlastní nebo obhospodařuje. Jejich hodnocení následně provádí komise složená z členů ASZ ČR a doplněná o externí odborníky (z vysokých škol, výzkumných ústavů a jiných institucí). Jejich představení naleznete pod odkazem níže.
Při splnění podmínek bude člen zařazen do programu Pestrá krajina ASZ ČR a jeho farma a zejména její zasazení a konkrétní přínos do krajiny bude v různých formách dlouhodobě prezentováno veřejnosti.
Součástí programu bude také vytvoření informačních materiálů s příklady v praxi zrealizovaných opatření a s popisem konkrétních řešení, které by mohli členové využívat. 

Pestrá krajina - pravidla

Pestrá krajina - přihláška

Loga a materiály ke stažení:

Pestrá krajina - logo základní

Pestrá krajina - logo černobílé

Pestrá krajina - logo inverzní

Pestrá krajina - logo inverzní černobílé

Pestrá krajina - logomanuál

Pestrá krajina - podmínky užívání ochranné známky

 

Publikace z předchozích ročníků:

Pestrá krajina 2018

Pestrá krajina 2019

Pestrá krajina 2020

Pestrá krajina 2021Otevřít
Pestrá krajina 2022Otevřít
Pestrá krajina 2023Otevřít

Hodnotitelská komise programu Pestrá krajina

Daniel Pitek

Daniel Pitek - předseda komise

Soukromý zemědělec a lesník, člen ASZ Litoměřice a předseda Milešovského spolku přátel přírody. Věnuje se především sadařství, chovu jelenů, ovcí a koní. Dlouhodobě usiluje o navrácení krajině jejího původního rázu. Angažuje se v České společnosti ornitologické a v Pro-bio svazu. Držitel ceny Josefa Vavrouška za výjimečný počin ve prospěch udržitelného způsobu života a životního prostředí. Věnuje se také problematice hospodaření s vodou v krajině.

Klára Čámská

Ing. Klára Čámská, Ph.D.

Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu, titul PhD. získala v oboru speciální produkce rostlinná, ekologie travních porostů. Pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny jako vedoucí Oddělení péče o terestrické ekosystémy. Zabývala se zemědělským vzděláváním a poradenstvím. Má výzkumné zkušenosti s agroenvironmentální politikou, které se věnovala v Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Pracovala v Botanickém ústavu Akademie věd ČR.

Jakub Hruška

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Od absolutoria na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy pracuje jako přírodovědec a vysokoškolský profesor zkoumající lidské působení na změny půd, vod a lesů. Začínal výzkumem vlivu kyselých dešťů na lesy, půdy a vody severního pohraničí, dnes se věnuje zejména změnám způsobenými klimatickou změnou a vlivu pesticidů na ekologii zemědělské krajiny. Vede tým v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Také spravuje rodinný zemědělský a lesní majetek na Vysočině. 
Účastnil se tvorby Národního lesnického programu a rovněž několika zákonů týkajících se životního prostředí. Je členem vědecké rady Fakulty životního prostředí ČZU, rad národních parků Šumava a KRNAP, panelu Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj a v neposlední řadě člen dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu.

Soňa Jonášová

Ing. Soňa Jonášová

Zakladatelka a ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Vystudovala zemědělské inženýrství na Mendelově univerzitě, nyní studuje doktorský obor sociální ekologie na Univerzitě Karlově. Zabývá se systémovým přechodem
k cirkulární ekonomice, nakládáním s odpadem, ekoinovacemi. Je členkou řady pracovních skupin a poradních sborů na úrovni vlády, firem i municipalit souvisejících s aplikací principů cirkulární ekonomiky do praxe.

Radim

Ing. Radim Kotrba, Ph.D.

Pedagog na Katedře chovu zvířat a potravinářství FTZ ČZU, výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby a praktikující agrolesník. Působí v Asociaci farmových chovů jelenovitých ČR, je zakládajícím členem Českého spolku pro agrolesnictví, Topolářské komise České republiky, Derbianus Conservation a Wildlife Ranching Alliance, které se zabývají udržitelným managementem produkční krajiny a ochranou přírody. Zároveň je členem předsednictva ASZ ČR. Na 3,5 ha realizuje ve volném čase několik agrolesnických systémů, propojující chov zvířat, rostlin a produkčních i krajinotvorných dřevin.

