„Letošní debata o zemědělské politice se hodně soustředila na to, jestli by stát měl víc podporovat ty velké tradiční farmy, které u nás hrají silnou roli, anebo by se měl soustředit na obnovu rodinných menších podniků, které jsou více zakotvené na venkově,“ popisuje současnou situaci Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Dalším tématem, na které bychom se podle něj měli začít soustředit, je nakolik by zemědělská politika měla posouvat zemědělství tak, aby lépe pečovalo o krajinu a půdu, do které by vracelo organickou hmotu a chránilo by ji před erozí.

„Dlouhodobě nejvážnější problém českého zemědělství je způsob, jakým nakládá s tím, co je podmínkou jeho vlastní budoucí prosperity. Z českých polí každý rok v přepočtu odtečou asi dva miliony sklápěcích ‚tatrovek‘ zemědělské půdy. Takhle přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena,“ nastiňuje.

Současná ministerská snaha o snížení množství pesticidů a hnojiv a podpora projektů, které se tomu věnují, je prý jedním ze dvou důležitých směrů, kterými by se stát měl vydat.

„Je dobře, že jde cestou investic do moderních nových technologií, které umožní zajistit stejnou zemědělskou výrobu s podstatně menšími vstupy tím, že namísto, aby plošně aplikovali chemické látky, jako jsou právě syntetická hnojiva nebo pesticidy, tak umožní jejich cílené použití na konkrétních místech, kde jsou zrovna v tu chvíli potřeba.“

Čeká nás ještě hodně práce

I když se podle něj v nové dotační politice české vlády i Evropské unie objevilo několik důležitých nových iniciativ, které by mohly pomoci české zemědělství posouvat, jde spíš pouze o další dílčí krok.

„Rozhodně to není tak, že bychom za pět let měli odpracováno a vyřešeno, až bude tohle kolo zemědělských dotací končit… Pořád ještě zbývá hodně práce.“

„Dobrý příklad je zavádění rozptýlené zeleně v krajině, které by mělo mimo jiné chránit půdu před odtékáním z polí a pomoci návratu živé přírody do krajiny tak, aby měla dostatek opylovačů anebo hubičů škůdců,“ říká Kotecký.

Deset procent zemědělské půdy by tak měly tvořit drobné remízky a bio pásy, meze a podobná opatření, která by oživovala krajinu.

V jaké kondici je tuzemské zemědělství? Jak ho ovlivní změna v dotacích od příštího roku? A jak efektivně dokážou zemědělci hospodařit např. s velmi drahými hnojivy? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.

Audio zde

Autoři: Jan Burda, knem
Zdroj: iRozhlas.cz