Bohdan Lojka

Prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D.

Předseda Českého spolku pro agrolesnictví (ČSAL). Pedagog a výzkumník na ČZU v Praze, vedoucí katedry tropických plodin a agrolesnictví. Řešitel několika rozvojových projektů v peruánské Amazonii, Vietnamu, Kyrgyzstánu, Etiopii, Zambii a Kambodži. Zaměřuje se zejména na agrolesnictví, biodiverzitu, domestikaci a populační genetiku dřevin. V České republice se zabývá výzkumem, rozvojem a výukou zavádění agrolesnických systémů v rámci několika výzkumných a výukových projektů. Sám aktivně praktikující drobný ekozemědělec a agrolesník.

Jana Moravcová

Ing. Jana Moravcová

Ředitelka odborné organizace Beleco, z. s. působící v oblasti ochrany přírody. Absolventka ČZU lesnické fakulty oboru krajinné inženýrství - aplikovaná ekologie a bývalá inspektorka oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí a ředitelka OI ČIŽP v Ústí nad Labem.

Martin

Ing. Martin Novák

Soukromý zemědělec, předseda ASZ Tábor a člen předsednictva ASZ ČR. Vítěz soutěže „Farma roku 2008“. Specializuje se zejména na výrobu mléka, rostlinnou produkci a obnovitelné zdroje. Provozuje zemědělské muzeum a pivovar.

Katka

Ing. Kateřina Černý Pixová, Ph.D. 

Proděkanka pro rozvoj v rámci Fakulty životního prostředí na ČZU. Pedagog na ČZU. Účastnice v projektech (NAZV, TAČR, GAČR) zabývající se zejména problematikou mimoprodukčních funkcí krajiny, uplatnění přírodě blízkých opatření v zemědělské krajině a uspořádání vlastnických vztahů k půdě. Dlouhodobě se zabývá především tématem krajinné ekologie, na což zaměřuje i svou publikační činnost. Koordinuje vzdělávací programy pro střední školy v oblasti ochrany přírody a krajiny.

Stanislav Rampas (2)

Ing. Stanislav Rampas

Předseda Spolku pro obnovu venkova Plzeňského kraje a člen ASZ Plzeňsko, člen výboru Rady vlády pro udržitelný rozvoj a dlouhodobý propagátor venkova a trvale udržitelného rozvoje. Je členem Čestné Rady Českého svazu ochránců přírody a krajské komise pro venkov. V minulosti byl starostou obce, náměstkem hejtmana Plzeňského kraje pro regionální rozvoj a zemědělství
a místopředsedou Svazu měst a obcí ČR. Organizátor řady vzdělávacích seminářů, např. Stromy v krajině, Voda v krajině atp.

Bedřich Moldan

 Prof. RNDr. Bedřich Moldan,CSc. - čestný člen komise

Český geochemik, ekolog, publicista a politik. Předseda Čestné Rady Českého svazu ochránců přírody. Zástupce ředitele v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Předseda Vědecké rady MŽP. Člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Bývalý ministr životního prostředí České republiky.
Dlouhodobě se zabývá tématem udržitelného rozvoje. Autor, spoluautor, editor a překladatel několika set vědeckých článků, vědecko-populárních publikací a článků v odborném i denním tisku z oboru analytické chemie, biogeochemie, životního prostředí, ekonomie a vzdělávání.

Petr Sklenička

Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc. - čestný člen komise

Pedagog, vyučuje na ČZU A ČVUT předměty zabývající se ochranou krajiny. Specializuje se na ochranu krajiny a půdy. Celkem napsal přes 200 odborných článků. Od února 2018 rektor České zemědělské univerzity v Praze. Předseda vědecké rady ČZU, předseda rady AOPK